Jmenuji se Oliver Tate

Hoci tu niekto píše, že ''Oliver Tate je tak ryze welšská Amélie z Montmartru'' , tak ja som naopak mal pocit, že je to český Štěpán z Básnikov, čo navyše umocňovali tie jeho vačky pod očami. Takže na začiatku som ho mal za kus mladého a nesympatického hoväda. Ale našťastie sa chalan každou minútou vylepšoval až to dotiahol k piatim hviezdám u mňa ! (27.07.2011)

Divný mládenec v beranici řeší vztah s divnou slečnou a pokouší se zachránit manželství svých divných rodičů, neboť se ho snaží rozložit divný soused? Ono to zkrátka celé bylo nějaké divné, ale věřím tomu, že šest z pěti dospívajících intelektuálních paniců se v tom najdou. Já jsem však již dávno minul bod, kdy se na dospívání budu dívat jinak a tak mne spíše bavil hudební doprovod, rafinované špehování rodičů či rozumové zdůvodnění vlastní zbabělosti. Asi v tom bylo víc, ale veřejně onanovat nad nezávislými filmy mne již nějaké to desetiletí nebaví. (14.05.2014)

Oliver Ttate je tak trochu iný, čo znamená, že v škole neakceptovaný. Lenže nie je iný až natoľko, aby sa vymykal klasickým emo uzavretým teenagerom, pre ktorých je podobné chovanie pózou. Tate pózer nie je, ale mám dojem, že poznám (nechtiac) oveľa divnejších týpkov ako on a určite by som nechcel, aby o nich niekto natočil film. Potešia vizuálne nápady pri zobrazovaní jeho aktuálneho duševného stavu, ktoré nemajú niekedy ďaleko od ponorenia sa človeka do hĺbky oceánu. To je z filmu samozrejme. Takže fajn indie zážitok, omnoho lepší, ako súčasný Ayoadeho nechcene smiešny prúser v kinách. Konečne je aj Sally Hawkins aspoň trochu sympatická. (18.10.2014)

Dokud budou na světě teenageři, tak tu budou příběhy, z kterých budou mít pocit jedinečnosti. A dokud tady budou lidé, jako je Richard Ayoade (kteří už svou cílovou skupinu dávno přerostli), tak vždy najdeme důvod, vážit si takových příběhů o madistvé trapnosti, ostrakizaci a úzkosti. Oliver sebe představuje ve svém životopisném filmu a Ayoade mu dopřává svůj styl, který je decentní, ale hravě si pohrává s námluvy z filmů francouzské nové vlny (spousta kol a pláží) a stylem (skokové střihy a ruční kamera). To v celku dává krásnou směs romantiky a rebelství. (08.06.2011)

Melancholií prosycený snímek, který u mě zaznamenal prudký sešup dolů. Ze začátku jsem byl nadšen, i když obrazy, myšlenky a hlášky se na mě sypaly šílenou rychlostí, že jsem nestačil vše správně vnímat. Prvních třicet minut by určitě zasloužilo dvojí zhlédnutí. Potom se však film potápí, až se potopí nadobro. Celkově to vidím na tři a půl, ale vzhledem k jisté originálnosti a inovacím, zavřu obě oči a ty čtyři hvězdičky odkliknu. (31.08.2011)