Režie:
Dario ArgentoScénář:
Dario ArgentoKamera:
Romano AlbaniHudba:
Keith EmersonHrají:
Leigh McCloskey, Irene Miracle, Eleonora Giorgi, Daria Nicolodi, Sacha Pitoëff, Alida Valli, Gabriele Lavia, Dario Argento, Paolo Paoloni, Ania Pieroni (více)Obsahy(1)
Studentky Rose a Sara objeví alchymistickou knihu architekta Varelliho, podle níž postavil někde ve světě tři budovy jako útočiště Třech matek nositelek zla. Když mladé ženy začnou pátrat po tajemství, Saru někdo zabije a Rose zmizí. V jejich pátraní pokračuje Rosein bratr Mark. Jak se ukáže, on jediný je schopný zastavit zlo, které chce ovládnout svět. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (120)
Tohle se Argento(vi) povedlo a já jsem rád, že jsem se k tomuhle kousku konečně dokopal. ()
O niečo lepšie než Suspiria, približne rovnako dobré ako Profondo rosso. Nepochybne najkonzistentnejšia a najhustejšia atmosféra v celej Argentovej filmografii. Superluxusný darček pre hororového fanúšika, ktorý má zmysel pre umenie v užšom zmysle slova. Ťažko ho ocení ten, kto očakáva scenár zbastardený racionálnou logikou. V skutočnosti nič tak hororu nepristane ako iracionalita - brnkanie na kakofonické struny podvedomia je neefektívne, ak sa spája s vypočítavosťou. Najlepšie horory sú potom práve tie, ktoré evokujú rozumom nekontrolovateľné zlé sny. Ak si ich po prebudení pamätáme, síce si okamžite povieme - panebože, to bola ale blbosť, hneď vzápätí však dodáme - ale krásna. Racionalita je jednorozmerná, iracionalita nekonečná. Ako by sme inak mohli oceniť Lost Highway či Mulholland Drive? A čo Inferno? Možno brať vážne film, v ktorom je 80% času vyplnených blúdením hrdinov po zlovestných interiéroch sálajúcich červeným a modrým svetlom? Možno brať vážne horor, v ktorom sa objavuje personifikácia smrti v najklasickejšej možnej podobe? Zlé otázky vo svete prekypujúcom takou jedinečnou fantazmagorickou kvalitou. Inferno je geniálne v tom, ako efektívne dokáže v divákovej pamäti odkrývať polozabudnuté detské obsesívne ludikatívne aktivity - snáď každý 8-ročný fagan sa aspoň raz vydal na dobrodružnú výpravu po blízkom, no neznámom a strašidelnom teritóriu, pričom si nepretržite kládol rovnakú otázku - čo sa stane, ak zájdem ďalej, než sa mi zdá rozumné. Inferno nie je horor, pri ktorom sa omdlieva hrôzou, skôr straší a stimuluje fantáziu, čo je úplne najlepšia kombinácia, akú môže "scary movie" v podžánri "evil house" ponúknuť. Apokalyptické finále s desivou hymnickou piesňou a divadelne gestikulujúcou Smrťou považujem za jedno z najlepších v žánri. ()
Už Suspiria nebola bohviečo a bol to len lahko nadpriemerný film. Tam som oči zatvoril a dal tých 70%, síce slabých, ale dal. No tu už to nemienim robiť. Inferno je proste mdlá, nudná báchorka, ktorá je hrozne nafúknutá a až ide prasknút z toho ako sa snaží Argento natočiť to s dobrou atmsférou. To čo bolo v Suspirií dobré či priemerné, tu je hrozné. Herecké výkony sú jedna katastrofa a tie ich strojené rozhovory vyslovenie kričia trápnostou. Ako tak sa vydarila výprava, ktoré pomáha budiť dojem dobrej atmosféry, ale po pár minutách zistíte, že sa len tak tvári a nie to tak ako sa zo začiatku môže zdať. Nepochopím tú zmenu hudby. Zatial čo v Susprií to bol asi jediný bezchybný aspekt, tu to patrilo k tomu najhoršiemu z filmu. Jasne odosť horšie než prvý film. Dávam 40% a aj to preto, že sa mi ako tak páčila Suspiria a som zvedaví ako Tri Matky pochodia v poslednom filme. Velké sklamanie. Nečakal som, že to môže prekonať prvý diel, ale toto som ani len netušil. ()
Víc nesouvislý sled hororových scének než příběh vyprávějící film - ovšem s tím že každá scénka je o velmi krásné dívce kterak zajde velmi ošklivou skrtí, a to v Argentově nádherném expresionistickém podání kterým uchvacoval už ve starší a známější Suspirii, takže se na to kouká pořád hezky. 7/10 ()
