Soylent Green
Soylent Green
Soylent Green
Režie:
Richard FleischerScénář:
Stanley R. GreenbergKamera:
Richard H. KlineHudba:
Fred MyrowHrají:
Charlton Heston, Leigh Taylor-Young, Chuck Connors, Joseph Cotten, Brock Peters, Paula Kelly, Edward G. Robinson, Mike Henry, Lincoln Kilpatrick (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Ve více než třicet let starém sci-fi snímku zobrazuje oscarový režisér Richard Fleischer nám nepříliš vzdálenou budoucnost, rok 2022, v níž přeplněná Země zápasí s nedostatkem potravin. Poslední spásou je syntetická strava Soylent, o jejímž původu jsou jen nejasné zprávy. Charlton Heston jako detektiv Thorn přichází při vyšetřování vraždy jednoho z vrchních představitelů Soylentu na hrůzné tajemství... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (78)
malo to veľmi veľký potenciál no prevedeniu filmu ma výraznejšie neuspokojilo...povedal by som ze ničím neurazí ale ani ničím neočarí...avšak záver filmu považujem za vydarený a šokujúci ()
Mačochistická rola Charltona Hestona ma nijak nezaujala a jeho vyšetrovanie vraždy bolo také plytké a samoúčelne diletantské ako prvá úloha žiačika zš. Prostredie značne limitujúce nijak zvlášť nepridávalo ani na dramatičnosti snímku a tak sa jeho aj keď myšlienkové gro malo nevyšplhalo vyššie ako 2,5*. ()
Průměrná sci-fi kriminálka, která místama dost nudí. Ani Heston ji nezachránil, i když hraje pěkně neurvalýho detektiva ()
Námět a doba ve které se film odehrává jsou sice zajímavé a obsahuje pár dobrých myšlenek, zbytek je bohužel slabota. Charaktery jsou mdlé a to včetně herců. Tempo unylé a některé scény zbytečně dlouhé. A při závěrečné "akci" mě ignorance některých protagonistů vysloveně vytáčela. ()
U tohoto filmu jsem bohužel nevydržel až do konce. Usnul jsem nudou. ()
Tak tohle se opravdu nepovedlo. Je to sice stará dobrá sci-fi škola zobrazující neradostně vyhlížející budoucnost, kterýžto námět byl ve své době nesmírně populární. Jenomže samotné provedení je tristní, scénář přímočaře strohý a hlavně to je celé strašně nudné. Charlton Heston se tam honí za zloduchy nadnárodní korporace, přičemž samotné honičky a následné bitky ze všeho nejvíc připomínají němé grotesky Laurela a Hardyho. Jenomže v roce 1973 to už vypadá poněkud přitrouble. Jediná scéna, která mi vykouzlila na tváři náznak úsměvu, bylo rozehnání nepokojného davu za pomocí bagrů, které neukázněné občany nabíraly lžícemi jak písek a házely je přímo na korbu. :-) A tehdejší představa technické „vyspělosti“ světa v roce 2022 je opravdu k popukání. ()
Rok 2022. Ulice jsou přeplněné lidma, obyčejné věci jako slušné jídlo, voda, soukromí jsou jen pro ty nejbohatší. Většina lidí jí jen syntetické kostky Soylent. Lidí je tolik, že se na ně pohlíží jako na masu - například při demonstracích jsou nabírání bagry a házení rovnou na korbu. Zkrátka klasická dystopie typická pro 70. léta, ve které máme pohříchu docela obyčejnou kriminálku s drsným poldou Hestonem a vyšetřováním vraždy jednoho představitele Soylentu. Sekunduje mu stařičký archivář ala Edward G. Robinson, známý ze spousty thrilerů 40. let. Příběh je docela obyčejný, stejně jako ošuntělý svět okolo, takže síla filmu je spíše v náznacích kolem a hlavně geniální pointě. ()
Škoda, že jsem pointu znal už dopředu. Právě ta idea je to totiž v tomto filmů vším. Pro milovníky sci-fi/antiutopie je to více než povinná záležitost. 75% ()
