Atlas mraků

Čo je to za film, ak jedinú minimálnu emóciu vo mne vyvolá len vedľajšia epizódka (zastrelenie psíka)? Inak mi bolo vcelku fuk, čo sa s kým stane. Chladné, nabubralé a zbytočne komplikované. Pri pohľade na Halle Berryovú ako dobrácku babičku široko rozvetvenej rodiny som si spomenul na jehovistické časopisy rozdávané občanmi s podobne prihlúplymi úsmevmi na perách. Ďalšie (koľkáte už???) posolstvo o výnimočných. Ak zahoríte multi-kulti láskou a nájdete to pravé materské znamienko, máte šancu. V prípade neprajného osudu ste aspoň morálnym víťazom. Pretože všetko súvisí so všetkým, charaktery sú furt rovnaké a súboj dobra so zlom nekonečný. Tieto primitívne akože filozofické zjavenia novovekého pozitívneho duchovného (a následne aj materiálneho) konzumu sú navonok zložito posplietané. Prierezom dejín sa dozvieme, že budúcnosť ovládne korporátna spoločnosť. Po celosvetovej katastrofe sa však zachráni loď vnútorne osvietených (iluminovaných). Takými sa stali zrejme vďaka štvrťhodinke pirátskeho vysielania do éteru. Celok až veľmi pripomínal médiami veľmi často opakované a prezentované teórie o vyvolených. V skratke všetkých týchto na jedno brdo teórií je v pozadí vždy nejaká apokalyptická svetová katastrofa v dôsledku mocensky nenásytných oblúd. Zachráni sa iba hŕstka. Predurčených - Vyvolených. Za všetkým týmto balastom v skutočnosti stojí to, o čo šíriteľom týchto príbehov ide – to jest o likvidáciu prebytočného ľudského odpadu. Myšlienková hĺbka preto stojí priepastne nízko. Prepisovanie dejín filmu? Pre mňa len ďalší z popcorn produktov podsunutých ako hóch umeníčko. Ak ide o prelomový film, tak ani tá budúcnosť už naozaj nie je tým, čím bývala. P.S. Myslím, že tvorcovia by ušetrili, keby všetky úlohy vo filme zverili Tomovi Hanksovi. Maskéri by to sfúkli raz-dva. Ale aby to nevyznievalo, že si z nich uťahujem - tí zabijácki divosi a ich koníky vyzerali naozaj skvele. Dúhovo - pastelovo - zabijácky skvele. (10.12.2012)

Láska, víra, naděje - nihil novi sub sole, kvůli tomu netřeba trávit 172 minut v kině. Ještě že do toho nenarvali přestávku, to už by opravdu Atlas měl rozměry sibiřských plání a týdne bez vody. Všechno se vším souvisí, když to má dobrou hudbu, rozhodně to není na škodu. Nutno říct, že to je velmi výpravné, postavy se vypravily ledaskam, zpravidla ty cesty provázeli mnozí efektové. Chvílemi na mě poblikávaly čtyři hvězdy, přiznávám, že skrz slzy, ale z kina jsem odcházela spíš s pocitem, že mám po těch třech hodinách strašnou žízeň, než že by mi hlavou jely obrázky z filmu. Celkový dojem je takový, že tady zas někdo evidentně zpackal docela dobrou knížku. Ten dojem mám přesto, že jsem Atlas mraků nečetla. (17.12.2012)

Na tohle jsem se tesil a zklamanej nejsem, ale nejsem ani nejak oslnenej. Povidkovy filmy mam vcelku rad a nejlepsi je na nich, jak se vse na zaver vysvetli a zapadne do sebe. Coz tady neplati, tohle je par nesouvisejicich pribehu, ktery spolu maj spolecny akorat nejaky jmena nebo postavy, ale kde k pochopeni jednoho neni nutnej dalsi. Na druhou stranu, ani jeden pribeh neni natolik scenaristicky silnej, aby obstal sam o sobe. Pribehy se stridaj vicemene nahodne, jednou po minute, jindy po deseti, obcas jsou napinavy jak kdyby sme byly ve finale, obcas se jen keca a nic se nedeje, ale pri delce tri hodin si to dokaze udrzet po celou dobu tempo i zajimavost. Co se tyce triku, ty jsou naprosto perfektni. No a ted se dostavam k tomu nejzasadnejsimu, naprosto skvely herci, obzvlast Hanks konecne dostal zase velkou hereckou prilezitost a maximalne ji vyuzil. Sice to zacne bejt po chvilce lehce usmevny, jak kazdej herec hraje asi tak deset roli, ale jelikoz to je zahrany spickove, neni si vlastne na co stezovat. Takze za me spokojenost. (28.12.2012)

Tentokrát se sice nekoná žádná revoluce ani update filmových výrazových prostředků jako v případě "Matrixu" či "Speed Racera", ani setkání s něčím neskonale svěžím jako v případě "Lola běží o život", ale to v žádném případě nesnižuje kredit Wachowských a Tykwera. Jejich první spolupráce je jedno velké „a přece to jde“, a to jednak vůči údajnému přesvědčení producentů a představitelů studií, že stejnojmennou předlohu nelze zfilmovat, ale také vůči zabedněné domněnce, že výsledek by byl nějaká intelektuální dumka; případně můžeme přidat i přesvědčení, že v Evropě nelze natočit spektakulární blockbuster. Právě fakt, že "Atlas mraků" v jádru nedělá nic revolučního, ale přesto zcela bez potíží vede diváka svým zdánlivě spletitým vyprávěním, je ve výsledku fascinující doklad vyprávěcích možností filmového média a jeho jazyka. (16.12.2016)

Podobně éterické a s myšlenkovým přesahem jako například Fontána, či Tree of Life, avšak daleko méně povrchní. Zatímco v předešlých snímcích se režiséři až příliš nechávají ukájet svojí vlastní režijní precizností a křičí do světa "hele koukej jak jsem dobrej", tak bratři Wachowští jsou v rámci jak vizuální estetiky, tak dějové koncepce daleko střídmější a účelovější - tedy více pro diváka. Celek tak působí mnohem uchopitelěji, srozumitelněji a ve finále přehledněji. Vše dává smysl, vše krásně zapadá. Film o lásce. Na první pohled složitý, komplikovaný, osobitý, ve finále jednoduchý, dávající na odiv nejjednoduší prozaickou myšlenku. Scéna z Neo Soulu je vizuálně neuvěřitelně vizionářská. Jeden z vrcholů roku a v rámci "neo-art-filozofického" subžánru nejvyzrálejší příspěvek vůbec. (24.11.2012)