Inferno má opravdu podmanivou vizuální stránku a některé scény se svou „krásou“ opravdu zaříznou do paměti. Problém je však v nedějovosti. Jednoduchý námět zde prakticky jen rámuje sled epizod, kde postavy v poměrně dlouhých a trýznivých scénách jdou na porážku, a děj se nikam neposouvá. Za svým předchůdcem Inferno zaostává pak i herecky a hudebně. Přesto rozhodně stojí za vidění. ()
Asi po všetkých stránkach slabšie ako Suspiria. Aj napätie, aj atmosféra, aj vizuálne orgie, asi len Goblin idú na plný plyn. Mater Tenebrarum. 65%. Tentokrát zážitok skôr estetický ako poetická hrôza ()
Jeden z nejlepších hororů všech dob... ()
Argento v móde nadprirodzena, rozumej ide o niečo podobné ako Suspiria, minimálne po vizuálnej stránke. Sled niekoľkých krásne nakrútených scén, tu zase rozumej drastických a zároveň farebne opulentných a tých menej zaujímavých, ale tých je vážne menej. Neodporúčam milovníkom mačiek a odporcom krýs, tí by si mali radšej pozrieť iné Argentove filmy, kde sa mačky len tak mimochodom mihnú. Dramaturgicky je to poslabšie, ale záver zase všetko opäť dá dohromady, nie však asi úplne najuspokojivejším spôsobom. Aspoň sa ale dozvieme pointu. ()
Tak tohle má výtečnou atmosféru. To,že něco nedává smyl nevadí. O to víc to pro mě působí děsivě. Velké kulisy,ponurá atmosféra,kamera. Inferno se snaží zaujmoput zajimavými způsoby zabijení,okno jako gilotina,útok krys. Také ukázal,že hlavní postavy se můžou měnit. Někdo umře,ten další pokračuje. A závěrečná píseň patří mezi mé nejoblíbenější filmové písně. ()
Druhý z Argentovy série o Třech matkách je nemlich to samý, co ten první. O mystériu třech mocných čarodějnic se dozvíme zhruba tolik, kolik by se za nehet vešlo, ale o vrstevnatý příběh u Argenta nikdy moc nešlo. O co je menší vypravěč, o to je větší , a teď nevím co, ale umí to s obrázky a hudbou, čili jsem opět dostal pořádnou porci , a teď nevím čeho, ale má to určitě co do činění právě s těmi obrázky a hudbou, a byl jsem výsostně spokojen. Snad jen ten závěr mohl být víc, a teď nevím co, ale nepotěšil mě ani nevyděsil, tak jako v Suspirii. A teď nevím kolik jsem chtěl dát hvězd, ale určitě dost. ()
Začátek tohoto filmu byl slibný, mysteriózni, surrealisticky barevný s hereckými postavami, které upoutaly pozornost. Postupně se však postavy ztrácejí a - bohužel- čím dále víc se projevuje žánr giala s gore efekty. Výrazně formalistní dílo (forma převažuje nad obsahem) se zajímavou estetickou složkou: červené a modré interiéry, mísící se moderna a historismus, Verdiho hudba a rock... Přiznám se, že jsem nepochopil smysl některých postav (studentka s kočkou, starožitník). Škoda, jako celek nakonec v závěru spíše zklamání. ()
Tak druhý diel trilógie je fakt úžasný. Dokonca sa mi páčil viac ako jednotka. Konečne sa dozvedáme kto tri matky sú a celú mytológiu okolo toho. Prekvapili ma gore efekty na veľmi vysokej úrovni na rok vzniku filmu. Geniálny príbeh a vynikajúce herecké výkony posilnili zážitok na maximum. V jednotke zaostáva Inferno iba slabšími interiérmi, no to je v pohode vykryté väčším množstvom vrážd. Napríklad vražda mačiek, to ma fakt dostalo. Celý filmom sa tiahne symbol mačky, odkaz na zviera čarodejníc. Ko niec bol tiež geniálny, dúfam, že tretí diel nebude prepadák. Celá séria "Tri matky": Suspiria (1977), Inferno (1980), Terza madre, La (2007) ()
Argento je klasik hororového žánru a natočil pár legendárních kousků ale tenhle patří mezi ty hodně slabé a neskutečně nudné. Žádná atmosféra, málo krve, nezajímavý příbeh. ()
