Režie:
Guy RitchieKamera:
Philippe RousselotHudba:
Hans ZimmerHrají:
Robert Downey Jr., Jude Law, Noomi Rapace, Jared Harris, Eddie Marsan, Kelly Reilly, Stephen Fry, Rachel McAdams, Paul Anderson, Thierry Neuvic (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Dosud se všichni domnívali, že genialita Sherlocka Holmese je jednoduše nepřekonatelná. Nyní se ale objevil nový nadaný kriminalistický mozek. Je jím profesor Moriarty, který dokáže z hlediska intelektu Holmese dostihnou. N=avíc má absolutní cit pro špatnost a ztrátu svědomí. To jsou vlastnosti, které by mohly slavného detektiva porazit. Brzy je nalezen mrtev korunní princ Rakouska a zdá se, že spáchal sebevraždu. Sherlock ale nabude podezření, že se jednalo o vraždu spojenou s mnohem zlověstnější záhadou zkonstruovanou právě Moriartym. Stopa vede do podzemního pánského klubu, v němž Holmes zapíjel svobodu s doktorem Watsonem. Zde se Holmes seznámil s cikánskou kartářkou, která může odhalit mnohem víc, než je ochotná prozradit. (TV Nova)
(více)Videa (5)
Recenze (1 603)
Nesdílím převládající názor, že pokračování dobrodružství doyleovského hrdiny je slabší než první díl, protože "dvojka" je co do tempa vyváženější než její předchůdce a zároveň si ji lze užít i jako vyprávění, jelikož jsou mnohem lépe distribuovány informace a poskytovány vodítka pro tvorbu hypotéz. Bohužel mnohem více rozšířenější "teorie" o tom, že ve druhých dílech musí být všeho vic, ale málokdy jsou lepší, převládá. Přitom podle jiného přístupu jsou sequely mainstreamových blockbusterů mnohem pozoruhodnější, pokud jsou natáčeny tvůrci s jasně rozpoznatelným rukopisem, protože ti se už jednou (komerčně, kriticky) osvědčili a nemusí se tolik podřizovat studiovým požadavkům. Bezpochyby to platí i pro Guye Ritchieho, který jednak v holmesovsko-watsonovské bromanci víc zdůrazňuje podvratnost v podobě možného queer čtení (čirá travestie!), jednak v nebývale sebereflexivním vyprávění vytváří nesčetné množství - především prostorových - mezer, aby se zaměřil na čirou potěchu ze samotné podstaty detektivní práce - dedukce jako takové. Zároveň se střet dvou dynamických sil vyprávění - Holmese a Moriartyho - otiskuje i do formální stránky snímku, která staví na pnutí dvou různých poetik (poklidného a dynamického, opodstatňující tak užívání zpomalovaček). Není to efektní, jak by si mnozí přáli, ale naopak maximálně efektivní, když i jednotlivé stylistické prvky, které v předchozí části sloužily k ozvláštnění obrazu jedné éry a její převládající filmové podoby, zde důsledně a důmyslně slouží vyprávění (především střidání velikosti záběrů). Konec? Doufám, že ne - chci další kapitolu. ()
║Rozpočet $125miliónov║Tržby USA $186,848,418║Tržby Celosvetovo $545,448,418▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $61,226,451║ Tržby za predaj DVD v USA $53,532,770║ Hra tieňov, hra na efekt, efektne prevedený film, ktorý ide na istotu a kde je na čo pozerať, veľa akcie, dobrých spomalovačiek, dobré herecké obsadenie, slušná zábavnosť,.... možno len o kúsok slabšie než prvý diel. /videl v kine: 80%/ ()
Čeho jsem se nejvíc obával před tím, než jsem viděl jedničku, se zde objevilo v plné parádě. Jednička je sice místo detektivky dobrodružný velkofilm, ale skvěle šlapající a po celou dobu bavící skvěle natočenou akcí a vkusným humorem. Tvůrci sice z Holmese a Watsona udělali hláškující akční hrdiny, nezbavili je však Doyleovské aury a původních charakterů. Dvojka působí spíše jako nepovedená variace na Indiana Jonese, příběh (i na poměry popcornových blockbusterů) značně skřípe a ačkoli jsou některé akční scény velmi zajímavé (ve vlaku, přestřelka v lese), většina z nich se zvrhává v digitální onanii. Robert Downey jr. a Jude Law jsou pořád velmi slušní (i když z jejich ryzích postav už toho moc nezůstalo), s ostatními je to horší - Noomi Rapace to sice sluší a snaží se, nemá však co hrát, Stephen Fry působí skoro až rušivě a Jared Harris připomíná spíše venkovského bezelstného strejdu, než krále všech padouchů Moriartyho. Odlehčené vtipné scény (např. Sherlockovo domácí mimikry) dopadly nejlépe, i když opakování některých fórů (Watsonův pes) mě už štvalo. Tak za těch pár scén, dva sympaťáky v hlavních rolích a pistoli Mauser dávám 40%. ()
