Není kam utéct

Začátek špičkový a napětí nechybělo vůbec. Když si snipeři užívali a stříleli po hlavních postavách měl jsem srdce v žaludku. Nejvíc sympatická scéna byla, když horolezec z ničeho nic padl, to jsem nevěřícně špulil pusu. Když se Lonely Place to Die dostával do plných obrátek, zdálo se mi vše až moc přeplácené, což byla obrovská škoda. Ze začátku tempo nemělo absolutně žádnou chybu a mohl se snímek držet právě toho. Herci byli dobrý, nevadil mi ani jeden, což se často nestává. Všiml jsem si i menší role Karla Rodena, škoda že nezahrál něco víc. Stručně a řečeno Lonely Place to Die stojí za těch 99 minut udělat si čas... 8/10 = 80% (27.12.2011)

Za nesmyslným českým názvem (šmarjá, vždyť oni tam furt někam utíkají a mají na to nejmíň celé Skotsko!) se skrývá průměrný thriller o bandě horolezných turistů, cizojazyčně blábolícím smráděti z lesa a tlupách ozbrojených zlounů. S vykreslením charakterů si nikdo nedal zrovna velkou práci, takže budou divákovi prakticky všichni dokonale u prdele. Třeba takový Roden byl pro děj asi stejně důležitý jako vemeno pro motýla. A tak tam všichni ti nezajímaví lidičkové běhají po lesích a pahorkotinách, padají ze skal, střílejí se, podpalují, vyhazují z oken, zkrátka všemožně a s různou úspěšností si vzájemně ukládají o život. V první půlce jde ještě o nepřekvapivý standard, ve druhé se režisérovi scénář jaksi rozpliznul (asi jak na něm usnul s upoceným ksichtem) a výsledným dojmem jsou rozpaky. Mohlo to být horší, mohlo to být lepší, ovšem kupodivu mě to udrželo při vědomí prakticky celou stopáž a za to přidávám nějaká ta promile nad průměr. 58% (19.09.2012)

Podle mě není od věci se zeptat, proč je u žánrovek, jako je tato (partička mladíků vyráží z města do přírody), první půle skoro vždycky lepší než druhá a proč se nakonec vždycky hlavní postavy konfrontují nikoliv s přírodou, ale s člověkem? Ty otázky si vlastně navzájem odpovídají – konfrontace s přírodou je zajímavější než s člověkem, jenže postavit dneska film jen na tomhle nelze, tudíž je třeba si vždycky vymyslet nějakého lidského nepřítele (tuctoví únosci dětí, válečný veterán pozapomenutý v divočině, zdegenerovaná jižanská rodinka ap.). Tenhle lidský nepřítel, který obvykle nastoupí někde kolem druhé půle, samozřejmě zpravidla obere film o většinu dosavadního napětí či atmosféry a zbaví ho tajemna. Otázka zní, jestli má tento problém vůbec nějaké řešení. Možná je problém spíše v samotné kinematografii. Kdyby vznikla o dvě stě let dříve, kdy ještě existovalo plno hic sunt leones oblastí (ještě v 19. století byla řada končin Země docela neznámá a neprozkoumaná, jak je patrné třeba z výtečného cestopisu francouzského mořeplavce Bougainvilla Cesta kolem světa), dalo by se s tím něco dělat. Nebo kdyby vznikla kinematografie o dvě stě let později, až budeme prozkoumávat neznámé planety ve vesmíru, tak by bylo rovněž možné konfrontovat hlavní postavy z filmů s něčím skutečně neznámým. Jenže kinematografie se vklínila přesně mezi tyto dvě epochy, kdy je většina Země dobře prozkoumaná, ale do letů vesmírem je ještě daleko. Filmy ze současnosti jako tento to mají tudíž těžký, protože jsou předem odsouzený tak trochu k nezdaru. (12.08.2012)

X - tá variácia o problémoch v prírode. Partia sa vyberie relaxovať do prírody, a vráti sa do zastavaných území okyptená. Dôvodom sú zarastení ozbrojení drsniaci, robiaci si chúťky na nenávidených, civilizáciou zhýčkaných a adrenalínom hnaných turistov. V ich teritóriu nemajú čo hľadať! Také bolo už Boormanovo Vyslobodenie, taký bol Pád do tmy (tam "zlo" predstavovali jaskynní mutanti) a také isté je aj Niet kam ujsť. Koncept takýchto príbehov je v zásade zhodný s názvom posledného: už ani príroda nie je panenským chrámom nerušeného obdivu k rozmanitosti foriem života a iných krás. Už aj tam sídli zlo. Prvá výhrada teda smeruje k ne-originalite základného námetu. Druhá ku konštrukcii príbehu: v neprístupných škótskych hornatinách, vzdialených od civilizácie je prečudesný úkryt uneseného dievčatka. Navyše nejde o obyčajné dievča, ale srbské - spojené samozrejme tým pádom s organizovaným zločinom. Tak sa vygeneruje stret so skupinou drsných ozbrojencov, zastupujúcich záujmy dievčaťa. Druhá výhrada je teda o neprirodzenej prvotnej náhode a z nej sa odvíjajúcej vojny dvoch ozbrojených skupín. Tieto dva spomenuté priesery v dramatickej stavbe príbehu nezachráni ani epizódna účasť Karla Rodena. (04.05.2014)

Slušný survival, který si neklade přehnané nároky. Pouze zabavit na těch 100 minut a to se mu daří dobře. Jeho největší devizou je bezesporu vysokohorské prostředí lesů, skal a řek, v němž se odehrává klasické drama o přežití. Pěkná hudba, působivá kamera, pár překvapivých momentů, jinak nic drsného. Závěrečná část se však z divoké přírody přestěhuje do rušných ulic maloměsta, kde se nakupí hned několik logických kopanců. Škoda, snímek tak ztratil svoje kouzlo. (02.01.2012)