House of Horror
Režie:
Will CanonKamera:
Michael FimognariHudba:
Dan MaroccoHrají:
Maria Bello, Dustin Milligan, Scott Mechlowicz, Aaron Yoo, Ashton Leigh, Jesse Steccato, Griff Furst, Frank Grillo, Cody Horn, Indigo, Dave Davis (více)Obsahy(1)
Skupinka mladých ľudí zaoberajúcich sa výskumom paranormálnych javov prichádza do starej rodinnej vily v Lousiane, kde pred 25 rokmi došlo k štvornásobnej rituálnej vražde. Snaha o opätovný kontakt s mŕtvymi však nedopadne podľa predstáv samotných návštevníkov. Výsledkom zahrávania sa s temnotou je niekoľko mŕtvych i nezvestných. Teda, až na jednu výnimku.
Keď detektív Mark Lewis dorazí do vily, nájde v nej tri mŕtve telá a živého Johna, ktorý je v šoku. Mark preto zavolá policajnú psychologičku Elizabeth Klein, aby Johna vypočula. Medzitým sa Mark spolu s technickou podporou snažia obnoviť kamerové záznamy z domu, aby získali informácie o tom, kde sa môžu zdržiavať ďalší preživší. V tomto procese detektív objaví temné Johnovo tajomstvo...
(*CARNIFEX*)
Recenze (107)
„VŠICHNI MUSÍ ZEMŘÍT, ABYCH JÁ MOHL ŽÍT…“ /// Starej dobrej barák Livingstonů. No, dobrej – jak pro koho. I 20 let po otřesný událost,i si žije svým životem a snaží se dodržet, že kolik lidí (vstoupí), tolik mrtvol (vodnesou). Vypravěčsky se střídaj současný události s těma „před“ (znovu)probuzením baráku. Nechybí ruční kamera ani kamerovej systém, takže prostoru pro zdokumentování z různejch pohledů je dost. Ze začátku mě celkem děcka + ten duch bavěj. Když vodbourám ty dialogy…. tak mně vlastně zbyde hlavně ten „duch“, u kterýho záleží na správným načasování. A tahle svině celkem zvládá. Kurvit mu to začnou policajti… Přestože nikdo ničím nezdržuje a tváří se to celkem logicky, vyklube se z toho úplně vobyčejná duchařina, která neuškodí, a který všichni, co měli velký voči, fláknou míň jak 3*. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, na co si dát pozor při natáčení dokumentu. 2.) U nás doma visej kříže obráceně. 3.) Thx za titule ,,Kasparov88“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Nesnáším strašidlené domy, když hrůzostrašně třísknou dveře a nebo blikne světlo a nenávidím, když se minulost míchá se součastností. A to se právě děje v tomto nudném filmu. ()
Pekne nakrútená duchárinka, a keďže mám tento žáner v obľube, nemám problém prilepšiť. Dejová línia zo súčasnosti s celým policajným vyšetrovaním mi spočiatku veľmi zaujímavá neprišla, ale akonáhle sa príbeh začal koncentrovať na duchov v prekliatom domčeku, naraz sa všetko zlepšilo a niekoľkokrát som sa poriadne zľakol. A to je presne to, čo sa mi na tomto subžánri stále páči. Veď čo sa už dá čakať v haunted house horroroch ako skupinka ľudí v dome ovládanom duchmi, že. Ľakačky proste fungujú, postavy sú sympatické, tvorcovia sa to navyše snažili uzavrieť prekvapivým zvratom, ktorý síce z toho celého už tak nejako logicky vyplýval, no napriek tomu nepostrádal tú správnu hororovú atmosféru. Obe dejové línie sa síce navzájom prepájali, no našťastie nedošlo k nijakému zmätku. Pozeralo sa mi na to dobre a u mňa je to jednoznačne malý zábavný duchársky hororový nadpriemer, ktorý ma konečne aspoň trochu vyľakal. ()
Wau, tak Demonic absolutně předčil veškerá má očekávání a slušně mě posadil na zadek. Film se může pyšnit fajn herci především Frank Grillo a Maria Bello, ale i ostatní teenejdžři hrají velmi slušně. Film je rozdělen na dvě dějové linie a je vyprávěn retrospektivně,což mi sedlo, obě linie mají co nabídnout. První ze současnosti má zajímavé krimi vyšetřování s perfektním závěrečným zvratem a vysvětlením alá Saw, v té druhé je to klasická vykrádačka, ale pozor! neskutečně funkční, film obsahuje spousta lekaček a fakt zákeřných, zlých, že se budete cukat v posteli a přát si ať je konec. Naštěstí jsem vyvázl bez většího zranění, ale naražená ruka po pádu z postele mě neminula. Sluchátka jsou povinnost! Líbilo se. 75ˇ% ()
Nakonec dobrý. A to myslím doslova... Vůbec mě nebavila první třetina, která působila jak kopírka dnes už stovek "foung footage" hororů, kterým už došel dávno dech. Nakonec to není ale klasickej "FF", ale "polo-FF", na který se v poslední době přechází. Film od poloviny nabírá docela grády, intenzitu a rychlost. Docela zběsilý střih událostí, zvyšování tlaku na "běžného diváka", z bubáckýho filmečku nevýrazné kvality se rozjede smršť zabíjení a úmrtí. Žádný gore a brutalitu moc nečekejte, spíš takový psycho a total zmatek mezi postavami. Kratá stopáž to zachránila, ok ...to beru. ()
Moje obavy z podezřele sterilního traileru se naplnily. Bohužel. Demonic je těžce nevyváženou směskou duchařského hororu a kriminálního thrilleru, a to je zkrátka blbá kombinace. Ty neustálé přechody z policejního vyšetřování (současnosti) do prokletého baráku (flashbacků) jsou tak časté a otravné (v průměru každé dvě, tři minuty), že ta hororová část snímku postrádá atmosféru, ta kriminální zase napětí. Obzvlášť ve slabém závěru, kde se Zlo dostane z domu. To radši ani nezmiňuju povinný WTF twist. A to je prostě průser, protože v několika strašících momentech se člověk div neposere. Jak vidno, neni všechno zlato, co se Wanem třpytí. (45%) ()
Je prebytočné tady WANovat - tohle je totiž len jeho vyžmýkanej hadr. Spíše mi vadí absence novátorkýho prístupu. To nekonečné "vývolávaní" pomalu už čehokoli mi (s)prostě vadí. Vďaka Bohu, že pod kobercem nebyl pentagram. Ta převeliká autentičnost a tiež nábeh do FF postupne liquidovalo môj zájem ktorý sa zastavil na ľahkovážnej 2ke. ()
V starom dome je objavených niekoľko mŕtvol, prichádza polícia a začína vypočúvať jediného, vyplašeného človeka, ktorý masaker prežil. Ten tvrdí, že sa im tu seansa vymkla z rúk a hoci vyšetrovatelia paranormálnemu vysvetleniu neveria, onedlho sa objavuje čoraz viac podivností... James Wan's House of Horror alias Demonic je v podstate obyčajný, opozeraný horor dnešnej doby a s Wanom má už spoločné iba produkčné meno na komerčné účely. Máme tu 2 prepletajúce sa a trochu chaotické dejové línie, kde je bohužiaľ jedna otrepanejšia než druhá. Prvá je zo súčasnosti a predstavuje policajnú vyšetrovačku (trochu pripomínajúcu "Saw") a druhá jej predchádza a predstavuje partiu mladých, ktorí s kamerami nabehnú do osudného domu (pripomínajúc stovky podobných hororov). V závere sa to podľa očakávania dovlečie do zlučujúcého, predvídateľného finále, na ktorom bolo najlepšie, že tento nudný hororový podpriemer uzavrelo. ()
Skupinka mladých ľudí zaoberajú sa výskumom paranormálnych javov prichádza do starej rodinnej vily, kde pred 25 rokmi došlo k štvornásobnej, rituálnej vražde. Snaha o opätovný kontakt s mŕtvymi však nedopadne podľa predstáv samotných uchádzačov. Výsledkom zahrávania sa s temnotou je niekoľko mŕtvych i nezvestných. Teda až na jednu výnimku ... James Wan má zrejme dlžoby, a tak sa rozhodol, že namočí svoju "značku" do tejto mliekom obliatej bublaniny. Klamal by som keby budem tvrdiť, že "Demonic" nedisponuje niekoľkými silnými pasážami, ktoré diváka doslovne nepreberú k životu. Solídne 2-3 lakačky sú však pre predpoklady úspešnej duchariny zapeklite málo. Záverečné rozuzlenie očakávané, takže žiadne udeľovanie medaile sa nekoná - 50%. ()
Hmmm... Takže je tu další bu bu bu duch co vyrobil puch a otrávil vzduch? No už to tak vypadá. Divím se, že je to ještě baví točit ty stejný slátaniny furt dokola. Žánr zvaný horor se holt v hrobě obrací. To už známe...15% ()
Lampa před domem pomalu zhasíná...nový HP?....ne, lovci duchů. K duchařinám z posledních let přistupuji bez větších očekávání, jelikož tenhle žánr ztratil svoji strašidelnost. Snad i proto mě nakonec Demonic překvapil. Plus - obstojná kamera a minimum FF (čehož jsem se v jedné chvíli obával, že převládne), zdařilá hudba i atmosféra, téměř absence digitálních bubáků (těch pár záblesků bych ani nepočítal). Minus - nic originálního (co taky ve vyčpělém žánru objevit, že), lekačky doprovázené třískáním do piána a bicích (udělat na diváka baf je jistě lákavé, ale laciné), spíše jen náznaky okultismu (zatraceně, klidně se mohl objevit sám Satan) a průměrné herecké výkony (dobře, je-li spád a napětí, herci nemusí být oscarové hvězdy) - detektiv byl nesympatické dřevo. Ne zcela špatné, leč na jedno podívání dostačující. ()
Tak špastný horor to není. Rozplétání zapeklitého případu bylo dobré a i létající překvápko nakonec ušlo, přesto se najdou lepší horory s kvalitnějším zpracováním. ()
Celkom slušný horor, ale v dnešných časoch nemôže konkurovať vysokorozpočtovým megafilmom. Zápletka a v podstate aj námet je viac než slušný. Herecké obsadenie dalo by sa povedať podľa môjho gusta (Maria Bello, Frank Grillo). Záver prekvapujúci a hororovo uspokojujúci. Snímka je plná hlasných strašidelných tónov a atmosféra tiež nadpriemerná. Problémom snímky je však nevyváženosť. Miestami kľudne zaspíte, lebo aj 20 min sa až tak toho veľa neudeje. Názov snímky je síce výbornou voľbou, pritiahne veľa hororových nadšencov, avšak mnohí odídu sklamaní. A tak by sa dalo povedať, že sa opäť jedná len o priemernú záležitosť, ktorá ale neurazí. ()
Takoví napolovic Grave Encounters, kteří ale nemaj tu pravou šťávu, přitom ambice démonizátorům nechybí. Dvoulineární příběh a jeho styl vyprávění je vymyšlený slušně, takže scénáristicky se Canon uchytil, bohužel pár lekaček mně na nadprůměr nestačí. Konečný zvrat chválím, ale klidně bych jej vyměnil za pořádnou gradaci napětí a explicitnější mordy. Docela škoda, ale rozhodně neodrazuju. 65% ()
Ducharinka s dvomi dejovými líniami, kde prvá je akýmsi backgroundom tej druhej, hororovo omnoho zaujímavejšej (haunted house). Samotné krimi vyšetrovanie záhady okolo vrážd všetkých tých nešťastníkov je zaujímavé, jednoduché a bez zbytočných motaníc či nudnejších pasáží, avšak výrazne uberá druhej dejovej línii na hororovej atmosfére. Kým sa divák stihne spamätať zo šoku nejakej ľakačky alebo nepríjemnej scény, je tu strih a sme z desivého pekla vyslobodení. Dusnota a mrazivá atmosféra tak počas trvania snímku postrádajú akúkoľvek šancu naberať na obrátkach, to sa napríklad s takým Grave Encounters (hlavne s druhou polovicou) nedá ani porovnať. Koniec mi už prišiel trocha uletený a v pár veciach aj nelogický, ale vyslovená hlúposť to zase nebola, takže celkom spokojnosť. Škoda, že samotná kriminálna dejová linka ani pri konci nenabrala výraznejšiu hororovú atmosféru. 65/100 ()
Tenhle snímek moc originality nepobral. Navíc to přechazení z hororové linky na kriminální bylo spíš na obtíž a po chvíli mě to doslova sralo. Herci stojí za vyliž prdel. Lekaček je mraky, ale žádná funkční. Možná by si snímek za náznak atmosféry ke konci aspoň 1 hvězdu zasloužil, ale tím stupidním rozuzlením rozhodl o tom že ho hážu do odpadu. ()
|50%| Jsem přímo ujetej na tyhle novodobé duchařiny. Jsou sice dost kritizované a diváky ohrané, ale mě to prostě furt baví. Samozřejmě, tohle je celkem slabota, dlouho jsem uvažoval, že dám jen 2*, ale vzhledem k tomu, že podobné záležitosti mám rád, tak jsem tu 3* hvězdici dal – když jsem se musel přemáhat. Obdobné snímky V zajetí démonů, Insidiousi, Poletrgeist – to je jiná liga a minimálně o dvě třídy lepší kvality. První třetina filmu mě strašně nudila. Druhá třetina byla už lepší, když jsem si říkal, že je to strašně moc obyčejné. No 1 pořádná lekačka tu byla, až jsem sebou trhnul. Víc jich bohužel nebylo. Lekačky mám totiž strašně moc v hororech rád. No a třetí třetina filmu byla už svižnější, něco víc se tu dělo, trocha krve byla, když mě mrzí, že Rko nebylo až tak úplně moc využité. Ještě tak menší překvapení bylo dobré na konci, když to mohlo být lépe natočeno – pojato. Takže slabý průměr, spíše podprůměr to je, ale já tu 3* dal, asi naposled. Příště budu přísnější v hodnocení. ()
James Wan vypustil démona. No jo, jenže pokolikáté už, že jo. Hororový příznivec zbystřil, když zjistil, že kvalitní tvůrce produkčně zaštítil celkem nadějný a hrůzyplný projekt. Akorát se v tom filmu skoro nic hrůzyplného neděje, film se pořád na něco celou dobu chystá a pořádně se nerozjede. Případ prokletého domu, v němž před léty (ve filmu zazní, že k rituálním vraždám došlo před 25 lety, posléze že před 20 lety, tak nevím, ale zabít scenáristy) došlo k masakru, opět zaměstnává současnou policii vedenou ostříleným detektivem (Frank Grillo) a pornoidní zkušenou psycholožkou (Maria Bello). Oběma připadlo vyšetřit krvavý masakr, a s tím spojená záhadná zmizení, jehož oběťmi je šestičlenná skupinka mladých lovců duchů, kteří do starého domu zavítali, aby zde zdokumentovali paranormální jevy a zabrnkali na nervy démonům sídlícím v jeho zdech. Prdlajs démoni! Ti ve filmu nehrají prim. Vše se točí kolem mladíka s vidinami, který jako jediný přežil krvavé běsnění. Divák bude svědkem jeho výslechu, který neprobíhá úplně standardní formou, ke všemu se policejní odborníci musí prohrabat tunou kamerových záznamů, které možná odhalí, co se skrývá za celou záhadou a kdo je viníkem a pachatelem celé nevysvětlitelné tragédie. I bez toho, aniž bych naznačoval výslednou pointu, nedá protřelejšímu divákovi práci odvodit si, jak se věci ve skutečnosti mají. Jenže běžná pointa tvůrcům nestačila a rozhodli se film šíleně nakombinovat a posléze překombinovat. Nebýt surového kombinování několika hororových (sub)žánrů v jednom filmu, jen těžko by film uvízl v paměti. Tvůrci do filmu narvali prvky found footage, duchařin, nechybí ani fantazijní prvky aj. Dost často film připomene, o čisté vykradení se tak úplně nejedná, i jiné hororové snímky (Identita, Evidence, Vrána aj.) Tato kombinace může být pro někoho až přebytečná a nežádoucí, pro jiného zajímavá a hororově pestrá. Rozhodně se ale film nijak nepřetrhl ve své hororové intenzitě. Není moc dlouhý, ale s démonem/démony v domě se dost šetří. Dávají si načas, co hůř, ukáží se jen na pár minut. Vyprávění mladíka o tom, co se v domě semlelo a který je krajně podezřelý, zabírá většinu filmu. Takže jsme chvíli v prokletém domě, hned zase zpátky u výslechu s psycholožkou. Do toho tam pobíhá detektiv se svým policejním sborem. Režisér Will Canon má cit pro budování napětí, jen neměl ideální scénář, takže ty nezajímavé scény převyšují ty zajímavé. Hodně filmu pomohl kameraman Michael Fimognari, který horory snímat umí. Jeho snímání tmavých prostor a tmavých koutů domu umí probudit v divákovi představivost a nepříjemné pocity z neznámého. Když se hororu upíše Frank Grillo a Maria Bello, očekával bych horor, ze kterého se mně srolují trenky a po filmu budu mít vlasy na Richarda Gera. Tak tedy nic z toho. Tedy pokud nepočítáme pyj v pohotovosti z Maruny Bellovic. Trochu se to táhlo, pointa až moc překombinovaná, herci, kamera fajn, scénář se nepředvedl, režisér sice režijně neděsil, tvůrčí záměr překvapit diváka se ale minul účinkem. Pokud nemáte v hororech nakoukáno, zřejmě vás to chození po domě asi fakt vystraší. Nějak ovšem ve filmu nenacházím nějaké extra nabušené scény, z nichž by měl divák (démonicky) strachem srát. 60% () (méně) (více)
