Two Rode Together
Režie:
John FordScénář:
Frank S. NugentKamera:
Charles Lawton Jr.Hudba:
George DuningHrají:
James Stewart, Richard Widmark, Shirley Jones, Linda Cristal, Andy Devine, John McIntire, Willis Bouchey, Henry Brandon, Harry Carey Jr., Ken Curtis (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Western klasika amerického filmu Johna Forda Dva jeli spolu připomíná svojí tematikou jeho předchozí dílo, slavné Stopaře (1956). Vznikl podle románu Willa Cooka Comanche Captives (Zajatci Komančů) a jeho titulní hrdinové v něm spojí síly, aby se pokusili vyjednat u komančského náčelníka Quanah Parkera (skutečná postava americké historie) vykoupení zajatých bílých dětí nových usedlíků. Cynický šerif ospalého texaského městečka McCabe (atypicky obsazený James Stewart) jedná zpočátku čistě ze zištných úmyslů na rozdíl od čestného poručíka kavalerie Jima Garyho (Richard Widmark), hnaného touhou skutečně pomoci. Oba muži, které poutá dávné přátelství, nakonec uspějí, i když jejich záchranná mise se neobejde bez obětí... Ve Fordově filmografii trochu neprávem tento snímek nezaujímá čelné postavení. Je na něm sice vidět, že v době natáčení byl režisér vážně nemocný, ale také je patrné jeho neutuchající zaujetí vyprávět další z příběhů z let osídlování amerického západu, které tvoří páteř jeho tvorby. Ve filmu akce ustupuje do pozadí atmosféře a charakterizaci postav. Zvláště oba hlavní představitelé dodávají svým postavám potřebnou šťávu, ale i vedlejší role jsou, jak už bylo u Forda pravidlem, obsazeny výbornými charakterními herci; za připomenutí stojí např. Andy Devine (obtloustlý seržant Posey), John McIntire (strohý major Frazer) či Willis Bouchey (bohatý obchodník Wringle). (Česká televize)
(více)Recenze (33)
Z dáli říčně řinčí okovy. Z pout lítá pot lítých dob lebeční vřavy. ()
James Stewart a jeho ryzí herectví převažující misečky vah ke čtvrté hvězdě tohoto konverzačního westernu. A ikdyž je tak trochu se svou postavou alfou i omegou příběhu, tak pouze o něm to zdaleka není. Stopaři nabídli napínavé poutavé drsné dobrodružstí. Dva jeli spolu, ač vlastně se stejným tématem na to jdou úplně jinak a drama rozehrávají na poli charakterů, typologii postav, předsudků a společnosti. To, že se humor v polovině téměř vytratil filmu nesmírně prospělo, ony totiž oba dva ty příběhy jsou vlastně nesmírně kruté. ()
První polovina filmu je docela zajímavá a svižná,ale pak to začíná být nuda. ()
Nečekaně výborný western. Ford se pustil do indiánské tématiky z nečekaného úhlu a v nečekaném žánrovém spojení. Začátek je totiž ryzí komedie. James Stewart hraje šerifa, který je požitkářský, cynický, vychcaný až na půdu a hláškuje jak život. Jeho parťák je starý kamarád v podádní Widmarka, který slouží v místní vojenské posádce. A právě její velitel chce po Stewartovi, aby se vydal ke Komančům a vykoupil všechny unesené bělochy. Šerif to pojímá po svém - snaží se na tom vytřískat peníze, hádá se a cynicky to glosuje. V druhé části ale film nabere nečekané psychologické obrátky - někdo se vrátit nechce, jiný je donucent, ale je z něj dávno komančský divoch, který nechápe co po něm běloši chtějí. A pak je tu dívka, která se snaží, ale stává se terčem bigotní, šosácké "lepší společnost" a to takovým způsobem, že to změní smýšlení i hrdiny. Má to drajv, je to skvěle zahraný oběma hlavními hrdiny i vedlejšími postavami a jediná chyba, že na western tu opravdu není ani špetka akce. Jinak překvapivě originální záležitost. ()
Spíše než western, tak drama zasazené na Divoký západ, čekal jsem, že Stewart dostane více prostoru po slibném úvodu ve městečku. Bohužel to chtělo alespoň jednu bitvu, takhle to bylo místy nudné a dějově stálo na místě. ()
