Ptáčník z Alcatrazu

Velice zajímavé a působivé životopisné drama, hodně dlouho jsem to chtěla vidět, ale odrazovala mne délka filmu, moje chyba.. Film o vrahovi, násilníkovi, cholerikovi, ano-jistě-nepochybně, v tomto ohledu nehájím.. Jen v sobě nacházím dostatek pochopení pro vzdělání, pro nevyzpytatelnou křehkost duše, pro drobné opeřence.. Burt Lancaster v proměnách času absolutně fantastický, od mladíka po starce uvěřitelný a strhující.. Domnívám se, že si na stará kolena tu milost zasloužil, ovšem nestalo se.. (22.02.2021)

Čo vie robiť človek v base, keď má toľko voľného času, že akékoľvek hobby je lepšie, ako zízať na stenu, z čoho by sa zbláznil... Robert Stroud prežil vo všelijakých väzniciach viac času ako na SLOBODE, to sú dekády a dekády strávených hodín, dní, mesiacov, rokov , keď mať akú takú chuť pre niečo žiť, býva takmer nemožné... Všetko sa zmení jedného dňa pri hromoch a bleskoch, keď spadne zo stromu malý VRABEC, a od tohoto momentu sa začne oň starať a býva to tak, že začínaš od piky a potom sa, ak chceš vypracuješ tak VYSOKO, že sa staneš rešpektovaným odborníkom, t.j ornitológ, že Ace Ventura, zvierací detektív by mal veľkú radosť, keď by videl, čo Robert po týchto intenzívnych rokoch zmákol, študoval, vzdelával sa, pracoval na tom, aby bol borec vo svojom obore, a veru, že bol... Som v tzv. nemom úžase s vynikajúceho výkonu BURTA LANCASTERA, kde vás fascinuje ako sa fantasticky ponoril do svojej úlohy, pričom tento väzeň neplánuje zdrhnúť, vziať nohy na plecia, chce len bojovať pre svoj zápal, koníček, ktorému venuje veľmi veľa času, ale vedenie mu strpčuje podmienky, ale aj so základným vzdelaním dokáže človek na sebe zapracovať a zamyslieť sa, čo by dokázal, keď by bol VONKU...? Ťažko takto povedať, vôbec netuším, kam by ho nohy zavliekli, ale osud to chcel zrejme presne takto, nič sa nedeje náhodne, všetko je vopred napísané... Opäť bravúrna réžia Johna Frankenheimera, kamera je väčšinou u Johna excelentná a majstrovská, a je tomu tak i v tomto prípade, herecké výkony sú nadštandardné, samotná dĺžka filmu až tak nebije do očí, možno by sa patrilo strihať, fascinuje ma to, že film ako celok vôbec nenudí, a pritom sa odohráva v cele Roberta Strouda, kde na mále priestoru sa dejú obdivuhodné zázraky... Nedávam plné hodnotenie len preto, že ubrať zo 20 minút by neuškodilo i napriek tomu sa jedná o vynikajúci zážitok, pričom zabudnite na klasiky typu: Útek z Alcatrazu, alebo Vykúpenie z väznice ShawShank... (06.08.2015)

Možná první černobílý film, který jsem doopravdy vnímal, určitě první film vůbec, co mne ještě jako malého chlapce uvedl v úžas a probudil ve mne nadšení ve stříbrné plátno. Znovu jsem ho viděl až po nějakých deseti letech, a seděl jsem stejně koncernovaně jako tehdy. Brilantní řemeslnost filmu a silný příběh zajistily tomuto filmu nesmrtelnost - a jistě ne jen pro mne. (24.03.2008)

Mam rád filmy z prostředí vězení a taky už pěknejch pár let pěstuju okrasný ptáky, takže na tenhle film jsem byl hodně zvědavej. Navíc Robert Franklin Stroud mě svym osudem doslova fascinuje. O svejch oblíbenejch zebřičkách a chůvičkách jsem nastudoval všechno možný i nemožný a stejně jsou pro mě ty ptáčci naprosto záhadný a nevypočitatelný. Kdybych si o Stroudovi něco nepřečet, asi bych si myslel, že ten film je pohádka z vězení ve stylu třeba Zelený míle, kde měl vězeň ochočenou myš. Sice to bylo asi poněkud idealizovaný, ale v jádru pravdivej příběh. Takže jsem se dozvěděl něco o velice zajímavym člověku (aspoň teda pro mě), viděl jsem v akci ochočený kanárky a vrabce, což mě velice překvapilo, že se takový malý ptáci daj takhle vycvičit a ještě jsem viděl Kojaka se zbytkama vlasů :-) 85% (13.03.2010)

Úvodních cca 25 minut mě celkem vyděsilo, protože se v nich vyvíjelo příliš rychle a kvůli tomu tu na mě veškeré situace dost zkratkovitě. Až jsem se děsil, aby z toho nevypadl jakýsi předchůdce všech těch černobílých Zelených mílí a Přeletů nad kukaččím hnízdem, kde je nějaký moc moc hodný vězeň a moc moc zlý dozorce a psychologie postav je tvůrcům vlastně ukradená. K tomu ale naštěstí nedošlo a i když i potom mi přišlo, že se tu vše vyvíjí příliš rychle a že by v některých částech příběhu bylo naopak fajn na chvilku zastavit a silněji je vykreslit, i tak se to rozjelo dost zajímavým směrem a psychologie postav tu skutečně byla, a to celkem zdařilá. Když teda pominu Stroudovu matku, kterou ten film jakž takž vykreslí, ale je tak divně podaná postava, že se mi ji nepovedlo pochopit. Ani černobíle podané to nebylo, to závěrečné poselství (hned po tom carpe diem, o tom možná nepřiměřeném zacházení s vězni) mi sice přišlo krapet zvláštní a i u takového názoru bych čekal hlubší propracování, ale moc velký problém jsem s tím neměl. Má to totiž co říct a funguje to celkem obstojně, což mi k spokojenosti stačí. Navíc po filmařské stránce je to hodně solidní a na spoustu z těch scén s těmi ptáky rozhodně jen tak nezapomenu - a vůbec je zvláštní, že nejzajímavější a nejsilnější je tenhle film ve své prostřední části, což u filmů z tohohle období nebývá vůbec obvyklé, právě naopak, prostřední části bývají často nejslabší... Celkově tedy takto - dokonalé mi to nepřijde, své vady na kráse to má a Seconds mě od Frankenheimera nadchlo o něco víc, ale i tak se mi to líbilo. Jako příběh jednoho hodně zajímavého člověka to bylo opravdu povedené. 4* (10.09.2022)