Země bez zákona

Kostýmovo vyfešákovaná, na niektorých postoch herecky nedôveryhodná (kamenný/brumkájúci Hardy či slizký/úkladný Pearce to válcujú, naproti tomu ženské neprekračujú priemer, ostatní buď nemajú dostatok priestoru - Oldman alebo sa stávajú len potrebným doplnkom - DeHaan + Clarke a hlavný geroj LaBeouf sa do pozície dravého kriminálnika nehodí) a populisticky zosnovaná fairytale o tvrdých bratoch Bondurantových. Konštrukt vratký jak prasa, tlačí sa v ňom na pílu až přespříliš a úvahy o štedrejšom hodnotení definitívne ukončuje premrštený záver kde to smrdí premotivovanosťou. Samotný námet je však záživná látka, ktorej by pristal formát minisérie vrátane fabulačnej striedmosti aby tak magnetické udalosti nepopudzovali prevažne k uštipačným posmeškom, ale skôr k patričnej sympatizácií. V tomto vyhotovení je to skrátka o pár rozohnených okamihoch, šikovne vnútenej náklonnosti a detinsky iluzívnej nesmrteľnosti. (28.10.2012)

Je to výborně namixované jak v rámci postav, tak i stylizace a audiovizuálního začlenění. Tvůrci dávají hned od začátku jasně najevo, že tu nepůjde o technicky invenční a promakaný film, ale o lehce komorní a zvrhlou jízdu, která v některých aspektech připomíná Tarantina (násilí, záporák, dialogy). Přesto je to klasická, lineárně vyprávěná gangsterka o přátelství, lásce v dobách prohibice. Některé věci možná nefungují tak jak by měly, potažmo jsou trochu neefektivní sázka na jistotu (hudební podkres, aneb vypalovačky kdy bychom je "nečekali", masakr finále). Ale fakt, že scénář je nevyzpytatelný a divák neví, co se bude dít za 10 minut mi říká, že tahle věc si zaslouží zcela jistě vysoké hodnocení a uznání. Je těžké v rámci žánru natočit něco neotřelého, založeného jen na vnitřních, netechnických atributách filmu. Zde se to minimálně z části povedlo. (06.10.2012)

Výsek z rodinné historie, který funguje pouze ve svých dvou hodinách stopáže, kdy boduje dobrými herci a brutálním násilím, přičemž zapomíná na postavy, takže Hardy jenom mručí a LaBeouf buduje impérium jaksi zničeho; tedy nachlup stejné pocity jako u Proposition, kdy se opisovalo odevšad, jen to mělo krásný rukopis – Marigoldův příměr o padělané whisky je více než namístě. (26.09.2012)

Prekvapivo bez šťavy. Niekedy v polovici som si uvedomil, že ma to vlastne nebaví, že ma postavy nijako neoslovujú a že scenár je ako nasekaný podľa príručky. Emócie nulové a nič tam nerezonuje "v podhubí". Sem-tam trocha násilia a snaživý Shia, nič viac. Dokonca ani Tomovi som tentokrát tie drsné pohľady spod strechy klobúka akosi neveril. Už na druhý deň cítim, ako to vyprcháva. Sklamanie. (31.10.2012)

John Hilcoat pomalu stoupá na vrchol kultovního režiséra. Po PROPOSITION a THE ROAD zasadil zatím svůj největší monument. LAWLESS už před koncem zaří (pro mě) celkem jasně rozhodnul o filmu roku 2012. Já si to fakt zamiloval, hrozně sem si oblíbil Toma Hardyho (takže ke konci tekly i slzičky), Guy Pearce je naprosto odpornej (!!!!) a Gary Oldman v několika krátkých momentkách = totální osvícení! Vidět a zemřít!!! Chtěl bych aby John Hilcoat jednoho dne zfilmoval kompletní dílo Cormaca McCarthyho, myslím že by to nikdo nezvládnul líp! (30.09.2012)