Super 8

Není se v podstatě čemu divit, že zatímco Američané jsou v podstatě nadšení, my krčíme rameny. JJ Abrams prostě "vyprodukoval" film pro generaci, která vyrostla na ETm a Blízkých setkáních. Tento žánr, ještě posílený tak oblíbenou atmosférou "tajemna", která v USA frčí, přesně odpovídá zámořskému vkusu a stejně jako tam mají snadnější přijetí westerny, má to lehčí i Super 8. Já jsem na tu hru přistoupil a přestože jsem nikdy neujížděl ani na jednom ze zmíněných kultů, Super 8 jsem si docela užil. Abrams je v gradování opravdu mistr, což je hlavní výhoda. Jediný (a zásadní) problém je, že Super 8 graduje, graduje, graduje, ale postupně nám dojde, že právě ta "gradace" je smyslem vyprávění, ne nějaké velké finále, z čehož pro někoho přichází jisté rozčarování (stejně jako u seriálu Ztraceni - mého naprostého oblíbence). Tady to na mě nepůsobilo zdaleka tak silně, aby byl tento očividný záměr úplně obhajitelný. PS: Stejně jako Cloverfield je to film pro kino. Možná, že jsem tedy udělal chybu, když jsem si nepočkal. Vzpomínám si, jak jsem u Cloverfieldu z kina odcházel nadšený a později na DVD zíval. 65% (30.06.2011)

Má to styl, atmosféru, výtečné herce a parádní triky. Je tam zakomponovaná fascinace filmovým vyprávěním i navzdory jeho prokletí (holku vždycky dostane kameraman, málokdy režisér - potvrzeno :)) a v neposlední řadě také jistá reflexe doby. Chybičky to ale má a přehlížet je nelze, podivné motivace postav a jejich chování, stejně jako logické lapsy u filmu takovéhoto kalibru přehlížet nelze. Abramsovým nejlepším filmem i nadále zůstává fenomenální Star Trek... (27.10.2011)

Abrams, Jeliman. Jeden., má prý být nový Spielberg. Dokonce zašel tak daleko, že si oholil jazyk, aby mohl bez šimrání dokonale vylízat anus svého mentora, který si tento vlastní pomníček i naprosto neegoisticky cvaknul. Oba však zapomněli, že už nejsou osmdesátá léta, dinosauři by měli pomalu vymřít a Indiana svým zteřelým bitchem už nezapráskat! A tak tu máme nekonečných sto minut sledování otravných, nehezkých, upištěných spratků a dvanáct minut přerostlého hajzlového pavouka s Ítího ksichtem (asi bratranec na steroidech), který se naštěstí nevešel do košíku kola Drjú Berymór, protože ta už tam má kozy. Řemeslně perfektní, patolízalská infantilní sračka, kterou by měl Džej Džej nechat promítat pasažérům letu 316, aby se už nemohli dočkat, kdy se konečně Ztratí. (09.08.2011)

To, že se mi bude Super 8 až tolik líbit, jsem opravdu nečekala:) V Super 8 se setkává luxusní parta malých, chytrých exotů, kteří jako by vypadli ze Stůj při mně. Vše začíná tak, že banda těchto, vskutku nesmírně talentovaných filmařů, natáčí zombie film. Oni i jejich kamera se poté stanou svědky monstrózní "train crash", kterou to vlastně všechno začne. Kdyby byli o desítky let zpět, ve Spielbergově filmu, setkali by se s jednou z nejkouzelnějších sci-fi postaviček, E.T. Ale jelikož se chlapci nachází v 21. století a ve filmu J.J. Abramse, roztomilý E.T. se proměnil ve Vetřelce, který likviduje nejen obyvatelstvo, ale také jejich elektrotechniku. V závěru filmu se nakonec ukáže, že vlastně vůbec není zlý a že jen potřeboval víru, kterou mu přinesla vlídná slova hlavního hrdiny. Nakonec se s ním všichni rozloučí ve stylu Blízkých setkání třetího druhu. A dokonce i mně málem ukápla slza. A to i přes to, jakkoli byl závěr prvoplánový a klišovitý. Tady mu to velmi ráda odpustím:) Film se mi jednoduše moc líbil, od obsazení, po scénář a tradiční Abramsovy "Lens Flares." And, please, all the awards to Joel Courtney. Ten kluk je tu fakt zatraceně dobrý:) (08.03.2013)

S osmičkou své první filmařské hrátky pro budoucí generace konzervovali jak Abrams, tak Spielberg. Záleží na vás, zda oceníte, nebo odsoudíte, že Super 8 budí pochyby, který z nich film ve skutečnosti režíroval. Sci-fi zápletka není zcela bezvýznamná, v zásadě ale plní pouze funkci MacGuffinu (do vyprávění symbolicky přijíždí společně s vlakem), který slouží vývoji postav a vztahů mezi nimi. Vyhrocené situace akcelerují proces dospívání, jež probíhá v návaznosti na protagonistovy rodiče. Joe musí přijmout smrt jednoho z nich a autoritu druhého, který mezitím pochopí, že může část zodpovědnosti ponechat na synovi (a tedy i slevit ze své přehnané přísnosti). Podobně jako v raných Spielbergových filmech s teprve dozrávajícími, v zásadě obyčejnými postavami, které se teprve tváří tvář neobyčejnému dobrodružství mění v hrdiny. Super 8 k filmům jako Sugarlandský expres, Blízká setkání třetího druhu nebo E.T. – Mimozemšťan odkazuje také situováním děje do malého amerického města nebo zájmem o rodinu, jejíž soudružnost představuje klíčovou podmínku happy endu. Abrams dokázal sedmdesátkové rodinné drama bezbolestně skloubit s akcí pro 21. století, třebaže v režírování dialogů neprojevuje stejnou zručnost jako během dynamických akčních sekvencí, kdy vůbec nevadí, že před neznámým nebezpečím o překot prchá parta děcek. Více než jiné filmy Super 8 potěší ty, kdo mají rádi filmy. Ne nutně jen ty Spielbergovy. Na filmové předstírání vtipně upozorňuje zejména během dobrých čtyřicet minut trvajícího úvodu, kouzelné poctě všem filmařům-amatérům (je to jen falešná krev). Úsměvná nostalgie, včetně zlehčování určitých „zákonitostí“ v dřívějších filmech stejného typu („Odkdy je tenhle šéf?“), ale prostupuje většinu scén. Je to Joe, protagonista filmu, kdo má v mikro-štábu na povel speciální efekty a masky. Vydává realitu za atraktivnější, nabízí, co život sám nepřináší. Což, jak dobře víme, filmy dělají. Není ovšem od věci nechat si to čas od času připomenout těmi, kdo filmy dělají. 80% Zajímavé komentáře: POMO, Marigold, Lavran, novoten, rowdys, mcb, kestrel (10.09.2011)