Osamělý jezdec

Bruckheimerovské filtry trochu rozesírají jinak povedenou westernovou atmosféru, kterou Verbinsky bez problémů předkládá. Boj s příliš dětským, místy až infantilním a senilním (vypravěč nám některé věci zapomíná sdělit celé, protože je to starý bláznivý dědek) příběhem je nerovný. Sem tam dobrý nápad a naprosto špičková vlaková honička snímku zachraňují reputaci. Hammer nevýrazný, Depp neurážející a jedinný opravdu zapamatováníhodný výkon předvedl William Fichtner jako bezskrupulózní záporák, který se dokáže smát zubem. Zimmerova hudba je zase jednou naprostá špica a je vidět, že tenhle kousek dělal pro radost. (07.10.2013)

Kdyby měl tenhle film prdel, byla zřejmě digitální, protože počet digitálních efektů v tomhle filmu hravě převyšuje počet zlatých cihel v soukormých sejfech pražských kmotříků. Jenže copak se na ten film dá zlobit, když je od začátku jasný, že se náš milej film nebere absolutně vážně, nechybí mu nadhled a větší než malé množství vtipných scén i dialogů. Trošku jsem se bál, aby Johnny nepostavil postavu Tontyho výhradně na své homosexuální mimice a-la Jack Sparow, ale to se naštěstí, až na vyjímky (zahrabávání Johna ) neděje Johnny zde má mnohem větší prostor na hraní, viz ty jeho pohledy na Johna, které opravdu dávali mé bránici pořádně zabrat. Ale dost už mudrování, tenhle film má jediné poslání, bavit, bavit a zase jen bavit a to se mu povedlo výtečně. Osamělý jezdec je přesně ten typ filmu, na kterej je fajn vzít svojí holku nebo bandu, nejlépe oboji, nějaký tu láhvičku a vyrazit po desátý večer do letního kina. Jako startovku na dlouhou letní noc neznám lepší filmovej tip. Původně jsem chtěl dát čtyři hvězdy, přece jen se mě nelíbila, ta vyprávěcí část s faganem, ale protože tady někteří uživatelé žerou zřejmě jenom suchary, dávám plnou palbu, protože pro králíky, co žerou škorpiony mám stejnou slabost, jako pro nezodpovězenou otázku "jak si se dostal z vězení", to je totiž naprosto nepodstatný. Podstatný je mít na hlavě mrtvýho havrana a dobře ho krmit. (05.07.2013)

Vypadalo to na pořádný průser, ale dá se. Koho nadchli Pirátí z Karibiku, či poslední Indy, nudit se určitě nebude, neboť je to jak formálně/esteticky, tak i dějově podobný mišmaš. Nelze filmu upřít zvláštní mix tradičních westernovských prvků (výprava, kostýmy) perfektně sladěných ve výtečném vizuálním hávu (skvělé efekty, dynamické akční scény). V prostřední části filmu je několik zbytečně vtipných scén a nudných natahovaček, ale Fichtner a Wilkinson jsou velmi zábavní a hlavní herecké duo hrdinů je naprosto klasické. Tedy pobaví, neohromí a všichni od začátku vědí jak to dopadne. Přesto je to ale sympatická věc. (02.03.2014)

Multižánrovka jako pocta filmovému století? Nejryzejší western s nejklasičtějšími vaudevillovymi gagy? Ale ano. Velká železniční loupež a lehký holky, který by si nevymyslel ani Méliès. Aneb Hell on Wheels optikou komiksového hrdiny a pokroku, který nezastavíš ani v roce 1933 (právě tehdy se mohlo hrát s popisky tak, aby se Tonto stal slovutným divochem). Generál Custer si za každých okolností hlídá svého narcise, ta nejošklivější Jana Eyrová Ruth Wilson trochu dospěla, Armie Hammer je důstojným pokračovatelem Lone Rangerů (již od rozhlasových seriálů z 1933, románů, komiksů and more) a samozřejmě Tom Wilkinson a Helena Bonham Carter jsou naprostými klasiky. A Hans Zimmer se nestydí narvat do soundtracku celou (!) William Tell Overture i s jejím finále. #čsfdprojekce (04.07.2013)

Hra na western. Blockbusterově ničivá. Takhle by resuscitace mého oblíbeného žánru opravdu neměla vypadat..a je dobře, že film byl tak výrazný kasovní propadák, neboť v opačném případě by se téhle podivné postmoderní mutaci westernového žánru otevřely v hollywoodských studiích dveře dokořán... Gore Verbinski patrně zapomněl na to, že ve westernu nikdy nešlo v první řadě o efekty a trikové scény, ale jeho podstata byla v příběhu. A i když tady jde spíš o spaghetti western a dysneovský rodokaps, jen naivní tvůrce může po divákovi chtít brát vážně vážné scény prokládané komickými výstupy indiána Tonta. Hra na western, kterou vážně s tvůrci nemám zájem hrát... (07.10.2013)