Devítiocasá kočka

Tohle má docela zajímavé postavy, v podobě bývalého novináře, dnes slepce a novináře stále praktikujícího( se zrakem nejspíše zdravým). Což je docela fajn sestava, leč okolo nich se odvíjí detektivka spíš nudnější, žánrové prvky gialla tu naštěstí nevítězí nad pátráním, ale jako celek je to takové neslané, nemastné, první půlka filmu je i regulérně nudná a měl jsem co dělat, abych se na film nevykašlal, finále sice trochu napravuje dojem rychlejším tempem, ale hloupoučká pointa to zas srazí do mezí průměrnosti. (10.09.2016)

Argentův teprve druhý zářez na poli giallo-thrillerů a opět jde o trefu do "žlutého". Dario tentokrát staví příběh okolo genetického střediska, jehož členy likviduje maniakální vrah. Do cesty se vrahovi, na tento žánr nezvykle, staví tři hlavní hrdinové, kteří se ho snaží zastavit. Pravé a nefalšované giallo tak může začít...... Na "Kočce" jako i na jiných režisérových filmech je velmi dobře vidět jeho rukopis. Přičemž scéna z nádraží může bez problému konkurovat tomu nejlepšímu z Profondo Rosso. Hudební doprovod nebyl tentokrát svěřený legendárním Goblinům, jak je tomu v Dáriových pozdějších giallech, ale samotnému mistrovi Morriconemu. Bohužel, jinak vždy skvělý Enio tentokrát šáhnul do své bezedné studnice až někam na dno a vytáhnul odtamtud velice podprůměrným hudbou. Hned ústřední melodie je hluboko, ale opravdu hluboko pod jeho standardem. "Kočka" tak neplní audio-vizuální orgie, jako u jiných režisérových kousků, na druhou stranu se vytasí se skvělým koncem, u kterého jsem si vzpomněl na Fulciho Non si sevizia un paperino. A docela by mě zajímalo, kdo se u koho inspiroval. Argento tak i touto "druhotinou" potvrdil status mistra v tomto žánru, jehož pozici nemůže nikdo a nikdy ohrozit. (07.07.2009)

Ač je sice pravda že Argenta mám rád tak bohužel tohle nemám příliš v lásce, film mi přijde pomalý, nekrvavý a celkem předvídatelný, jediný co to zachraňuje je posledních 30 minut které jsou opravdu našlapané. Atmosféra se dá krájet, vyšetřování je krapet přehnané, ale film je zábava. Jen škoda že film je tak dlouhý. (24.04.2011)

Scénář průměrný, někdy až přihlouplý. Příběh nenudí, ale nestrhne, Argentovo viuální kouzlení se tady nekoná, mordy nejsou nijak sofistikované, jak u něho bývá zvykem. Po zhlédnutí jeho dvanácti zásadních filmech mi Argentův kult zcela uniká a mám už jasno, že osobitý Fulci ve srovnání s ním u mě jasně vede. (07.09.2018)

Dario Argento je už dlho pevnou súčasťou mojej top desiny najobľúbenejších režisérov. Mám rád jeho surovú atmosferickú tvorbu. Páči sa mi jeho jedinečný, charakteristický rukopis. Milujem fenomenálnu "Phenomenu", pekelné "Inferno" či suspiriálnu "Suspiriu". To sú päťhviezdičkové klenoty. No i ostatné jeho filmy sú geniálne. S každým ďalším jeho snímkom, ktorý som mal možnosť vidieť rástol môj obdiv a rešpekt ku tomuto talianskemu režisérovi. Dnes som si pozrel niečo zo začiatku jeho kariery. Pustil som si "Il Gatto a nove code". No a opäť to bol skvelý filmový zážitok. Dario Argento je maestro giallo. **** (28.01.2016)