Vcelku běžný westernový příběh. Zde ovšem mimo krásných žen hrají i skvělí Richard Widmark, James Stewart a mihne se i svého času výrazná tvář westernů Woody Strode. A komouši, pardon - komanči jsou zde mimořádně malební... ()
Nekompromisní šerif si jede pod vidinou odměny vyzvednout ke Komančům nekompromisně domestikované bělochy.Všemi opovrhovaný za kšeft s bližními se nakonec ukáže jako jeden z mála lidí bez předsudků. ()
Opravdu zvláštní pojetí. Hodně konverzační a průběžně rádoby humorné. Přitom ale jednoznačně ukazuje na skutečnost, že divocha nevytrhneš z jeho smečky do civilizace, i když se narodil jako běloch. A netvrdím, že film byl špatný. ()
Nic moc jsem nečekala (až na Jamese Stewarta, samosebou), ale dostala jsem dost humoru, romantiky i reality. Za mně daleko lepší než Stopaři. ()
Zvláštny western ak sa tak dá nazvať tento film už len preto lebo sa v nom vystreli len dva x a zomrú dvaja muži, Two Rode Together ale rieši iné veci ako akciu ako som vo westerne zvyknutý rieši tu rasismus, predsudky, morálku. Film by som rozdelil na také dve polovice, prvú kde Guthrie McCabe (James Stewart) jedna bez morálnych škrupúľ a chce z úbohých ludi vytrieskať čo najviac penazí kde mi začalo tých ludi byť ľúto a šerif McCabe mi začal byť nesympaticky, a druhu polovicu kde sa idú hľadať biely ludia do územia komančov kde postupom času prichádza k transformácii McCaba z cynického šerifa na človeka ktorý ako jeden z mala nebude mať predsudky k ľudom ktorí si tak zvykli na život s indiánmi, a následne prišla aj moja vlastná transfomácia kde som začal fandiť McCabovi a prial som si aby tým ľudom ktorých som pred tým lutoval teraz poriadne vyčistil žalúdky a tak sa aj stalo. Napriek tomu všetkému ma film pomalé tempo a pár hluchých miest, napríklad sa mohol Ford dlhšie povenovať príchodu McCaba a Garyho do osady Komančov alebo ich zotrvaniu tam. Mal som pocit ako keby Ford túto čast trošku zanedbal. 65%. ()
Jsme už přátele moc dlouho! A kdopak ti tohe napovídal?!:D. Realita a vtipná k tomu. A perfektní herecké obsazeni. Takovej ten film po Waynovsku...s tlustým seržantem. Trochu mi to připomíná stopaře tématem. A podle místního fňukání ocení asi jen opravdu sklaní fanoušci žánru. ()
Tak trocha netradičný western. Je tu šerif a indiáni ale skôr ako boj dobra so zlom tu ide o problém návratu unesených detí, ktoré žili roky s komančami, späť do belošskej komunity. Naviac je tu primiešaná zmes romantiky a komédie, takže výsledkom je tak trochu guláš. Herecké výkony tiež nie sú žiadna sláva, ale to už je dané dobou rovnako ako celé vyznenie príbehu. O prešľapoch typu mladá "zničená" belošská squaw vyzerá našminkovaná a učesaná ako modelka ani nehovorím. ()
Western to je, ale divný. Děj se schovává za snahu vykreslit specifickou společenskou situaci, kdy řada lidí v kraji je postižena únosy sourozenců nebo svých dětí do kmenů kočujících Indiánů v okolí. Ti mají jakousi smlouvu o neútočení, kterou se obě strany snaží dodržet. Do toho tu máme jakési indiánské "ultras", kteří by bílé nejraději vymlátili. Podivné je, že úsilí unesené vysvobodit přichází až po mnoha letech a má ho řešit hrabivý, ale schopný šerif ze vzdáleného městečka, který má zase svoje problémy související s "druhou mízou".. Prostě celé je to nějaké překombinované. Film vygraduje tím, co každý čekal hned od začátku - že kdo stráví dětství a dospívání u Komančů, už se nebude chtít vrátit, a kdo strávil mezi divochy dospělá léta, se sice vrátit chce, ale bude s tím problém. Takže místo westernové klasiky tu máme zjednodušené psychologické úvahy, co je správně. Takže hodně slov a opravdu málo akce. ()