Nastala chyba při přehrávání videa.
  • maddy
    **

    Selma aka Lincoln pre tohtoročnú sezónu Oscarov. Ďalší stroho sfilmovaný dejepisný výklad a ešte aj tá učebnica dejepisu na základnej škole je oproti Selme záživnejšia. Selma je film, ktorý ide takmer ruku v ruke s Lincolnom. To je scénu po scéne rozpohybovaná látka z hodín dejepisu (v amerických školách, nie našich), do ktorej bolo vybraných pár základných myšlienok o utlačovaní černošskej menšiny v 60. rokoch v USA a ktoré nesiahajú ďalej ako za všeobecné povedomie, ktoré o udalostiach má bežný človek. Filmu tak chýba nejaký prekvapivý moment a iba prednáša už sto krát počuté. Dej sa navyše zameriava na veľmi obmedzené obdobie Kingovho života, kde neponúka širší pohľad na udalosti a túto pomerne krátku etapu (aj keď zásadnú, to neupieram) rozmazáva dlhé dve hodiny. Samozrejme za doprovodu černošských gospel piesní. To už sa ani nedá nazvať klišé, ale skôr absolútne sterilnou, neprekvapivou, predvídateľne natočenou dejepisnou prednáškou. Po filmovej stránke lineárna, nezáživná a úplne obyčajne vyrozprávaná a zrežírovaná biografia, respektíve iba časť života Martina Luthera Kinga, ktorá aj napriek téme ktorú spracováva nedokáže vyvolať ani záchvev akejkoľvek emócie (za černošské etniku síce hovoriť nemôžem, ale minimálne u nikoho iného to nemôže emočne fungovať). Na zabitie času počas hodín dejepisu asi vhodné, ale inak zbytočné. Oscarové nominácie v tomto prípade skutočne len zo zvyku, respektíve z politickej korektnosti kvôli téme ktorej sa film venuje, ale nie kvôli kvalitám samotného filmu. Dokonca ani výkon Davida Oyelowa mi neprišiel nijako oslniví, Martina Luthera Kinga Jr. mu je síce veriť od prvého momentu, ale celé dve hodiny uhrá s jedným výrazom. Ale to bude skôr chyba látky, ktorá mu neponúka možnosť nejako výrazne zažiariť. CELKOVO: 2* (4/10)(7.5.2015)

