Režie:
John FordScénář:
Frank S. NugentKamera:
Winton C. HochHudba:
Max SteinerHrají:
John Wayne, Jeffrey Hunter, Vera Miles, Ward Bond, Natalie Wood, John Qualen, Olive Carey, Henry Brandon, Ken Curtis, Harry Carey Jr., Antonio Moreno (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Pátrání po unesené dívce se stává životní posedlostí... Americký western Stopaři (1956) je u nás méně známým dílem, a přece se jedná o jeden z nejlepších snímků tohoto divácky velmi oblíbeného žánru. Příběh Ethana Edwardse (jedna z nejlepších rolí Johna Waynea), který stráví několik let neúnavným pátráním po malé neteři unesené Komanči, nebyl v době svého vzniku plně doceněn (nemá např. jedinou nominaci na Oscara!!) a zaslouženého uznání se dočkal až s časovým odstupem. V sedmdesátých letech se jeho motivy objevily v tak různorodých snímcích, jako např. Lucasovy Hvězdné války či Scorseseho Taxikář. Hlavní hrdina je v podstatě zatvrzelým rasistou, který nechce svoji příbuznou zachránit, ale zabít za to, že se stala indiánskou squaw. Jeho nenávist k indiánům je silnější než pud sebezáchovy a projevuje se např. nesmyslným vybíjením bizonů, kteří jsou hlavní obživou indiánských kmenů. Snímek natočil klasik světové kinematografie John Ford (1894–1973), jediný tvůrce, který má na svém kontě čtyři Oscary za režii (Denunciant, Hrozny hněvu, Bylo jednou zelené údolí, Tichý muž). I když žádnou ze zlatých sošek nedostal za některý ze svých westernů, je považován právě v tomto žánru za nepřekonatelného mistra. Většina jeho westernů vznikla v krásných exteriérech Údolí monumentů (Monument Valley) na pomezí států Utah, Arizona a Nevada a Stopaři nejsou v tomto ohledu výjimkou. Působivou majestátnost krajiny doplňuje příběh s až antickým tragickým podtónem. Zatrpklý vyděděnec Ethan nemá žádnou rodinu a jak sám v úvodu filmu přijíždí na ranč svého bratra, tak na jeho konci zase odjíždí do neznáma jako poutník odsouzený k věčnému bloudění. V hereckém obsazení filmu ještě zaujme tehdy nastupující hvězda nové generace Jeffrey Hunter v úloze mladého Martina, který Ethana při jeho pátrání doprovází, a stálý představitel Fordových snímků Ward Bond jako reverend Clayton. Postavu unesené Debbie vytvořily sestry Lana a Natalie Woodovy. (Česká televize)
(více)Recenze (182)
15. Zlatý Glóbus za rok 1957 - cena (1) - *Objev roku (herec) - Patrick Wayne ()
Asi nejvíc deprimující a nejpesimističtější Fordův western. Nezpochybňuje "mýty o původu" jako "Liberty Valance", spíše je vykresluje ve vší špíně, prachu a krvi. U Forda se hranice vždy spíše posouvali než překračovali, v "The Searchers" ale není žádné šíření civilizace do panenské přírody, chybí většina patosu, zbývá jen John Wayne vynořující se ze stanu se zkrvaveným Scarovým skalpem. ()
Parodie na *western* zřejmě nechtěná.... ()
Western, který se velice poctivě snaží nebýt černobílý. Nemůžu říct, že by se mu to v každé scéně a ve všech ohledech na sto procent podařilo, ale v upřímném úsilí o pravdivější obraz krvavé minulosti Států je veskrze sympatický - a především s ohledem na rok natáčení i veskrze pokrokový. Trochu ho sráží neumělé pokusy o odlehčení děje humornými momenty, které sem vůbec nezapadají i ... ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- ... dokonale upravený vzhled Debbie v samotném závěru, ale i tak mu čisté 4* patří právem. ()
Do kategórii mohli kludne dat aj komédiu. Práve tie humorné scénky a celková odlahčenost skazili celý film. Ako-tak zaujímavých je posledných 30 minút. Hodnotenie: 55% ()
V rámci hollywoodského mainstreamu ojedinělá snaha zobrazit odvrácenou tvář dobývaní západu. Skutečná komančská princezna nebyla tak krásná jako Natalie Wood, a po návratu se nedokázala už začlenit, ale jinak je příběh jejího hledání líčen docela věrohodně. Škoda té melodramatické linie s mladým párečkem, který příběh trochu zdržuje, ale jinak jde o solidní připomínku toho, že dějiny Divokého západu jsou hlavně dějinami vraždění a znásilňování, kterého se dopouštěli obě strany. ()
Je to groteskně natočené, jak z dob němého filmu. Místy jsem jen čekal, kdy se na scénu mezi indiány vřítí Pierre Richard v auťáku a rejža začne zuřit...... ()
Z dnešního pohledu značně politicky nekorektní westernová klasika. Chlapácký John Wayne, který je velmi výmluvný i ve chvílích, kdy se ani nehne, epická krajina a tragický příběh. Spojení John Wayne a John Ford téměř nemůže zklamat. ()
