Polski film

A mně se to líbilo! :) A bylo mi úplně jedno a neřešila jsem, kdy je něco z jejich skutečných životů, a kdy mystifikace - ono na tom ve výsledku stejně houby záleží. Snad jen v případě Plodkové si dovolím doufat, že to byla jen role; že je v reálu sympatičtější. Závěru sice už trochu docházel dech, ale stejně tam byla spousta příjemných a pro mě vtipných momentů. Hlavně Lišák a jeho navigace - to byla dokonalá jízda! (09.11.2015)

Marek Najbrt je č*rák. Všichni jsme, ale on je největší. Prostě v mých očích synonymum pro Boha českého (a teď už i polského) filmu. Sežral jsem mu prvotní Mistry i s navijákem a teď celý prut Polskiho filmu, jenž se nebojí svlíknout se do naha, pomazlit se s Malkovichem a v hlavě natropit paseku, který se ještě teď směju. Prostě ideální "český film" za polskými hranicemi nebo chcete-li španělská vesnice v našich končinách, která se bere/nebere smrtelně vážně. I ♥ PL. (17.03.2013)

V jednotlivostech chvílemi geniální, jako celek poněkud zmatené. A nejvíc snímku škodí přepálená stopáž - devadesátiminutová verze Roku ďábla je mnohem lepší než 108 minutová speciální edice téhož snímku, i mystifikace se musí dávkovat s rozumem. Film prostě postupně ztrácel "tah na branku" a závěr filmu byl jedna velká křeč. Škoda, první půlka filmu naznačovala, že bych po dlouhé době mohl tuzemský snímek ocenit pěti hvězdičkami... (13.07.2012)

Výkvět českého shitcomového/reklamového herectví se opět předvedl v plné parádě. Jak vidno, na to stát se trapným vysloužilým hereckým buranem či nechutným zarostlým kentusákem se opravdu dá studovat! A těch sprostých slůvek tam, no heh, to zas byla bžunda... něco tak zábavného jsem naposled viděl, když jsem si tuhle večer omylem pustil TV a dávali "legendární" Comeback. 1* za Brno (ale chudák Brno...) (22.04.2013)

Shlédl jsem v archivu kina Aero www.aerovod.cz V domácí branži se říká, že existují filmy dobré, špatné a z Brna. V Polsku má zase výraz "český film" týž význam jako u nás "španělská vesnice": něco, v čem se ztrácíte. A z propojení obou průpovídek lze složit přibližnou představu, jak vypadá premiérový Polski film. Těžko se popisuje, ještě hůř posuzuje. Liší se. Spíše než film připomíná televizní sérii Partička; nakažlivou energií, kdy se herci baví leckdy víc než divák, i střídáním vskutku geniálních žertů s vatou. Ostatně i Polski film stvořila herecká partička a jeho žánr nazvala reality film, což značí něco mezi kabaretem, hraným dokumentem a mystifikací zároveň. Aktéři se představí ve stylu Dobrý den, jmenuji se Tomáš Matonoha, jsem herec, má žena je taky herečka.V něčem přiznají barvu, něco nadsadí, něco si vymyslí úplně. Načež se pustí do společného projektu, ve kterém se potká trocha recese, trocha besídky, trochu zpovědi, hodně legrace a hodně nesmyslu. To vše ve tvaru plném zcizujících vstupů, jenž se rozpadá jako hokejový zápas na třetiny. Úvodní "rádoby" dokument se rozjíždí pomaleji, než přijdou vtipné, ač do zahraničí hůře přenosné motivy televizní soutěže AZ kvíz či nepoužitelné navigace, již namluvil "šumlující" Pavel Liška.Ani výrok "To bude film jako Brno" asi kina na západ od Aše nezboří, zato lesk karlovarského festivalu vytěžili tvůrci do mrtě od médií po módní přehlídku s Johnem Malkovichem. Do stylizace videodeníku se vejdou i rodinné kapitoly o rozvodu a bulváru či kouzelná domácí modlitba "u Polášků". Místy je smích na hraně vulgárního trapasu, místy vůbec na hraně, při předstírání smrtelné nemoci, ale pokaždé se dostaví. Polski film připomíná nastavovaný sraz spolužáků po letech, kdy se ne a nechce jít spát. Hra na provinční ztracence dobývající velký svět zabírá vždy spolehlivě, ale sama nestačí. Tady dostane vzpruhu ve druhé, nejlepší, třetině, kdy se děj přesune do Polska. Jiskří to mezi českou a polskou kráskou i mezi oběma kulturami, výtečně účinkuje motiv filmu ve filmu, pobaví odkazy na polskou oblibu děl Petra Zelenky či umělý smích vypůjčený ze sitkomu a vrcholné kouzlo nekorektního humoru zařídí urážka víry. Na hodinku by to byla příjemná zábava. Jenže rozsah tvůrci přepálili a zjevně nevěděli, kdy a čím skončit. Jinak se nedá vysvětlit přilepená závěrečná třetina, která legraci potápí rychleji než Titanic, umolousaná absurdita pro absurditu. Polski film zkrátka posbíral silné detaily do slabého celku. Ale za to, že párkrát opravdu od srdce rozesměje, má ode mě hvězdu navíc. (28.05.2020)