  • verbal
    *

    Nezáživná, nudná až otravná reklama na negry plná srdcervoucích gospelů, slizkých a nenávistných bělochů a kultivovaných a vzdělaných čokoládových sympaťáků, co se jen snaží mírumilovně vydobýt volební právo pro negramotného strýčka Toma, kterému to je sice normálně úplně u prdele, ale když mu bratr Doktor Kudlanka přinese korálky a zrcátko, na povel i zabečí a odhodlaně bojuje za všechny ty ideály, ať už to slovo znamená cokoliv. „Tvůrci“ však nějak opomněli fuckt, že všude byla prdel o dvou půlkách, a dost nestranně nám servírují jen tu vyvoněnou karamelovou „realitu“. Z žumpy zapomnění kvůli tomu vylezla dokonce i bulvární hyena Oprah, která dodnes zaslouží tak maximálně otřískat držku o práh. A tak se například nedozvíme, že ten slavný mučedník Džimilí Džexn, jehož údajná „vražda“ vlastně spustila ty Královy střevní pochody, nebyl ve skutečnosti až takový sladký a téměř evropsky vypadající černoušek jako věchýtek, nýbrž dost hustá gorila, která prý při zatýkání sahala po zbrani. Než mě zase nějaký ten sveřepý ochránce lidských práv či zarytý kocábista obviní ze svého obýváku v árijské čtvrti z rasizmu, chtěl bych podotknout, že jsem pro jakoukoliv integraci a asimilaci jakkoliv vybarvené menšiny, například ťamany považuji za naprosto pohodové opičky, pokud tato žije v souladu s kulturou a morálními zásadami majority. Jinak je samozřejmě nikdo nenutí, Afrika nebo Pandžáb jsou dost velké na to, aby je pojmuli zpět a umožnili jim obsypanými mouchami živořit dle vlastních představ. A teď je, myslím, ta pravá chvíle na památná slova guvernéra Alabamy Wallace, která zazněla v 01:47:00: „Nejdřív chtějí sedět vepředu v autobuse, potom chtějí ovládat parky, pak veřejné školy, volební právo a nakonec požadují sociální dávky bez práce.“ Vcelku mrazivá analogie. Už teď tu máme Samkovou a je jen otázkou času, kdy se objeví nějaký Dezider X či snad nedejbože Žán Kalvín Žiga Džipsyking a dají nám tu naši oprávněnou netoleranci pěkně sežrat. Pamatujete, jak jsme je před pár lety strašlivě týrali pětadvacetilitrovou sociálkou a porušovali jejich lidská práva, protože jsme se nechtěli vzdát barevných kovů jen tak zbůhdarma přivádějících elektřinu do našich obydlí a ani rádií z našich Oktávií? Naštěstí tehdy zasáhla ta úžasná, altruistická a tolik tolerantní Kanada a s velkým mezinárodním humbukem jim otevřela svou náruč a sociální srdce. Hrozná politická ostuda. Rok se s rokem sešel, Kanaďanům začaly mizet kanálové poklopy a hrdí Římané tam odmítali veškerou nabízenou práci, protože jsou přece se svými obvyklými sedmi třídami zvláštní školy na pomocné stavební práce, mytí aut nebo kopání za Telekom příliš překvalifikovaní, což nepochybně porušuje jejich základní práva a pošlapává jejich svobody, a najeli tam tedy na svůj léty praxe k dokonalosti dotažený obvyklý chléb vezdejší – čorki a socialku. Ti hodní Kanaďáné z toho byli naprosto rozčarovaní, vždyť je přeci zachránili před brutální genocidou v nějaké východoevropské prdeli, nevděčníky jedny!! A tak nám je začali potichoučku s díky vracet a pro jistotu do zvýhodněného balíčku přidali i ty, co už tam byli před tím velkým Exodem. Nevím jak vy, ale já nezaregistroval jedinou z těch bezpáteřních mrdek, tedy pardon, chtěl jsem ve skutečnosti říct „ani jediného člena naší politické reprezentace“, která by se proti tomu jakkoliv ozvala. Co naplat, soudobý trend benevolentní politiky EU z nás chce mít roztomile Sdružené barvy Benetonu obývající jeden velký šťastný Chánov, mimo který bude nadále žít jen ta nádherně tolerantní a tolik pragmatická garnitura, která s šestnáctičlennou rodinou Červeňákových v životě nebydlela ani ve stejné čtvrti, natož v jednom baráku. No nic, trochu jsem dnes šádvelovsky ujel, tak sorry, je čas už jen podotknout, že ta zkurvená, afektovaná a nudná zrůdnost pro artové anální dobrodruhy s názvem Birdman musí být okamžitě zničena, a jít do prdele.(9.2.2015)

  • kaylin
    ****

    Tenhle film se mi hodně zamlouval. Ani ne proto, že reálně ukazuje situaci v Americe 60. let, ale spíš proto, že reálně ukazuje, jakou nenávist - nesmyslnou nenávist! - může člověk vůči druhému člověku cítit. V tomhle i v tom, jak je snímek názorný v násilí, z něj činí něco víc než jen obyčejný historický a životopisný film, který se překvapivě nevěnuje smrti Martina Luthera Kinga, ale jednomu úseku jeho života a života černochů v Americe.(13.2.2015)

  • novoten
    **

    Snaha o dobrou věc nedělá i dobrý film. Den po dni a scénu po scéně je Selma pouhopouhým rozpohybovaným dějepisem, ve kterém stojí za pozornost jen atmosféra u pár songů a Oyelowova fyzicky dokonalá přeměna do Dr. Kinga, odehraná podle o dva roky starších Lincolnových not. Webbův scenáristický přístup mě proto štve ne proto, že by byl nějak extra nudný, ale svým jednostranným vykalkulovaným cílením na kolektivní svědomí, kterým po celé dvě hodiny nevybočí z předvídatelné ústřední cestičky.(9.2.2015)

  • luka4615
    ***

    Martin Luther King, jedna z nejvýraznějších osobností 20. století měl sen o rovnoprávnosti Afroameričanů. Troufám si ale tvrdit, že ho ani ve snu nenapadlo, že o něm o 47 let později natočí tak zoufale nezáživný film. Myslím si, že tak "napěchovaný" život jaký doktor King vedl, by si zasloužil mnohem důstojnější a mnohem dějově "zhuštěnější" filmovou podobu. Jako jediný světlý moment filmu Selma je zde hlavní herec David Oyelowo, který se do mentality doktora Kinga perfektně vcítil, nicméně hluchá místa a dějová prázdnota stahují jeho snahu bez milosti ke dnu. „I HAVE A DREAM...“(6.2.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace