Gulliverovy cesty

11.2.2011 ~ Fekální umělec. Kde se Jack Black objeví, tam se hovno zazelená. A jak nejlépe pošpinit Gulliverovy cesty, než obsazením Jacka Blacka do této humusální parodie. ~ Jestli vám připadá vtipná bečka sádla, smradlavý fusekle, holý prdele, samoúčelné parodie moderního světa, pomočování lidí apod., bude se vám tahle sračka líbit. Pokud jste na poněkud jiný humor, vyhněte se modernímu Gulliverovi obloukem. V hlavních rolích se tu pro mě sešli tři nesympatičtí herci, tedy hlavně Jack Black a Emily Blunt (mě to děvče prostě nesedí). ~ Jack je poslíček z podatelny, nemá žádné ambice a v podatelně hnije. Ovšem líbí se mu jedna redaktorka a tak, aby ji zaujal, splácá doma nějaký článek o své fiktivní cestě kamsi. Díky tomu od ní dostane možnost prozkoumat záhadu Bermudského trojúhelníku. Jack vyjede, sám na moře, zastihne to tajfun-tornádo-cyklon-vichřice, prostě nějaká živelná pitomost, a probouzí se svázán mnoha mrňavými lidičkami. ~ Nejdříve ho mají za zrůdu, pak jim ale pomůže, získává si sympatie princezny Emily Blunt, čímž nasere generála, co je s ní zasnoubený, do toho se začíná prdět sousední království, co furt chce válku a redaktorka zjišťuje, že původní Jackův článek je okopírovaný. Vydává se za ním a končí tamtéž. ~ Nestojí to ani za ty smradlavý fusekle. (30.04.2013)

Black, hrající po sté svérázného rockera, je obézní Godzilla v šortkách a teniskách, co bojuje s liliputím Megatronem. Slovníkem Anthonyho Burgesse, autora Mechanického pomeranče: „Než znovu lukovat tento físíz, to raději 80 minut bušit gulliverem do zdi…“ Objektivně vzato, Letterman by si zasloužil, aby nad něj nakráčel 150-metrový Jonathan Swift a pochcal ho jak Douglas rybu, ale ten kluk je v tom nevinně. Vždyť dělá komedii v časech, kdy hranice mezi rozšafnou milostí a debilní trapností prakticky neexistuje a já věřím, že cílové publikum (mládež, dobíjející si čipy do školní jídelny) nejen, že zasáhl, ale i dostatečně literárně vzdělal a anglosaské satiriky je už možno v osnovách s klidným srdcem přeskočit.. (10.06.2013)

Ze Swiftova díla si film vypůjčil dva nápady. V podstatě film nemá ani právo nést název, který nese. Čekal jsem totální sračku, u které bez sebemenšího zaváhání udělím odpad. Asi do 25. minuty tomu vše nasvědčovalo. Film se ale poté trošku rozjel a minimálně za kult osobnosti, který si Jack Black u Liliputánů vybudoval dát odpad nemohu. * už ovšem dát mohu. Ono těch vtipných pasáží skutečně mnoho nebylo. Spíše skoro žádné. Naštěstí byli tvůrci soudní a po 80 minutách následuje rockovej song a je konec. Z nudy se mohlo klidně stát utrpení. (31.03.2012)

Chudák Swift by mohl rotovat v hrobu rychlostí blížící se rychlosti světla, z jeho satirických knih nezbylo nic, žádné zamyšlení, pusto. Pokud měl čirou náhodou tento film přiblížit Swiftovo dílo dnešním generacím - což by vůbec nemusel být špatný záměr - tak samozřejmě naprosto zklamal. Tohle je naprosté znásilnění literatury. Blackovy Gulliverovy cesty představují dokonalý koncentrát snad všeho, co na Novém novém novém Hollywoodu nesnášim, ať už je to celý rámcový příběh o chudáčkovy z podatelny, který si po pěti letech najde cestu k ženě svého srdce, nebo třeba muzikálový závěr, který tvoří jakousi plesnivou třešničku na dortu, naprostý vrchol (čti dno) tohoto díla, a u nějž pořád nedokážu pochopit, kde přesně se v tom filmu tak náhle vzal. (11.01.2011)

Je tak milé vidět, jak se američtí "umělci" snaží přiblížit klasickou literaturu assbookové generaci, aby nemusela složitě slabikovat záludnosti předviktoriánské angličtiny a potupně kopčit čtenářské deníky z internetů. A navíc takovou kůl zábavnou formou! On to totiž Jonatán původně myslel přesně takhle, když to psal, ale díky tehdejší puritánské době musel udělat pár zanedbatelných změn! Gulliver byl zjevně ve skutečnosti otylý, slizký, trapný debil, kterého osud zavál do země kýčovitých, patetických a otravných malých zmrdů. Ti jej však začali bezmezně uctívat, protože dal na držku zlému Transformerovi, který je chtěl zotročit. Díky tomu sbalil Gulliver roštěnku, která by o něj normálně neopřela ani kolo, stal se slavným a uznávaným cestopiscem. Prostě typický splněný Anglosaský sen! (01.04.2011)