Polski film

Jako parta amatérů, pánové si natočili film sami pro sebe a zároveň, protože jsou tak známí, i pro diváky. Vyjadřují se ke všemu možnému a člověk neví, co všechno jsou skutečně oni a co jen hrají. Jenže to víceméně drží pohromadě, snímek se dotýká obecných hereckých problémů a také si z nich dělá legraci. Jen jsem měl prostě problém s tím, vžít se do lidí jako do postav, pokud bych chtěl vědět víc, spokojil bych se s dokumentem. A taky musím ohodnotit netradičnost v námětu české komedie! 70%. (02.08.2012)

Klukovský film ve veskrze pozitivním slova smyslu - točený pro radost, házící šablony a konvence za hlavu, těšící se z chaosu. Třebaže tu a tam zpomalí, či zakopne, do cíle dobíhá s hlavou a prostředníčkem vztyčenými. Tudy rozhodně ano, přátelé. 80% P.S.: Lví podíl na mém hodnocení má pan Daniel, respektive Havlát. (28.05.2014)

Vůbec jsem tomu filmu nerozuměl. Parta českých herců...mimochodem dost dobrých českých herců a hereček, se tady ale vysloveně našla. Ve filmu fungují narážky na ně, narážky na celou českou kulturu a narážky na vztahy Čechů s Poláky. Chvílemi jsem absolutně nerozuměl, ale snad pokaždé jsem si říkal, že jsem se v samotném úžasu zapomněl smát a pak jsem se div nezadávil. Některý záchvaty ale proběhly a ty mě donutily, abych filmu nakonec dal čtyři hvězdičky. Asi jsem blázen, ale mně se film fakt líbil. Snad i díky tomu, že jsem od něj nedokázal spustit oči. Říkal jsem si, tři jsou málo a míň si to snad za tu svojí šílenost ani nezaslouží. Třeba takoví Midi Lidi odvedli naprosto skvělou práci, na druhou stranu nepochybuju, že to jsou stejní umělečtí magoři, jako tady ti naši vybláznění herci. Polski film sice nebude mít podle mě výraznější hodnotu, ačkoliv se tváří svojí originalitou, ale je vidět, že partička lidí se v tomhle vysloveně našla. Řádila, ukázala jak dobří dramatici to jsou, divák nechápavě zakroutil hlavou, párkrát se div nezadávil u vtipu...no a jedeme dál no... (07.07.2013)

V závěrečných titulcích jedna postava prohlásila, že snímek nemá ani český humor, ani polský humor a že se bojí, aby vůbec někomu připadal směšný. Ať se snímek snaží sebevíc, přece jen ta ironizující složka, která má za cíl utahovat si z filmu samotného, z herců a snad i z herectví, kulhá na obě nohy. Prvky mokumentu, reflexe, asi čtyřicetkrát slovo ču*ák, neskutečně protahovaná délka. Chlapci se nudili a rozhodli se experimentovat - namixovali fikci s ... vlastními jmény? Pousmání na několika místech, odkaz na Mirku Spáčilovou, opakování Zelenkova příjmení, v závěru sklouznutí k Blair Witch filmovému stylu i příběhu (proč?) - postava Marka kupodivu funguje a pro mě vlastně zachraňuje celý snímek, bohužel většina scén je až příliš umělá a neopodstatněná. Slepenec "reálných" a "hraných" promluv a civilních i fiktivních vstupů nefunguje tak, jak asi fungoval v mysli režiséra a představitelů. Nekonzistentní patvar tak nakonec utone ve snaze dobrat se (ne)smyslného (= jakéhokoliv) konce. Ale když si vzpomenu na krysu v úvodu a na úplný závěr, snaha byla. Vlastně to není horší než jakýkoliv mokument, který jsem byla "nucena" zhlédnout. (05.07.2012)

Nedávno si jeden z místních uživatelů pod Okresnim přeborem posteskával nad tím, jak neumíme v Čechách natočit komedii bez dramaticko-tragického přesahu. A voilà, Polski Film je pozoruhodným mockumentem, který by velice snadno mohl dělat z herců chudáky bez osobního (tedy jakéhokoliv) života, ale povětšinou na podobná témata z vysoka kašle a dodává na novodobé české poměry výbornou komedii s kvalitni chemií ústřední čtyřky. Je to trochu dlouhé, ale díky Najbrtově skoro až psychedelické režii (skvělá kamera a práce se světlem!) to drželo pohromadě až do konce. 80% (KVIFF 2012) (05.07.2012)