Když se v roce 1977 rozhodl Dario Argento společně se svou tehdejší partnerkou a matkou jeho dcery Asii Darii Nicolodi natočit trilogii o třech sestrách / Matkách neměl ještě ani tušení, že mu to bude trvat dlouhých 30 let. Bohužel Inferno se ke mně dostalo až jako poslední, ale to nemá na můj úsudek vůbec žádný vliv. Všechny tři filmy jsou svým způsobem specifické něčím jiným a každý z nich na mě udělal dojem něčím jiným. Což v podstatě znamená, že se mi všechny Matky líbily skoro na vlas stejně. Na rozdíl od některých považuji celou trilogii za nadprůměrnou podívanou a odnáším si z ní opravdu převážně jen dobré pocity. Zatímco Suspiria mě okouzlila hlavně po vizuální stránce, Inferno dost přitvrdilo a nabídlo mi ponuřejší atmosféru. Navíc zde bylo k vidění mnohem více mord scén, z nichž některé byly opravdu znamenité a nejednoho diváka u nich jistě nepříjemně zamrazí. Samozřejmě nesmí chybět ani několik nechutností a gore scén. Taková scéna se sklem coby improvizovanou gilotinou, nebo noční setkání s krysami – přesně toto považuji za vrchol tohoto filmu. Trošku mi sice vadila jistá forma nelogičnosti v některých situacích, ale nad tím jsem protentokrát mávl rukou. Navíc se dočkala i samotná Daria Nicolodi, která si zde tentokrát zahrála ve vedlejší roli a i její osud byl velice zajímavý. Však sám asistent producenta Lamberto Bava prohlásil, že po natáčení měl panickou hrůzu z koček (zůstat s nějakou v jedné místnosti pro něj bylo na nějakou dobu nemyslitelné). 80% ()
Inferno nemá pevnou dějovou strukturu a opírá se především o úžasnou vizuální stránku a práci kamery.Příběh je vytvořen spíše stylem surrealistického automatického psaní-sen a přechod mezi vědomím a nevědomím, hrají ve snímku důležitou roli- lineární dějová linie je hodně potlačená.Dojde pochopitelně i na detailní krvavé záběry(divili by jste se, k čemu všemu může sloužit výdejní okénko v jídelně), ale rozhodně nejsou ve filmu alfou a omegou. V současnosti je takových filmů jako šafránu-Fulci je po smrti a Argento zestárl a vyměkl. Dnes už klasika žánru. ()
Legendární dílo od Argenta,kterému sem se dlouho snažil přjít na chuť jen kvůli jeho popularitě mezi všemi milovníky klasických hororů....Určitě jeden z nejoriginálnějších nápadů,co sem v hororech postřehl,originální zvraty a pěkně houstnoucí atmosfera.Ale pořád mi tam maličko chybí...Nevim...Budu si to pořád omýlat dokola,dokud na tu speciálnost,díky které se stal tenhle snímek takovým kultem,nepřijdu... ()
Po několika mizerných zkušenostech jak s Argentem, tak s italským hororem, jsem byl rozhodnut dát autorovi i jeho zemi sbohem. Alespoň co se filmu týče. Hodnocení mojí topky mě přesvědčilo, abych si to rozmyslel a nelituji. Ne, Argento mě vůbec nepřesvědčil a i přes několik hezky stylizovaných obrazů to bylo tentokráte opravdu naposledy, ale kvůli parádní muzice, která zazní v závěru, se určitě vyplatí o film alespoň zavadit. 30% ()
Môžem ho označiť za jedno z najvydarenejších Argentových diel. Film plný, nepovedal by som snovej, ale nočno morovej atmosféry. Dielo sa samozrejme neobišlo aj bez brutálnych gore, ktorých tu síce nieje veľa, ale v tomto prípade to nieje na škodu. Tu ide o vyvolanie čistej hrôzy pomocou iných ako nechutných prostriedkov. Tajuplnosťou a očakávaním. Majstrovský kúsok mysteriózneho hororu. ()
Noční můra zbavená všeho narativního balastu s promyšlenou vizuální stránkou, která v práci s červenou a modrou barvou připomíná Caraxovu Zlou krev, ale tady je to filmařsky ještě dál a francouzské neobaroko jakoby najednou trochu vybledlo vedle Argentovy precizní práce s obrazem. ()
V porovnaní s prvou časťou hneď o 2 triedy slabší film vo všetkých smeroch. Preč je vizuálna pôsobivosť originálu, dej, atmosféra, hudba, solídne obsadenie a rozpočet.....nudné béčko, ktoré nemá so Suspiriou nič spoločné. ()
Reklama