Život nikdy nekončí

Postavy sú iba letmo načrtnuté, zvraty nedávajú zmysel, mnohé scény WTF (to čo malo znamenať, že Lambertova zverenkyňa prišla ženám povedať, že Lambert sa najbližšie dni neukáže TAKÝM spôsobom?!) a množstvo scén je uťatých práve keď sa začali rozbiehať. Ako keby bezradný režisér nakrútil štvorhodinový film a zlí producenti ho prinútili zostrihať ho na 90 minút. Takže tu máme spevavého maséra, ktorý sa objaví v dvoch scénach a potom bez stopy mizne, hoci evidentne patrí do okruhu najbližších pacientky. A je toho oveľa viac (v jednej scéne je Lambert totálne ožratý, sedí v noci pred kopou odpadu, položí pred ňu nedopitú fľašu a zrazu sa z masy odpadkov vynorí ruka, fľašu vezme, malý otvor, ktorým prestrčila ruku za sebou zakryje vrecom a Lambert sa tvári, ako keby sa mu to v minulosti už 50x stalo). Je to veľmi čudný film, ktorého najvýraznejším plusom je umiernený výkon najlepšieho Tarzana v histórii filmu. (10.01.2017)

Smekám před těmi, kteří takovou práci vykonávají a dokáží jí dělat srdcem. Stále si ale myslím, že by tuto práci neměl vykonávat muž. Má totiž svá specifika. Ale zvládnout se to dá. Pár měsíců jsem chodila vypomáhat s paní, která měla Alzheimerovu chorobu. Pořád jsem se k ní chovala jako k člověku, k živé bytosti, která měla všechny potřeby jako kterýkoliv jiný člověk, jen měla tohle vážné omezení. Nehoda je sice trochu jiný případ, ale jinak je to to samé. Škoda, že Christpher Lambert měl permanentně nainstalovaný výraz vycpaného vlka. Chápu, že hrál alkáče, ale ten výraz mohl trochu změnit. Vždyť tu několikrát ukázal, že usmívat se umí. Jedna ztrápená duše našla druhou. Opravdu je tu plno citu, emocí a hlavně skutečné lidskosti. Občas lidi rádi zapomínají, že jsou lidmi a ne dobře namazanými stroji. Hezky jsou tu ukázány i obyčejné maličkosti, které člověku dokážou udělat radost. (05.12.2017)

Krásny námet utápajúci sa vo flagrantnom strihu postopileckých orgií a v nesúrodej línii dejových pasáží. Režisér sa ani len nepokúsil vyťažiť z hercov maximum. Marceau zostala niekde na pol ceste a Lambert sa potácal od niekam nikam. Zmiešajte mojito, sex on the beach, cuba libre a ocot a výsledný efekt Vám bude chutiť o triedu lepšie ako tento pokus o pekný, príjemne plynúci film, ktorý po hodinke a pol (po "zrazu" konci) vo Vás zanechá pachuť "romantickej" večere niekde v krčme za rohom... Pritom som čakal aspoň aký-taký filmový zážitok, nestalo sa... Mea culpa. (21.06.2011)

Christopher Lambert mě bavil jedinkrát, a to sice v Tarzanovi, jenže to mi bylo deset let :-) Tady mi, řekl bych, skoro až vadil. Naštěstí to zachraňuje výborná Sophie Marceau. Film s úsporným hereckým obsazením a nenáročnou výpravou je plný cynického špičkování, o to víc pak vyzní scény nabité pozitivníma emocema, včetně té brilantní závěrečné. Přes to všechno, zoufalá bezmoc ochrnutého člověka je tady znázorněna syrověji než v o něco mladších Nedotknutelných. Proto taky asi Nedotknutelní naladili víc na humornou notu a jsou o fous lepší. (08.09.2017)

Život nikdy nekončí je film, který jsem potřeboval nejen já, ale který by měl vidět každý, kdo o svém životě alespoň na chviličku někdy pochybuje, a že je to prakticky každý. Vypráví totiž neskutečně dojemný příběh, který se mně osobně hrozně zalíbil. Sophie Marceau je nádherná herečka a mě mrzí, že jsem si jí všiml až v tomto filmu a Christopher Lambert je pro mě herec, kterého jsem od mládí měl zažitého jako dobrého herce, ale hrozně dlouho jsem ho v ničem neviděl. Podtrženo a sečteno. Tenhle film vyhrál dobu, kdy jsem zrovna takový film potřeboval vidět a já si ho opravdu neskutečně užil. Takové pozitivno se totiž v životních dramatech nevidí často. A popravdě. Co jiného člověkovi udělá větší radost, než ty maličkosti, pro které žijeme, a pro kterého v tu chvíli znamenají daleko více, než si vůbec nedokážeme představit. Samozřejmě vše v roli náhod a osudových setkání. (20.12.2011)