Přelet nad kukaččím hnízdem

Približne rok mi trvalo, kým som sa odhodlal One Flew Over the Cuckoos Nest pozriet, no a konečne to môžem ohodnotiť piatimi hviezdičkami a napísať, klobúk dolu pred Milošom Formenom, Jackom Nicholsonom a všetkými ostatnými bláznami. Aj keď musím povedať, že som očakával kvôli vysokému hodnoteniu a obľúbenosti filmu trošku viac než som dostal, ale zas na druhú stranu to aj tak splnilo čo malo. (31.08.2011)

Jednoznačně nejlepší Forman, nejlepší Nicholson a mnou jedno z nejvíce uznávaných děl vůbec. Pokud bych měl objektivně říct jeden film, který by si zasloužil nejvyšší hodnocení od všech, řekl bych právě Přelet. Herci se předhánějí, kdo hraje lépe - a ať se podíváte na Randalla, vrchní sestru nebo kteréhokoli blázna, jsou všichni až neuvěřitelně uvěřitelní. Pro mě byl nejlepší Indián, i kvůli konci, kde mi spadla čelist a hodně dlouho tam zůstala. (31.12.2005)

Bob Dylan ve svém nejslavnějším evergreenu Blowin in the wind zpívá, volně přeloženo do češtiny …kolik cest musí člověk ujít, aby mu řekli, že je člověkem?.... Pacienti sanatoria pro duševně choré, z nichž je zde dost na vlastní žádost, jsou zmítaní despotickou vládou vrchní sestry Ratchedové. Okolní svět za nimi zavřel bránu, a zpoza personálu jsou bráni jako blázni, tudíž jejich pracovní náplň. Do tohoto světa vtrhne buřič, výtržník a ulejvák McMurphy, který rozvíří prach na dosud poklidném místě. Jako spasitel z nebe přináší pacientům novou naději, víru v sebe sama, chápání lidských podstat a potřeb. Rok 1975 se do dějin světové kinematografie zapsal jako rok, kdy Čech dobyl Hollywood. Svým omračujícím dílem vytřel zrak porotě a odnesl si pět Oscarů ve všech hlavních kategoriích. Na všem přispělo také maximální herectví všech zúčastněných a jeden z nejdojemnějších a nejsilnějších závěrů všech dob. Mistře Formane, děkujeme. 100%. (11.12.2006)

Zatímco v knize je titulní postavou (vypravěčem) velký indián, ve snímku je to úžasný Jack Nicholson alias McMurphy, čímž sice poněkud zaniká pointa Keseyho poslání o americkém westernu naruby, ale ve Formanově taktovce vyniká usilovný boj člověka za vnitřní svobodu. // Nejlepší Formanův zaoceánský film. (08.10.2006)

Trvalo mi hodně dlouho, než jsem se k tomuhle filmu dostala (za což se stydím), ale musím říct, že jsem nevěděla o co jsem celou tu dlouhou dobu přicházela. Přestože prostředí psychiatrické léčebny svádí filmaře k přehánění, tady je v rovnováze vše, od scénáře po fantastické herecké výkony. Tenhle film se těžko popisuje, ten se prostě musí vidět. (18.07.2005)