Náhlý úder

Smith and Wesson... and me. Swell. Clint s velkou bouchačkou počtvrté ztrácí veškeré oslí můstky mezi scénami a jde už jen o to, jak krutou hlášku Clint z plátna vycedí a kolik drsných ksichtů u toho hodí. A když se mlátí ženský a střílí negři, starý dobrý Harry pořád baví. Už to ale není taková zábava se na to dívat skoro dvě hodiny. [Přesná stopáž: 112 min] (18.05.2012)

(90%) Čtvrtý a zdaleka nejlepší část, kde máme „drsného Harryho“, coby svérázného poldu, který svou nekorektností k zákonům řeší případy a napjaté situace po svém! Po x letech jsem začal s touto sérií. První počin nesoucí název Drsný Harry mě bavil, ale úplně nenadchl. Druhý díl mi teda přišel úplně mimo, dost jsem se nudil a třetí díl byl takový rozporuplný, ale toto? Nemůžu najít nic, co by mi vadilo. Clint Eastwood hraje postavu Harryho naprosto přesvědčivě, tak drsného a nahláškovaného jsem ho snad ani v prvním snímku nezažil. Úvod u soudu je dobrý, poté přestřelka v kavárně, která mi trochu připomene přestřelku v bance z původního filmu. Nutno uznat, že technická stránka se zde opravdu vylepšila – na přestřelky se pěkně dívalo. Film má i spoustu nadlehčených momentů, třeba způsobení infarktu jednoho grázla za což není odpovědný nikdo jiný než ten nenapravitelný Harry, scénky s čoklem, který se každou chvílí pomočí nebo vykálí. Je toho opravdu dost, takže do cca první půle filmu tu máme opravdu zběsilé tempo. Sedl mi i příběh, jehož velkou část zde má herečka Sondra Locke. Ta její dějová linie je opravdu zajímavá. Žena, která se po letech mstí grázlům, co jí kdysi udělali ze života peklo …. Nesouhlasím s tím, že v druhé půlce filmu je slabší tempo, to ani náhodou. I finále mi přijde celkem napínavé, i když už ne tak nepředvídatelné. Cením si i toho, že zde bylo především ze strany hlavní postavy Harryho velký počet zabitých. Líbila se mi i filmová hudba, která se v jistých pasážích hodila. Co k tomu víc dodávat? Pecka! (09.02.2020)

Svět se mění, ale Harry Callahan zůstává stejný i v 80. letech. Clint Eastwood si sedl na režisérskou židli a napravil téhle sérii reputaci, kterou z části pošramotil Enforcer. Scénář je mnohem lepší než v předcházejícím filmu a je jen dobře, že se vrátil Lalo Schifrin, jehož hudba k atmosféře těchto snímků neodmyslitelně patří. Akční scény jsou povedené, Harry nepřestává hláškovat a je tu i plno nezapomenutelných scén (např. "Go ahead, make my day" či Harryho famózní nástup před závěrečnou konfrontací s grázly). Pár podivných momentů by se zde našlo, ale tvář filmu nijak významně nekazí. Sudden Impact si orámování modrou barvou rozhodně nezaslouží, to Enforcer! (01.08.2010)

Ako Eastwoodovka dobré, ale ako Drsný Harry vážne nič moc. Hlášky, cool vzhľad, akčnosť - to všetko je preč, zostala len kriminálna / milostná dráma s Eastwoodom a Sondrou Locke. Čo k tomu ďalšieho dodať. Štvrtý Harry je opäť nabitý a nesporne pôsobivý akčný hrdina pokiaľ ide o akciu, intenzitu a drámu. Pri porovnaní s predchádzajúcimi snímky ide však predsa len o zostup o nejakú tú priečku nadol. Dej je ráznejší, čím sa spomalila plynulosť a tým je práve stratená ona úžasná počiatočná atmosféra. Inu, osemdesiatky boli jednoducho osemdesiatky. Iný štýl rozprávania, iná koncepcia príbehu, iné technické možnosti. Ale Clint je proste stále frajer. (18.09.2019)

"Srovnej se s tím - dneska je to úplně jiná hra." Po slabší trojce a následné sedmileté pauze se Drsnej Harry vrátil na plátna kin v nové dekádě a v konkurenci Ramba, Rockyho, Indyho a Terminátora se obávám nemohl ani s nově nafasovanou ještě impozantnější bouchačkou nabídnout víc než nostalgii po oblíbené postavě. Žánru, který v sedmdesátkách nakopnul a dominoval mu, už v osmdesátkách neměl moc co dát a nepomohla mu ani přeakčnělost první půlky jeho čtvrtého dobrodružství, ani určitý úkrok v sérii daný tím, že poprvé Harry nečelil hrozbě pro celé San Francisco a poprvé ze San Francisca vytáhl paty. A ani to, že si to Clint zrežíroval. Navíc je i přes přítomnost komického psího parťáka a další várku vypečených hlášek (a opakování klasické "Go ahead. Make my day.") čtyřka nejtemnější - od rape and revenge story a la I spit on your grave hodící se spíš zpět do semdesátek, přes zvýšený počet nočních scén, až po pochmurnější hudbu Lalo Schiffrina. Jako mladšímu mi ta temnost nesedla, s odstupem času ji naopak oceňuju. (10.11.2012)