Pokračovanie sa nesie presne v duchu prvého dielu, vizuálne nabitý a ukecaný a aj kvalitatívne je na rovnakej úrovni. holmes je stále rovnako rýchly i múdry a niekedy mám pocit, že múdrejšieho detektíva nám ešte boh nezoslal. Na to, že takmer nespí, má rád alkohol a koku, mu to myslí neskutočne. Akčné scény výborné, humor celkom fajn, dobre to poháňa hudba Hanza Zimmera, ale napriek tomu som mal sem tam pocit, že je to tak trochu o ničom. V scéne prechodu cez hranice moje srdce zaplesalo, maestro Zimmer vzdal hold Morriconemu a skladbu Two mules for sister Sara http://youtu.be/Yl6DA1YDGcc nahral a zmodernizoval nanovohttp://youtu.be/Ah-KrvcwJkY Aj vďaka tejto maličkosti som sa nakoniec priklonil k štyrom slabším hviezdam. 70%. ()
Galerie (102)
Zajímavosti (54)
- O obsazení Stephena Frye do role Sherlockova (Robert Downey Jr.) bratra Mycrofta se zasloužil zpěvák Chris Martin ze skupiny Coldplay, který se považuje za velkého fanouška Sherlocka Holmese a přátelí se jak s režisérem Guyem Ritchiem, tak s Robertem Downeym Jr. (lillygrace)
- Počas scény v Švajčiarsku, keď sa koná mierová konferencia, v hlavnej sále hrá do tanca skladba "Viedenská krv" ("Wiener Blut"), neskôr použitá v rovnomennej operete od skladateľa Johanna Straussa mladšieho. V momente, ako Sherlock (Robert Downey Jr.) vyzve madam Simzu (Noomi Rapace) do tanca, však začne hrať časť z valčíka "Accelerationen", tiež od Straussa mladšieho. (ViktorS)
- V továrně na zbraně v Heilbronnu se při setkání Sherlocka Holmese (Robert Downey Jr.) se Sebastianem Moranem (Paul Anderson) objeví na scéně poloautomatická pistole Mauser C96, přestože tak není ve filmu nazývána. Ta byla ale navržena až v roce 1895, zatímco film se odehrává v roce 1891. Do výroby se dostala až v roce 1896. (KM Phoenix)
Vadí divákům spíš složitý scénáře, nebo jednoduchý scénáře? Kdejaký snob nejspíš odpoví, že složitý, a proto musí být každý scénář jednoduchý. Tenhle názor je oblíbený hlavně mezi těmi, podle nichž nejsou mainstreamový filmy zrovna dvakrát chytrý, nicméně podle mého je problémem spíše jednoduchý, prostý a monotónní scénář než informacemi, jmény, čísly a vztahy nabitý děj, v němž se sice nikdo moc neorientuje a máločemu rozumí, ale alespoň to rychle odsýpá. Sem patří i druhý Sherlock Holmes, kterýho bych rozhodně nepodceňoval, dokonce mám takový až konspirační podezření, že nikdo na světě vlastně přesně nechápe, co která postava sleduje a jaké jsou vztahy mezi důsledky a příčinami jednotlivých scén, k čemuž ovšem přispívá i to, že scénář čerpá částečně z logických dedukcí Sherlocka a částečně z nelogických zásahů shůry. Každopádně na nějaký globální úrovni je druhý Sherlock Holmes možná přiblblá bondovská tour po starým kontinentu, nicméně v detailech a jednotlivých dialozích to je neskutečně složitý, zamotaný a promakaný dílo. Takový jsou ale všechny filmy Ritchieho. ____ V sequelech musí být údajně všeho víc (akce a triků a kdečeho), a jelikož je „všeho víc“ de facto totéž co iracionální bordel, hrozilo, že druhý Sherlock Holmes provede totéž, co Doyle na začátku 20. století, který se tehdá kvůli náhlé a nečekané smrti několika blízkých odvrátil od chladně racionální Holmesovy logiky k okultním příběhům profesora Challengera a sám prováděl spiritualistické seance. Něco takovýho je ale doma spíš v romantických a hororových příbězích, nikoliv u Sherlocka pověstného svým metodickým a logickým uvažováním. Naštěstí se tak nestalo a druhý Sherlock žádné známky mysticismu nejeví. Odsud je i zřejmé, proč jsou výtky vůči slabšímu záporákovi, profesoru Moriarty, trochu nespravedlivý - detektivnímu dílu nikdy nejde o vylíčení vraždy a psychologii zločince, nýbrž o detekci a práci vyšetřovatelů. ____ Druhý Sherlock je tedy pořád hodně logický dílo, a jestli je nějaký obor blízký logice, chcete-li matematice, pak to je hudba (není náhodou, že náš nejvýznamnější post-analytický logik Jiří Raclavský zároveň skládá), která tu hraje velevýznamnou roli. Druhý Sherlock Holmes je vlastně hudební film, jelikož s každou lokací je spojena nějaká hudební forma či nástroj: v Londýně to jsou dudy, ve Francii Don Giovanni, v Německu Schubert a ve Švýcarsku Straussův valčík (byť dudy patří spíš do Skotska, Don Giovanni do Vídně nebo k nám do Prahy, Schubert byl Rakušák a valčík nemá v zemi kravských zvonců co pohledávat). Ono Zimmer má takový renomé, že se jím využívané signifikantní nástroje často objeví přímo ve filmu, třeba obří varhany Davyho Jonese ve třetích Pirátech nebo elektrická kytara v Rangovi, ale tenhle film udělal podle všeho ještě o krok dále, protože tu hudbu zapojuje dost razantně přímo do děje. A co říct k těm slovenským Romům, který Zimmer do projektu zapojil? Asi to, že v tom následuje krédo Zdeňka Pohlreicha, který taky propaguje vaření z lokálních surovin namísto globální mcluhanovské vesnice. () (méně) (více)