3

velmi zajímavý příběh, který je i dobře natočen. Určitě bude stát za to se na něj podívat znovu. Začátek byl pro mne sice zmatený díky vědeckým diskusím, ale po půlhodině jsem se už v tom našel. Je plný emocí a velmi citlivě natočen. Jako komedii mě film teda nepřipadal, i když některé situace byly úsměvné, hlavně ty absudrdní. Lepší čtyři hvězdičky, možná po druhém zkouknutí dám i plný počet. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (08.08.2011)

Tykwer umí točit i psát a je radost sledovat jeho vyprávění. Možná je tentokrát příběh až příliš čitelný a konstrukt má tak tlusté sloupy, že se obcházejí dvě hodiny, ale když někdo umí... Kamera v pohybu, agresivní vizuál je zpět, uhrančivý soundtrack, zábavné a akční dialogy, spolehliví herci. Znalci vědí, že se zde bude skládat pocta architektuře a urbanismu. Láska zvítězí a příběh je přijemně originální. Těším se na další produkt tohoto neměckého mistra! Asi takhle on miluje ji, ona jeho, ale navíc on i jiného a ona taky, není to tak jde čas, je to Tom Tykwer!... 80% (19.04.2011)

Filmový pohľad na hľadanie harmónie v intímnom živote, porozumenie libidóznym túžbam a sexualite. Tykwer používa vlastný výrazový prostriedok - čierny humor (osobne mi však v týchto témach nerobil príliš dobre), hru farieb a prostredníctvom príbehu zjednocuje (alebo definuje) hranice absurdity a normy v dnešnej spoločnosti. Celkový dojem môže pre mnohých pôsobiť dosť perverzne, iní v ňom môžu nachádzať katarznú hodnotu či riešenie genderových a spoločenských otázok. S príbehom samotným sa nedokážem stotožniť, no nedalo sa nevšimnúť hru farieb a ich odtieňov. Tykwer stavil na chladné, decentné a sterilne modré a azúrové odtiene, ktoré definujú postavy, atmosféru a prostredie. Modrá farba je známa ako najchladnejšia farba - vo filme sa prezentuje najčastejšie a to v odtieni azúrovej, oceľovej, bledomodrej. Zrkadlí sa v očiach, odráža sa vo vode, nachádza sa v prostredí. Chladný a sterilný pocit sem tam prestrieda energetický prvok (Hannine červené oblečenie, kontrastné teplé farby v prostredí...) Drei je moderný a istým spôsobom umelecký film, ktorý nemusí byť po chuti každému. (15.11.2011)

,,PROČ SE DRŽÍME TOHO, CO NÁS ZNEHODNOCUJE A DEGRADUJE? OBVYKLÁ ODPOVĚĎ ZNÍ, ŽE NECHCEME BÝT ODLIŠNÍ. UMOŽŇUJE NÁM TO ZŮSTAT NA ŽIVU. A TO JE PARADOXNÍ. POHYBUJEME SE V MEZÍCH UZNANÝCH KATEGORIÍCH, PROTOŽE JSME JIMI POSEDLÍ A JSME MANÉVROVÁNI K ROZPOLCENOSTI“..... /// Lyrické dědictví Němců mě netankuje. Manželská apatie možná jo. Ale tady je zabalená do šlupky, přes kterou se těžce prohryzávám. Dialogy jako od Goetheho, místo ,,profláklých“ flashbacků – představy. Intelektuální keci, rakovina, sex. Nuda. Velká. Mám jiný problémy. Třeba někdy budu mít rakovinu, budu paroháč (?), umře mi matka. KAŽDÉ MLÁDÍ STÁRNE – hmm… ale že bych si nechal chlápka hrabat na ptáka… - nechme toho. Problémy lidí, který neznám, nezajímají mě a asi bych si s nima neměl o čem povídat. A jestli má bejt vtipný, že …(spoiler)..., tak možná trochu jo. Z tohodle nevšedního trojúhelníku tak budou mít radost všichni škodolibí gayové. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám nádor (buď v klidu, jsou i horší věci). 2.) Zjistím, že dneska mi ufiknou kouli bez celkový anestézie. 3.) Jsem fanda Unionu Berlín. 4.) Potřebuju vědět, jestli už se ze mě stala buzna (ne ze mě! Z tebe!) 5.) Thx za titulky ,,Babüzna“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (18.07.2011)

I když vynechám anděla, otravné citace klasiků, velký otazník nad jednáním mužské postavy (statistika říkající, že každý druhý muž má homosexuální zkušenost je vážně pravda?!) a další otazník nad údajnou atraktivností naprosto prázdného (ještě než do něj Bůh vdechl duši) Adama, tak s přibývajícími minutami filmu pro mě čím dál tím méně uvěřitelnější. Čekala jsem, že se Tykwer popere s tématem, které nakousnul až na úplném konci, takže si budu muset evidentně počkat na pokračování...Drei Zwei. Ale ano, život berlínských intelektuálů je prostě úžasný! (24.09.2011)