Soylent (...) Green Day. Autoři publikace 101 sci-fi filmů, které musíte vidět, než umřete žehrají na viditelné následky omezeného rozpočtu - reálné exteriéry, minimální studiovou výpravu, a tak. Ze stejných důvodů tleskám. Atmosféra 40-ti milionového NYC [s 20-timilióny nezaměstnaných] působí ve své dobovosti podivně věrohodně. I když film sází na seznamování se sociálními a technickými aspekty světa a skoro úplně vynechává obligátní akční prvky, disponuje několika scénami, z nichž v té exkurzi po nevlahé budoucnosti dodnes mrazí. Ačkoliv založením libertén, instituce "nábytku" - žen náležících k luxusním apartnámům jako jakékoliv jiné příslušenství, mnou otřásla, stejně jako bezděčnost, s níž s jednou Hestonův hrdina vklouzl do postele. Druhým vrcholem jsou eufemicky nazvané Domovy, zařízení, v nichž jsou unavení životem se vším komfortem vyprovázeni ze světa. Dramatickému efektu škodí, že jsou tyto jednotlivosti koneckonců děsivější, než lehko odhadnutelné tajemství zelené edice sušenek značky Soylent. PS Chudáka Cottona v epizodní roli jsem nepoznal. ()
Není to špatné, jen vražedně pomalé a to "překvapivé" zjištění moc terno tedy není. Možná kdyby se to teď natočilo znovu a lépe, nemuselo by to dopadnout špatně. ()
Konec mě opravdu pobavil, rozuzlením filmu je to co je celou dobu naprosto jasné a každý divík to hned pozná. Má to být z budoucnosti a vypadá to tam jak v 70. letech, zápletka je plytká a celou dobu to stojí na místě. ()
,,Pojedeme si odpočinout na venkov?,, ,,To není povolený. Ty farmy jsou jako pevnosti.,, ,,Proč?,, ,,Protože půdu hlídají stejně jako továrny na odpadky, továrny na jídlo... na tomhle světě jsou totiž pitomci, kteří nás chtějí připravit o všechno...,, Vypadá to, jakoby se tímto filmem inspirovali dnešní evropští vůdci... tak uvidíme kam až to zajde, a kam až jim to dovolíme... ()
7/10 ()
Hrozná, děsivá nuda. ()
Hloupý scénář, špatný herec Charlton Heston, zdlouhavá stopáž → dalo by se bez problému sestříhat na 15 minut. Na filmu je zoufale vidět jeho stáří - přestože se má odehrávat v roce 2022, sedmdesátá léta z něho úplně stříkají - viz volnoláskařský vztah protagonisty s konkubínou a každý černoch s afrem na hlavě. ()
Podmanivé distopické kulisy, zábavný děj a ženy jako nábytek. Jen škoda pointy, která mi byla jasná ještě před začátkem filmu, a konce, který je v dnešní době už hrozně naivní. ()
"Něco tady smrdí!" Přelidněná planeta, boháči vykořisťují chudé a ti přežívají jen díky procesovanému planktonu, který je vyráběn z jediného dostupného zdroje. Po desítkách let jde o zajímavou vizi do budoucna. Heston je správný drsňák. Škoda jen, že tohle dystopické sci-fi trápí pomalejší tempo a slabší interiéry díky nízkému rozpočtu. Určitě ale stojí za vzhlédnutí. 6/10 ()
Zaujimavy film, este s vacsou myslienkou a posolstvom. Bohuzial spracovanie nieje nijako oslnive, a to asi vela ludi odradi – ziadna akcia, filmove triky ci velke sceny. Su viditelne aj scenarske preslapy, predvidatelny koniec, skorsi datum vyroby, a niektore veci by v dnesnej filmarine vyzerali urcite inak, ale aj napriek tomu ma film absolutne nenudil a mal svoje caro. A na druhej strane, mam rad filmy s „apokalyptickym nadychom“ . ()
Pointa tohoto filmu je samozřejmě už hodně profláklá; pravděpodobně každý divák, který dneska tenhle historický snímek odněkud vyhrabe, tak se na něj dívá právě protože ví, jak to končí. Ale mnohem působivější je zamyšlení nad tím, co se vlastně stane v pozdějších dnech, které už film neukazuje. Doufá snad někdo, že se něco změní, až se "to dozví všichni"? Podobně jako v "1984" diváka děsí poznání, že budoucnost toho světa je naprosto beznadějná, bez žádného pozitivního východiska a jedinou jinou alternativou je genocida lidstva. ()
Hnusná budoucnost (nyní už vlastně minulost). Pro ránu se nešlo daleko. Charles, příslušenství, sběrači. ()