V úvodní scéně by ledaskoho mohlo odradit škrobené herectví matky rodu a staromódně nyvé country sbory, ale blížící se osamělý jezdec s širokým kloboukem do čela má slibné charisma, až by si ho člověk spletl s některým z Eastwoodových bezejmenných tuláků (a vůbec, tohle je první film, u kterého jsem trochu pochopil, proč byl strejcovský týpek Wayne za takovou hvězdu). Jak se děj odvíjí dál, začne být hodně zajímavé to nevyřčené, co bublá pod povrchem, jižanská armádní minulost Waynovy postavy, jeho špatně skrývaný rasismus, vztah k osvojenému synovci-míšenci i k uneseným neteřím a proměny vztahů a charakterů v čase – to všechno se filmu skvěle daří naznačovat, neříkat víc, než je nutné, nezaujímat odsuzující ani omlouvající stanoviska. Vychvalovaná vizuální stránka mě až tak neohromila (kolik sluncí zapadajících nad Monument Valley může člověk v životě vidět, než si vůči nim vypěstuje emoční imunitu?) a závěr zabředl nečekaně hluboko do hollywoodských klišé (včetně snahy přepnout aspoň na předposlední chvíli na humornou notu), ale poctivých 75 % to určitě je. ()
Zcela zásadní western. Podle kritiků nejlepší western všech dob. ()
Johna Wayna moc nemusím a celkově to byla fakt dost nuda. Průměr jen za občasné dobré vtipy a hlášky ()
Drsný western, kterému jsem hned tak na chuť nepřišel, se spoustou beznaděje, posedlosti a nenávisti. Jak čas plyne, stává se hledání čím dál tím víc zoufalejší, což se snaží zlepšit nastupující romantická linie, odhlečující spolu s vtípky dostatečně krutý příběh. Doslova skvělý a napínavý úvod, započínající dlouhé putování, který se řadí k tomu nej, co se ve westernu může vidět. Krásná kamera a skostná panoramata. Drsňácky skvělý Wayne. To co vystopoval mi dočista vyrazilo dech. ()
Co na tomhle westernu všichni vidí? Není to nic extra a je to spíš horší než lepší. ()
Tak todle je přesně typ westernu, který mě naprosto neoslovuje. Ano, bylo to pěkně barevný, k tomu zněla docela hezká hudba a všude kam oko diváka dohlédlo se skvěla krásná krajinka, ale příběh je jedna velká zbastlená slepenina s otřesnými dialogy a postavami, o kterých člověk neví, jestli by se víc hodily do komedie nebo tragédie. Pro mě je B správně, protože tragédie to opravdu byla. ()
Mimo legendární westerny od H. Hawkese, asi nejlepší film s J. Waynem. Jako zarputilý odpůrce indiánů pátrájící po unesené neteři, kterou odvedli právě indiáni. Myslím si, že v žebříčku s nejlepšími westerny po právu zaujímá své místo. Na svoji dobu zřejmě velmi nedoceněný snímek. ()
Na mě tenhle western nezapůsobil příliš dobrým dojmem. John Wayne je tu totiž prakticky vzato záporák, který nemá rád téměř nikoho a nic. Fandil jsem tedy spíše indiánům, kteří zde byli vyobrazeni jako ti největší padouši a lumpové. Když to ale posoudím s přihlédnutím k době vzniku, tak se jedná o velice slušný a nadprůměrný western. 65% ()
Presne v štýle klasických westernov sú tu Indiáni zobrazení ako krvilačné beštie a naviac aj hlúpi primitívi. Chvíľu trvá, kým sa to trochu rozbehne a po (neviditeľnom) únose som očakával dlhé a trýznivé epizódy hľadania, strácania stôp a zúfalosti. Takýto film to ale nie je a vtipné situácie, nové postavy a vzťahy uľahčujú čakanie, a množstvo rokov uplynie mihnutím oka. Lepšie tri hviezdy za to, že film nenudí, len občas nastanú trochu nelogické zvraty vrátane záverečnej absolútne odfláknutej prestrelky. ()
Film bol miestami až prekvapivo nekompromisný a surový. Žiadna romantika, skôr indiánsko-texaské trenice plné čírej nenávisti. Možno práve preto mi tam trochu vadili tie odľahčené akože-vtipné pasáže. Príjemne ma prekvapila postava, ktorú stvárňoval John Wayne. Nebol to ideál hrdinu, skôr životom strápená duša s množstvom jaziev. Akčné scény síce zostarli, ale dalo sa to zvládnuť. Celkovo teda veľmi podarené a fanúšikom westernu vrelo odporúčam. ČT2 80% ()
Rozhodně chválím námět a taky Wayna, který svého jižanského macha dovedl k dokonalosti. A není to zrovna extra dobrák. Což je další plus filmu - jeho hrdina prostě nemá rád indiány, dal by se označit za rasistu,šovinistu a Bůh ví co ještě. To sledovat u hlavního hrdiny v dnešní době politické koreknosti a podobných zvěrstvech, je jako pohlazení po duši. Navíc miluju jak v těchto starých kouscích je každý člověk pod třicet skoro nesvéprávné ucho. Přesto se jedná o poněkuď rozvleklý film, což nevynahradí aní krásné záběry krajiny. Taky se mi nelíbí podivný, skratkovitý závěr, který přesně neodpovídá logice předchozího děje. Btw: Nejsu žádnej lingvista, ale ten jižanskej přizvuk je brutus :) ()
...nejcastejsi slovo pouzivane v zahranicnich recenzich na tenhle film je "Powerfull". A je to naprosto presny. 100%. bez jedine namitky. "What makes a man to wander? - What makes a man to roam? - What makes a man leave bed and board - And turn his back on home?...." :-) ()
Reklama