Horor to není a dobrý film bohužel rovněž ne. Dvakrát se mi téměř podařilo, abych se lekl. Určitou část děje jsem snad prožil i v jakémsi mikrospánku. Nějak si film vůbec nedokázal získat moji pozornost a nějakým způsobem mě vtáhnout do děje. Také mi příliš nesedělo to neustálé prolínání se skutečnosti s minulostí. Dost všemu na kráse ubralo i herecké osazenstvo, které tvořil jeden nesympatický pseudo herec vedle druhého. Absolutně ničím mě to celé neoslovilo. Čím více významná daná postava byla, tím nesympatičtějším hercem/herečkou byla ztvárněna. Za mě rozhodně odpádek, i když takový slušnější. ()
Trochu slabší, ale pořád ještě koukatelný duchařský film. Z esoterického hlediska je děj velmi naivní, což ještě podtrhují české titulky. Neříká se levoruká cesta, ale stezka levé ruky. Démoni také nesedí v žádných vězeních, odkud je magik či okultista svým zaklínáním dočasně pouští na svobodu, nýbrž bytují ve svých sférách či příbytcích (v neviditelnu). Někdy dá docela fušku je ukecat, aby odtamtud vůbec vylezli a ukázali se. No a tak dále. Pro zajímavost přikládám záznam tematicky korespondujícího snu. - - - Sen o evokaci (v noci z 14. na 15. ledna 2020) - - - Spolu s Martinem jsme vygenerovali několik subparciálních sil z goetického pracovního modelu. Vyvinuli jsme i evokační postup, který právě testujeme v praxi. Sedíme na židlích u obdélníkového magického oltáře pokrytého bílým ubrusem, takže ve svých černých hábitech připomínáme dvoučlennou soudní porotu. Oltář je obklopen magickým kruhem. Magické nástroje umístěné na oltáři jsou netradiční: jedna černá svíce, krucifix, anglická bible a revolver. Kromě toho máme ještě složku se signaturami a jmény asi tuctu duchů plus evokační formuli vyjetou na počítačové tiskárně. Formule pro volání těchto entit je krátká a pro všechny duchy stejná; mění se pouze jméno ducha. Propouštěcí formule je univerzální. Martin vezme jednu signaturu, ukáže ji směrem do prostoru před oltářem a pronese evokační formuli. Zjeví se duch vysoký asi půl metru. Vzhledem připomíná karikaturu punkera. Odpoví na několik otázek a pak řekne, že odpovědi na další otázky nezná. Máme prý zavolat jiného ducha. Martin vybere z desek signaturu dle duchových dispozic a vyvolá příslušného ducha. Ten se ukáže v podobě asi metr vysokého zápasníka sumo. Duch opět zodpoví několik otázek a navrhne, abychom vyvolali další entitu. „Zkus si to taky,“ řekne Martin a přisune ke mně desky se signaturami. Vyhledám signaturu a odříkám formuli. Objeví se asi sto padesát centimetrů vysoká entita ženské polarity. Vypadá jako docela pěkná holka a je oblečená v džínách a přiléhavém svetříku. Holka prohlásí, že aby mohla odpovídat pravdivě, musí nejdřív přísahat na bibli, která leží na magickém oltáři, a žádá, abychom ji pustili do magického kruhu. To pochopitelně odmítnu. Entita začne obcházet kolem magického kruhu a pozorně zkoumá jeho okraj, jestli někde není nějaká vada nebo trhlinka. Říkám Martinovi, že tohle se mi nějak nelíbí. Kromě toho tři duchové na dva magiky působí jako přesilovka, takže si ten congressus cum daemone snad asi odpustíme, ne? „A kdybychom zavolali ještě jednoho, tak určitě bude měřit dva metry. Raději to odpískáme a propustíme je,“ souhlasí Martin. Holka hlasitě protestuje, ale bez ohledu na to pronesu propouštěcí formuli, načež všichni duchové zmizí. „Myslíš, že kdybychom jí dovolili vstoupit do kruhu, že by sem dokázala vlézt?“ ptá se Martin. „To asi sotva,“ míním já, „ale kdybychom něčím zakryli hebrejská Boží jména na okraji kruhu, tak by mohla. Stačilo by vyndat signatury z desek, prázdné desky položit na okraj kruhu, a byli bychom v háji.“ „Ten revolver není nabitý, že?“ zeptám se. „Samozřejmě, že není, ba dokonce prý ani není funkční. Předpokládám, že naposledy se z něj střílelo někdy v době Buffalo Billa,“ dí Martin. Pak uchopí zbraň do ruky, zamíří na protější zeď a stiskne spoušť. Třeskne rána a ze zdi upadne pořádný kus omítky. Překvapeně se na sebe podíváme. Ale kurva! () (méně) (více)