Honkytonk Man

Honkytonk man je opravdu takový hodně jednoduchoučký, skoro až hloupoučký, ale zároveň také dost sympatický film. Zajémavé. že takový film dovede budit poměrně velké kontroverze - stačí se podívat doprava na hodnocení, to je hotová sinusoida. Já zůstanu někde uprostřed. Myslím, že z příběhu vytřískal Clint nadprůměr a on sám snad ani nechtěl něco víc. Závěr by totiž mohl být klidně srdceryvný, ale působí skoro až banálně a člověkem to moc nepohne, takže to na mě působí dojmem, že o víc ani tvůrcům nešlo. Většina snímku je tak nenáročnou road movie a já musím ocenit hlavně velice netypické herecké představení mistra Eastwooda, který se tady snad poprvé ukázal jako zranitelný člověk (na což pak navázal v 90. letech). Výkony dalších herců dost pokulhávají, mezi něž patří bohužel i Eastwood mladší. Dabing herců, jejichž hlasy nejčastěji slýcháme v reklamách tomu taky moc nepřidává....Celkově tedy hodnotím jako milý film, který sice mohl, ale nechtěl být něčím víc. (23.04.2009)

Honkytonk Man je v Eastwoodově herecké filmografii  naprostý unikát, jako režisér se pouštěl do různých témat, ale road movie v rytmu country a bluegrassu rovněž nezapadá. Melancholická balada o nenaplněných snech jednoho tuláka, jejichž naplnění by možná svět ochudilo o jeho píseň života.  Náladovka, kde jsem struny  trochu déle ladil, ale v závěru mi přece jen vyšel krásný akord (16.02.2023)

Máme tu dva typy lidí. Jedni Clinta bezmezně obdivují a milují jeho filmy (do této skupiny patřím i já, ale pokusím se být nezaujatý). No a ti druzí jej považují za namachrovaného dementa bez kouska talentu (ale aby se neřeklo, s občasnými záblesky). No a na Honkytonk manovi se tyhle dvě skupiny setkávají. Zapadlý klenot vs. Clintova trapná exhibice s kytarou. Jako Clintův fanda jsem tušil ke které straně se přikloním. Honkytonk Man je velice překvapující film. Nikdy nevíte co se odehraje v další části snímku. Čekáte, že děj o cestě nemocného alkoholika a jeho synovce bude plný klišé o vzjemném se sbližování, plný patetických výlevů a zdlouhavých monologů. Chyba! Film by mohl mít klidně 3 hodiny a stejně vám to uteče rychle. Protože tam kde by jiný režisér nudil za pomocí melancholických záběrů to Cliint zvládne při jímavém vyprávění starého dědy o zničených amerických snech. Ale co bych vás zbytečně obíral o překvapení a pointy mnoha vtipných scén. Na slzy dojde taky řada, ale nejde o citovou vydíračku a když, tak jí Clint hned utne. Poněvadž Clint zná dávkování a tím je pro mně jak hereckou tak režíjní legendou, ať si kdo chce říká co chce... Nesmírně lidský film o fyzickém i duševním vyspění mladíka při cestě největší řiti USA (rozuměj Oklahomskou prérií) v období hospodářské krize... Doporučuji. Při tomhle podivně rozloženém hodnocení je ovšem otázkou ke komu se připojíte. (01.06.2006)

Při pozvolném sjíždění Clintovy filmografie jsem Honky Tonk Mana stále odsouval - nepřipadal mi tématem až tak zajímavý a obával jsem se při dvouhodinové stopáži nezájmu a nudy. K mému překvapení úplně zbytečně. Rozjíždí se to trošku pomaleji, ale jakmile Red s Hossem a dědou sednou do káry a namířej si to směr Nashville, tak jsem v tom byl až po uši. Výborné roadmovie - krajina, doba, ve které se film odehrává, postavy, které stryček Clint a jeho synovec potkávají, situace, do kterých se dostanou, překvapivě chytlavé písně... paráda. Ještě musím vyzdvihnout dvě věci - zvuk prostředí (!) - z houkání sov a cvrdlikotání cvrčků cítíte teplou letní noc, přes den šumí listí, vtáhne vás to. Věc druhá je, že mě snímek několikrát rozesmál daleko více než kdejaká komedie. Konec tak akorát povedený. 5* v dohlednu, 8.5/10. (30.03.2015)

Reziser Clint VychodnyLes natocil vskutku sympaticky film o ceste napriec USA. Jede do Nashvillu splnit si svoj sen, pricom su tu aj dobre sceny, pribeh nenudi a realie USA su na urovni. Hoci je u mna taky Vanishing Point este vyssie alebo hoci aj Bezstarostna Jizda, stale ide u mna o sympaticky film, no povodny film Honky Tonk 1941 od Jacka Conwaya je stalke lepsi  : 61 % (16.02.2016)