Rozbouřené vody

Už počas filmu som bol samý komentár, aj keď z počiatku všetko vedľa, tento nie veľmi ukecaný film má všade nejaký priestor na blbú poznámku . Už úvod ma takmer dostal do šoku, keď zamestnanci kuchyne začali (len tak?) kruto mlátiť svojho odchádzajúceho lúčiaceho sa kolegu. Nevedel som o tomto filme ani "ň" a táto nevedomosť mi tentokrát dávala zabrať. Postupne sa ale začala odhaľovať temná pointa, po ktorej uvedomení som mal chuť spáliť všetky kostoly. Kostoly, v ktorých vám všetko odpustia za desať otčenášov, ak treba posvätia vám tam aj vojnu, údajne často ukrývajú kňaza pedofila alebo prichýlia vraha. V priebehu storočí nám tu teda pekne rastie pokrytecký kolos kriminálnikov, a myslím že tento príbeh na to poukazuje a preto svojho "hrdinu" posiela práve tam - k s v o j i m ... Režisér nám tohto vraha detí predstaví ako virtuóza, ktorého emotívna dynamická hra na orgán je poznačená beznádejným volaním svedomia, a možno je z tej hudby počuť úprimnú ľútosť..no nedajme sa zmiasť - to len režisér sa nás snaží oklamať a zneistiť, čo sa deje neustále počas celého filmu, postavy nás niekedy klamú svojim správaním, alebo len nevidíme celý kontext zvláštností ich konania a výsledný dojem asi má byť pre divákov rozpačitý. U mňa sa tak nestalo, snaha bola, odpustenie sa zamieta. Tu ale nejde o mňa, ide o dieťa ktoré už nie je, výmenou za nepredstavitelné mučenie. Úbohá matka.. A ešte veta k tejto hlavnej úlohe - predstaviteľke v úlohe matky - tak presne tomu sa hovorí Majstrovská práca, vrchol torý ak by chcel niekto prekonať, prešiel by akurát z hrania do prehrávania..85% (14.10.2019)

V podstate klasický príbeh o vykúpení podávaný dvoma líniami. Nikto sa nehodí na spracovanie obdodných tém viac než severania a znova to dokázali. Celkom ma prekvapilo pri sledovaní Thomasa a jeho znovuzačleňovaní do spoločnosti, aký bol zbabelec, o to sa mi snímok stal zaujímavejším a uveriteľnejším. Mňa osobne viac ale zaujala línia s matkou zavraždeného dietaťa, z očí jej priam sršala zúfalosť a takmer pološialenosť...Na konci som ani nedýchal. Skvelý počin. (22.12.2010)

Skandinávské drama s velice silným a poutavým příběhem zachycuje příběh Jana Thomase Hansona, který si odpykal osmiletý trest za vraždu malého kluka. Jakým způsobem se Thomas začlení do společnosti a jak ho okolí přijme? Návaznost a celková struktura filmu předčí mnohá očekávání diváka. (13.07.2014)

Výborně napsané a velmi dobře zrežírované a zahrané drama o vině, trestu, pokání a nesnadné cestě k alespoň částečnému vykoupení a odpuštění. Název filmu odkazuje na známou píseň Paula Simona Bridge Over Troubled Water. (29.03.2015)

Místy trochu nudné, ale silný závěr si mě nakonec získal. Kamera byla zajímavá a pojetí příběhu postupně z pohledu obou zúčastněných stran filmu přidalo na zajímavosti. Ačkoli matka zavražděného chlapce občas "otravně hysteričila", naprosto jsem její pocity chápala, Trine Dyrholm navíc podala parádní výkon, věřila jsem jí každičký pohled. Vzhledem k častým scénám v kostele jsem taky ráda, že mi ve filmu naštěstí nikdo necpal žádné náboženské názory. Konečný verdikt: 7/10 - nakonec zaokrouhluji na 4* s hodně odřenýma ušima. P. S. Kdo proboha vozí čtyřleté děti ještě v kočárku? (30.06.2016)

Erik Poppe u me opet zabodoval timto dramatem o vyrovnani se s tragickou minulosti. Opravdu v jednoduchosti je krasa, ale jen se to musi dobre natocit a reziserovi se to opet povedlo dokonale. Dalsi film Erika Poppeho budu vyhlizet s nedockavosti. (26.09.2009)

KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILERY. Tak mě zase jednou přinutil režisér rvát si během filmu vlasy z hlavy. Hlavu mám naštěstí oholenou, takže k tomu nedošlo. Patetická mozaika plná přiblblých emocionálních výlevů narušené matky doprovázená otravným křesťanským podtextem, který mi během celého snímku bzučel hlavou jako roj rozzuřených peruánských včel (existuje to vůbec?). Do první hodiny to ujde, ale jakmile tam začne pobíhat ta infantilní fůrie, je to k nevydržení. Nééééééé nééééé, on je vrah, něvěřte mu, kde je můj chlapeček, ahá, můj chlapeček je mrtvej, tak si nějakýho ukradneme. No a jak ho ukradne, opatrovníkovi se to přirozeně nelíbí. Nééééééé nééé on je vrah ty jsi zabil mého synáčka.... Synáček náně uvěří a běží do řeky. Ideální řešení. Málem se tam všichni přizabijou, týpek malého hocha zachrání a sklidí odpor jeho matky. A z té fůrie je ublížená chudinka. Přitom by to krásně vyřešilo pár dobře mířených facek. NE, tohle už nikdy. Jak někde zahlídnu podobnou ženštinu běsnící jako samici kance v říji, dám od toho rychle ruce pryč a kouzelná zkratka shift-del to jistí. 1* za zajímavé varhanní skladby. (31.12.2012)

Chytře napsaný a poskládaný film, hrající si se sympatiemi diváka jako kočka s myší. Složitá struktura jednoho příběhu, rozděleného na dvě hlavní dějové linie, a to pohled matky a na pohled mladíka, prokládaná flashbacky, nám předkladá silný příběh o fatální mladické chybě, který se s oběma hlavními postavami táhne ještě dlouhá léta a definitivně se uzavírá až katarzí jednoho z hlavních hrdinů. To celé je pak prokládané silnou varhanní hudbou, která stejně jako měnící se sympatie mění svojí náladu dle aktuálního pohledu jednoho nebo druhého hrdiny. (27.03.2015)

DeUsynlige - Norské drama - hodně dobré drama. S úžasem jsem sledoval a poslouchal tento norský film. Jsem rád, že mi ho kamarád doporučil. Nikdy bych neřekl, že se mi bude severská kinematografie tak líbit. V budoucnu se doufám dostanu k dalším filmům "ze severu". (01.08.2010)

Tady není moc co řešit, silný a kvalitní film... (30.12.2013)

První polovina byla dobrá, skvělá tajemná atmosféra, napínavý děj a slušné varhany, určitě by to v pohodě stačilo na 4*, bohužel v druhé polovině, kdy je ten stejný příběh vyprávěn z druhého pohledu, film začíná nudit a stává se předvidatelným. (02.11.2015)

Výborný scénář, pohlazení pro oko diváka, skvělá hudba..Nemůžu si pomoct, já mám ty Seveřany rád, můj šálek čaje.. (02.01.2012)

Líbila se mi první část se zapojením hudby - říční závěr s křečovitě opakovanou symbolikou sráží film jen do lehkého nadprůměru. 67% (29.03.2015)

Aero naslepo (02.12.2010)

Seveřani jsou prostě mistři dramatu a s hudbou, při které vstávají chloupky na těle, nezbývá udělit nic jiného než plný počet * (20.02.2013)

Tak jsem si na tu severskou "syrovost" zvykl, že se nemohu ubránit dojmu, jestli tahle obrazově-hudební stylizovanost ( chvílemi malebné záběry skoro jako z reklamy..) není trošku kontraproduktivní stran závěrečné katarze. Naštěstí posledních patnáct minut se filmový jazyk zvrtne žádoucím strhujícím směrem. V každém případě zcela legitimní režijní přístup, jehož výsledkem je vynikající film. Bezprostředně po zhlédnutí mě trošku iritoval nepochopený závěr ( přiznal se Thomas, řekl pravdu ? nebo šlo o jistou úlitbu matce ?). Nicméně s odstupem toto nehodnotím jako zásadní, možná žádoucích otázek snad i přibylo. (13.03.2013)

Ty varhany!!! (13.07.2013)

velmi zajímavé drama o vině, trestu a odpuštění za zvuků varhan. Silné téma, kvalitně zpracované, zajímavé pohledy kamery. Chytlo mě to od samého začátku (29.03.2015)

K dokonalosti chybí jen kousek, ale chybí. A rozdělení děje v různých časových hladinách mě vadilo, ubralo to na souvislosti děje a stejně téměř hned jasné, co asi bude ...Hudbou jsem nebyl zdaleka tak unešen jako jiní, ani bych žánr nenazval jako hudební, možná z hodně malé až nepodstatné části. Hodnocení 80% si film opravdu zaslouží, vřele doporučuji příznivcům dramatu. (29.03.2015)

Drama neklidné vody nám předkládá příběh mladého muže, který má na svědomí těžký hřích a po odpykání trestu se snaží žít normálním životem. To je první polovina filmu. V druhé nám tvůrce předkládá rodinu oběti a vyrovnávání se s tím, co se jim stalo. V závěru pak dochází k nutné konfrontaci. Tento způsob narace se mi velmi zamlouval, neboť obě části se odehrávají ve stejném čase a takto my, diváci, máme možnost vidět obě strany mince. Je zcela zbytečné tady pět ódy na herecké výkony všech zůčastněných, u severských filmů je to tak nějak samozřejmé, že jsou výborné. Erik Poppe nám to prostě umí podat a i já se budu těšit na jeho další režisérský počin (20.01.2010)