Jih proti Severu

Romantická dráma podľa románu Margaret Mitchellovej ( román som nikdy nečítal, čo určite raz napravím ) ocenená 8 Oscarmi, sa odohráva v období krvavých bojov občianskej vojny. Príbeh lásky Scarlett O´Harovej ( vynikajúca Vivien Leighová ) a Retha Butlera ( okúzľujúci Clark Gable ) si za desaťročia získal srdce nejedného diváka. Krásna výprava, teplé farby amerického Juhu, herecké výkony či nádherná hudba Maxa Steinera. Tento film by mal vidieť každý ! (15.05.2007)

První polovina je VYNIKAJÍCÍ! Takhle jsem si ten film představoval. V té druhé už bohužel o tolik nejde a tempo stagnuje, přičemž závěrečná hodinka je tak trochu testem vůle, ale konec hodně napravuje. Popravdě jsem však čekal, že mě Jih proti severu pohltí na celou stopáž. Vivien Leigh sice udělala ze Scarlett jednu z nejlepších sexy mrch všech dob a Clark Gable je jako Rhett naprosto boží (na scénu, ve které přijede na oznamování obětí války ve sněhobílém obleku a prohlásí, že to je černý den pro celý Jih, do smrti nezapomenu), ale jejich vzájemné špíčkování, které se změní v dramatické hádky, v pozdějších fázích filmu citelně chybí. Každopádně to bude chtít druhou projekci, nejlépe v kinosále, protože některé záběry jdou za hranici úchvatnosti. (11.05.2008)

Podepisuju komentář kolegy monologa, až na toho Kristiána, kterého jsem neviděl. Jistěže, na rok 1939 technicky unikátní kousek, skvělá kamera, když si vezmete, že ještě za třicet let vznikaly filmy, které dodnes mají polovinu obrazu tmavou jak zadek těch z plantáže. Jenomže postava Scarlett je záporná, je to ultramegasvině, které prostě nemůžete fandit, a přitom se všechno točí kolem ní. Taktéž jsem vzpomněl devadesátkové seriálové televizní romance s Timothy Daltonem, která se mi líbila, byla víc dynamická. Tohle utahané ječení by porazilo vola. Zklamal mě i dabing, viděl jsem verzi s Karlem Heřmánkem, a ačkoliv ho považuji ze nejlepšího současného herce a jeho Rampa McKvák a další postavičky nemají a nikdy nebudou mít konkurenci, na Clarka Gablea prostě má moc laskavý a hodný hlas, takže většina jeho replik vypadá jak prosté přeříkávání textu. No, pokořili jsme další z "nejdůležitějších" filmů historie, a rychle dál. (12.01.2014)

Naozaj veľkolepý film. Ale bodaj by nebol keď má štyri hodiny. Čo sa hercov týka, postava Vivien Leigh mi pomohla pochopiť, ako geniálne bola obsadená aj do A Streetcar Named Desire. Po tom všetkom čo prežila mimimálne ako Scarlett O'Hara, jej premena v danú postavu od Tennessee Williamsa nemohla byť prekvapením... No a Clark Gable jej to vôbec nekazil, naopak. Ale napriek tomu som rád, že strávil pred kamerou o niečo menej času. Pretože na jeho ironický úsmev, ktorý má na tvári vždy pokiaľ nejde o život, sa tak dlho jednoducho pozerať nedá (už viem kto by hral Jokera keby Batmana sfilmovali za jeho éry). Čo sa filmu týka, s tým absolútnym hodnotením si nie som úplne istý. Celé to nakoniec čiastočne zaváňalo telenovelou. Ale to skôr vďaka téme. Je to dielo o živote jednej ženy poznamenanom jednou vojnou a viacerými mužmi (ako dopadli spomínaní muži je už druhá vec). No a mnohé dejové zvraty pochádzajú v podstate z jej rozmarov. Ale keď pristúpime na túto hru, treba uznať, že spracovaná bola pozoruhodne. Ozvlášť záver. Väčšina vecí, ktoré viseli vo vzduchu, bolo vyslovených tak ako som si to predstavoval. A ďalej už by to bol spoiler... Preto moje záverečné hodnotenie nakoniec obsahuje 5 súhlasných prikývnutí. Ešte by bolo možno dobré spomenúť, že som sa nudil len zriedkavo a to tiež o niečom svedčí. "After all, tomorrow is another day." (12.11.2013)

Hodnotit tento film je náročné už jen proto, že je tu cosi jako nálepka "klasika" a tu se človíčku jako já pošlapávat nechce. Ale k čertu s tím, je to blbost! Nehorázný melodramatický a přeslazeně sladkobolný a zbytečně přeceňovaný škvár o hysterce bez kouska inteligence a sebeúcty. Když si představím, že ve stejném roce vznikla geniálnost s názvem Kristián, chce se mi nad tou americkou zpupností a sebestředností v udělování Oskarů řvát vzteky. Jistě, je tady krásná výprava a kamera a charismatičtí herci, ale děj nestojí bratru za nic. Je to jen strašlivá snůška 180 stupňových obratů v jednání a smýšlení hlavní hrdinky která mě neustále svým jednáním uváděla v šílenství (navíc Vivien mi přišla, že si myslí, že hraje v němým filmu, takže přehrávala o stopéro) a k tomu ještě semtam ležérní úsměšek Clarkův (chvíle, kdy byl na obrazovce i on byly jako balzám na poničené vnímání reality). Kdybych to hodnotil jako klasiku, dal bych samozřejmě plný počet, abych nevybočil stejně jako Matty, ale já to hodnotím podle toho, jak mě to bavilo. A nebavilo mě to věru mnoho. Není to ani první, ani poslední a ani jeden z mála z filmů z třicátých let, co jsem viděl. Ale musím říct, že kdyby to byl první starej film, co jsem viděl, moje odvaha se na ně dívat dále by byla značně podlomena. V 1994 natočená miniserie Scarlett je podle mě mnohem lepší, zábavnější a to téma osudové lásky Rhetta a Scarlett je tam mnohem lépe podáno. Navíc mi tam Scarlett přišla jako tvrdá a odvážná ženská, která má sílu i schopnosti a jen nehýká neopětovanou "láskou". Kromě Clarka bych tenhle film naprosto oželel. A když si tak uvědomím, že tohle dostalo osm Oskarů, nechtěl bych se domýšlet, kolik Oskarů by dostal Kristián, protože ty dva snímky jsou (kromě stejné doby vzniku) nesrovnatelné a Kristián zatraceně o sto furlongů vede. (01.05.2006)