Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Židovský učenec a rabín Löw kdysi vytvořil hliněného obra golema a oživil jej. Po Löwově smrti se golem stal pro utlačované židy symbolem záchrany před pogromy. Na dvoře císaře Rudolfa II. se komoří Lang snaží intrikami ovládnout císaře a získat moc. Potřebuje k tomu golema a proto jeho lidé při hledání vniknou do ghetta. Neváhají použít násilí a uvězní také mnoho židů včetně rabína Jakuba. Císařova milenka hraběnka Stradová chce překazit Langovy plány. Snaží se proto spojit s uvězněným Jakubem, který jediný ví, kde se golem nachází. Než se jí to podaří, Lang golema najde a oživí. Je jím však po právu potrestán za násilí na bezbranných lidech... (ČSFD)

(více)

Recenze (34)

raroh 

všechny recenze uživatele

Temné a v duchu romantického 19. století (a z židovské pověsti skutečně vycházející) zpracování tématu (včetně hudby, jež pracuje s využitím synagogálních zpěvů velmi poučeně invenčně), v němž je humorných - původem z Osvobozeného divadla - scén jen malinko, dominuje naopak politická linie, Lang je tu zobrazen jako novodobý Haman a manipulátor nejhoršího zrna, proti němuž se organizuje židovské povstání. Ve snímku vidím silný prohitlerovský osten. Scény z židovského ghetta mají strašidelnou podmanivost, i když jsou to pohádkové smyšlenky. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Kuriózní snímek. Tak si říkám, jestli by nebylo lepší, kdyby to Češi (potažmo W+V) nafilmovali a Francouzi financovali. :o) Golem je ryze české téma, francouzský pohled je zajímavý a zcela odlišný, leč mému srdci není blízký. Nicméně francouzština z úst českých herců byla roztomilá, hraběnka Stradová byla půvabná, Rudolf statný, nad technickou kvalitou nutno přivřít oko. Můj problém (a možná to postihlo víc českých a slovenských diváků) je srovnávání s divácky úspěšnou verzí Císařův pekař a Pekařův císař. Žel, tomu nelze uniknout. Po druhém zhlédnutí už jsem se soustředila na film samotný. I když jde o film zdařilý, nechávám původní hodnocení z výše uvedených důvodů. ()

Reklama

liquido26 

všechny recenze uživatele

2,5 Dlouho jsem se rozmýšlel, zda dát 2* nebo 3*. Nakonec dávám to lepší. Film má krásné kulisy, krásné kostýmy, krásné ženy a dobré herce. I když to ale mělo 86 minut, tak jsem měl pocit jako kdybych sledoval 5 hodin něco, co je úplně o ničem. Nebýt té poslední akční desetiminutovky, kde se i konečně objeví Golem (jinak se tam o něm jen mluví), tak bych dal nižší hodnocení. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Vyprávění o hliněné bytosti, kterou vytvořil židovský Rabbi Löw, patří mezi nejznámější staropražské legendy. Postava Golema je v širším diváckém povědomí známa z Fričovy dvoudílné veselohry Císařův pekař a Pekařův císař, ovšem stejné téma bylo zpracováno již v roce 1936. Společnost A-B se původně rozhodla natočit film, jehož základem měla být stejnojmenná úspěšná hra Voskovce a Wericha. Předpokládalo se zároveň, že film bude natočen ve dvou verzích (české a francouzské) a realiazce měla být svěřena režisérovi mezinárodního jména. V a W doporučovali Bernarda Deschampse, nakonec byl prosazen zkušenější Julien Duvivier, který chtěl legendu pojmout jako velkolepu historickou podívanou. Toto pojetí se však od základu lišilo s představami V a W, kteří byli po řadě neshod a kompromisů nuceni od celého projektu ustoupit. Česká tvůrčí spolupráce se nakonec omezila pouze na významný podíl kameramanů Vícha a Stallicha. Titulní roli choromyslného císaře Rudolfa vytvořil významný francouzský herec Harry Baur, kterému výborně sekunduje vynikající Roger Karl jako intrikující kancléř Lang. Pro českou stranu měla největší význam účast Trudy Grosslichtové, která se tehdy ve Francii prosadila pod pseudonymem Tania Doll. Nákladný velkofilm, kterému kromě jiného vévodí několik strhujících scén za účasti tisícového komparsu, je také důkazem mimořádného postavení pražských barrandovských ateliérů u zahraniční konkurence. Ve třicátých letech se nejmodernější ateliéry v Evropě staly vyhledávaným místem pro vznik monumentálních historických fresek (Volha v plamenech nebo Port Arthur) a českým tvůrcům zajistily mimo jiné potřebný kapitál a renomé. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Le Golem je klasickým příkladem dvou různých přístupné k jedné látce. K originálnímu podání V+W se nakonec nejvíce přiblížil až samotný Werich začátkem 50. let. Nyní, v polovině let 30., měl hlavní slovo Duvivier a Češi se tehdy mohli alespoň částečně přiblížit k velkým historickým filmům zahraničím. Židovská pražská legenda v podání Francouzů bude ale vždy něco trochu jiného, právě pro svůj pohled zvenčí. Nicméně díky některým domácím hercům ve vedlejší rolích (v čele s Trudou Grosslichtovou alias Taniou Doll jako Mme. Benoit) se došlo k příjemnému kompromisu. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (11)

  • Francouzská filmografie Juliena Duviviera uvádí jako námět jen román Gustava Meyrinka. Koprodukční film, jehož hlavní kapitálovou účast zajistila česká výrobna, byl natočen pouze ve francouzské verzi. Architektu Andrejevovi asistovali Jan Zázvorka a Karel Škvor. Zdroj: Český hraný film 1930-1945, NFA 1998. (ČSFD)
  • Na scénáří dle námětu komedie Osvobozeného divadla „Golem“ se původně podíleli Jiří Voskovec a Jan Werich. Julien Duvivier však nechtěl natáčet komedii, ale temný žánrový film z rudolfínské doby, a tak ze spolupráce zůstal jen honorář pro V+W a jejich jména v titulcích. (Přemek)
  • Přestože se česká výrobna AB z drtivé části podílela na financování, film byl natočen pouze ve francouzské verzi. V Československu byl film distribuován s českými titulky. (Bart)

Reklama

Reklama