백야행
White Night
Režie:
Shin-woo ParkHudba:
Yeong-wook JoObsahy(1)
Policie začíná řešit vraždu uškrcené oběti. Při pátrání zjišťuje, že tento případ má něco společného s případem, který se udál před 14ti lety na lodi v docích. Do případu se znovu zaplete detektiv, který po dvou letech pátrání nedokázal ke starému případu na nic přijít, ale teď to vypadá, že by se mohl konečně dobrat k rozuzlení. (balone)
(více)Recenze (69)
Zbytočne to v prvej polovici skomplikovali tí korejskí magori ! Musel som to dávať na trikrát, až som došiel do druhej polovice filmu, kde už to jasné ako facka ! Takto som stratil po chuj času pre nič . ()
Strašne pomaly rozprávaný film. Nie nudný, len si tým tempom obzvlášť pri twistoch podráža nohy, pretože kým prídu, tak už ste ich skrátka stihli odhadnúť. Tiež nerozumiem, prečo snaď 80 percent stopáže venuje detektívke, keď má (a chce) fungovať hlavne ako sociálna dráma. Scéna “pamätaj si moje telo” geniálna, myšlienka normálneho života za každú cenu tiež fajn, ale muselo by to byť inak natočené. 65% ()
Melodramatická kriminálka plná slz, emocí, Labutího jezera a Ye-jin Son - plný počet. ()
No, tak tomuhle říkám lahůdka! V televizi včera běžel fotbal a já připojila externí disk s tím, že si pustím Virgin Snow. Jenže hned pod ním koukám White Night. Ještě ráno jsem o filmu přemýšlela. Kdo byl vlastně oběť a kdo byl pachatel? Už během sledování mě napadaly nejrůznější teorie a i když se konec dal tak trochu čekat, tak se mi moc líbil. Chtěla bych napsat, že ono otřepané ... Ale nenapíšu, protože bych ho tím prozradila. Nedočíst se, že jde o remake japonské doramy, tak bych si myslela, že ta role byla Son Ye-jin napsaná na tělo. Ona je skvělá ve všem, ale role tohoto typu jí podle mě sedí nejlíp. Může v nich ukázat, jak obrovský talent má a jak ho umí využít. Její obrovské charisma vynikne víc v dramatech než v komediích. ()
Co všechno se dá v životě ztratit? Kam až je člověk ochoten zajít? Co vše je možné zadusit uvnitř sebe? A co dělat, když překročíte hranice, za kterými se už nedá žít bez bolesti? Ye-JIn Son v úplně jiné roli a zase další, jiný a výborný jihokorejský film. ■ P.S. Chci to vidět znova, protože na začátku jsem se trochu ztrácel, neorientoval mezi postavami, nedošel mi jeden dějový prvek. ()
Těžká romance, povedený vizuál, skvělá práce s hudbou (i když Labutí jezero = sázka na jistotu), dobří herci a uzemňující finále - toť velké klady. Problém, který se mnou White Night má, není o stopáži ani o nepřehledném ději první poloviny - je o emocích, o které jeho zaměření vysloveně žadoní a jejichž potenciál není využit, a také o nedotaženosti v detailech, což mě nutí vracet si zas a znova drobné, avšak pro mě důležité nedořečenosti, které svádí k myšlenkám o samoúčelnosti a scénáristické bezradnosti, jenž budou možná příčinou opětovné projekce, jelikož nemám ráda neuzavřené případy ve vlastní hlavě. ()
Abych pravdu řekl, docela mě to zklamalo. První polovina mě vyloženě znechutila, ztrácel jsem se ve změti jmen, událostí a motivací a vůbec nevěděl vo co gou. Druhá "vystvětlovací" část leccos zachranuje, ovšem když člověk polovinu filmu neví kdo je tam ten a proč ten dělá tohle a další támhleto, k postavám si nevytvoří ani za těch 135 minut vztah a těžko pak budou fungovat dojemné momenty v závěru. Film také postrádá nějaké extrémně silné scény, prostě něco co by mě šokovalo, zarazilo do sedačky. Hudba pěkná a několikrát dokonce její souznění s obrazem evokovalo Oldboye, avšak jenom v náznacích, protože to je přece jenom vyšší liga. ()
Asi jsem čekal něco jiného, každopádně příběh se mě bohužel téměř nedotkl. První polovinu filmu jsem navíc tápal mezi postavami a jediný, koho jsem bezpečně rozeznal, byla stará (díky bohu ne doslova) známá Ye-jin Son. Samotný příběh vlastně ani nepřinesl žádnou jobovku, na kterou jsem tak toužebně čekal. Dle mnohých komentářů je tohle film roku a nevím co ještě. Hledám tedy v paměti a snažím se přijít na to, co mi mohlo utéct. Nic však nevidím. 5/10 ()
Na to jsem se těšil asi moc hodně, jelikož mě to docela zklamalo. :( První půlka hodně nepřehledná, nezajímavá a nudná bez jakékoliv akce. Druhá půlka lepší, po chvilce skoro všechno rozuzlí a jede se až do konce. Určitě tam bylo par skvělých momentů, které stály za to. Příjemná hudba, skvělé herecké výkony a kamera pozdvihují tento snímek do mého lepšího průměru. Určitě snímek sedne hodně lidem lépe než mě. :) Dobry koment: Flakotaso. 70% ()
Nemá cenu se tady rozepisovat... Perfektní herecké výkony v čele s Ye-jin Son, skvělá hudba mimo jiné několikrát zazní i motiv z Labutího jezera. Zkrátka napinavý thriller za plný počet bodů. ()
Pěkně natočená a poctivě mnohovrstevnatá, romantická kriminálka....možná až moc mnohovrstevnatá. ()
Milé retro v rámci jednej krajiny, hoc i len pár rokov nazad, stavané na zápletke a vzťahoch postáv, teda najmä na nich, tiahnucich sa už nejaký ten rôčik, a klasickej hudbe - okrem valčíkov, je to pekne krásne Labutie jazero. Je to nadsadené, a pri všetkej "realite" z nej vytrhnuté a posunuté kamsi inam. Neviem, možno je to nejaká moja vnútorná úchylka pre krkolomné, fatalistické a ešte neviem aké veci, ale Baiyehang sa páčil. Áno, uznávam väčšinu výhrad, ktoré som si tu medzi komentármi prečítala, je to patetické, je to .... ako východniarsky román na 238 zväzkov, ale aj tak. Aj napriek tomu, že Labutie jazero mi akosi trochu filmovo už "zašpinil" Aronofsky (Black Swan som videla pred White Nights, čo už narobím), aj tomu, že sa to nechytá na osudové symfonie toho iného Parka. Takže sa radím medzi tých, ktorí sa (napriek tomu, že dialogy mi pomáhali odchytávať len čínske titulky) nechali chytiť a namotať. A nie je to len hlas chlapíka, kvôli ktorému som začala kukať korejské filmy, juj, ked ten začne nadávať, hudba pre uši :-). ()
Na režijní debut rozhodně precizní práce a nic moc se nedá vytknout ani hereckým výkonům. White night tak zaostává jedině co se týče scénáře. Celkový příběh je totiž neskutečně překombinovaný a i hodně špatně vystavěný, protože takhle předvídatelný a průhledný film se jen tak nevidí. 70 % ()
Všechno, co jsem chtěla sdělit, si přečtěte u uživatelky emma53:-) Ten instantní, stále stejný nevinný výraz hlavní představitelky skutečně vzbuzoval vražedné choutky.Prostě asijci mají jiné nazírání,viz rozhovor detektiva s velitelem -ty jeden debile:-) Celkově krásný film o smutku a lásce, v jejímž jménu jsme všeho schopni. ()
tak tentokrát som stúpil vedľa, i keď začiatok vyzeral sľubne no po pár minútach som sa začal neskutočne nudiť, i keď Ye-jin Son je tu ešte krajšia ako zvyčajne a hudba z labutieho jazera tomu dodávala trošku viacej grády a emócií tak aj tak nestačilo, proste nuda a strácanie sa v deji .... ()
Již úvodní dvě prolínané scény s Čajkovskiho Labutím jezerem v pozadí nasvědčovaly, že film bude precizní a ne jen odbytá komerční záležitost. Společně s hudbou jsem si liboval i v příběhu, záběrech a hlavně v tom všudypřítomném černobílém rozdělení, které se pomalu prolínalo. Opět výborné herecké výkony všech zúčastněných. ()
Snad ještě u žádného filmu jsem neměl takový problém zorientovat se v postavách a netrvalo mi to nikdy tak dlouho. Kazí to dojem z úvodních několika desítek minut, ale od určitého momentu do sebe všechno zapadne a druhá půlka filmu výborně graduje. Pokud „přežijete“ nepřehledný úvod a film šmahem nezavrhnete, dočkáte se vynikajícího a originálního krimi thrilleru. Plusem je určitě i slavný Čajkovského hudební motiv z Labutího jezera, který se prolíná celým snímkem. ()
Velmi kvalitní a občas dost drsné drama, výborná a podmanivá hudba filmu přidává správný náboj. Son Ye-jin netřeba komentovat, její výkony jsou vždy výtečné, tudíž tento snímek mne rozhodně nenudil ani na druhé shlédnutí. ()
Velice zajímavá krimi, dá-li se to tak říct. Chápu asijský cit "pro nenaplněnost vztahu" jako vrcholnou extázi lásky. Je zajímavější trpět a soužit se, než jen obyčejně žít. Z toho pramení i svébytný patos, který je součástí snad všech asijských filmů. Někdy působí přehnaně, někdy to nevadí. Toto byl ten druhý případ. A to nemluvím o hudbě a estetice dlouhých filmových záběrů. Závěrečná scéna ve stylu "a život jde dál" mě úplně zničila. ()
Bohužel jsem se ztratil hned na začátku. Prolínání časových linek u téhle jihokorejské kriminální záležitosti zapříčinilo, že jsem k Baekyahaeng nepřivinul už od začátku a do konce se to nezměnilo. Asi by mě pak ta osudová linka zasáhla daleko více. Jednou z příčin je i mé buranství, jelikož jsem se v těch asijských obličejích notnou dobu ztrácel, takže mi tohle vyloženě nesedlo. ()