Nebezpečné známosti

(1001) Když jsem se měla rozhodovat, jestli mi přijde lepší Valmont nebo Nebezpečné známosti, dospěla jsem k názoru, že to nejde posuzovat. Oba filmy mají svoje kouzlo a rozdílností přístupů vzniká v obou případech velmi emocionální prožitek, jen jiného druhu. Nicméně pravda je taková, že Valmonta jsem viděla jenom dvakrát kdežto Nebezpečné známosti minimálně desetkrát. Úplně nejvíc za to může Glenn Close, kterou v tomto filmu zbožňuji na hranici posedlosti. Jak je bezvěká, krutá, proměnlivá, chladná, expresivní i beze slov a když promluví, oh la lá. Během dospívání byla jedním z mých vzorů. Dnes už moje cíle leží někde jinde, ale obdiv k tomu, jak byla tato role vysochána, zůstává. Když si stírá tu rtěnku, ó můj bože! A ve své podstatě její charakteristika odpovídá i mému názoru na celý film - jak je úsečný, jak si dokáže pohrát s dialogy i s tím, co leží za nimi, jakým způsobem je střižený, tak v mém srdíčku. Nekompromisní masterpiece. ♥ -"I'm dying because I wouldn't believe you." (20.01.2015)

Tato adaptace vychází ze srovnání zdaleka jako nejlepší, zcela smysluplná, soudržná a originálně vypointovaná, ač snímek z roku 1959 je také výborný. Jediná však dokázala podchytit, že opravdovou lásku v sobě chová a v někom dostatečně pevném a vnímavém ji vytrvale a zkušeně hledá právě a jedině postava markýzy de Merteuil. A že Valmont, ač mu pravá láska spadne do klína, ji nedokáže ocenit a slepě a zbaběle či ješitně, což je totéž, ji odvrhne, což je pravý důvod, proč jím markýza pohrdne a proč osud všech dotčených končí tragicky. Vadimův film z r. 1959 tohle nerozpoznal, a tak je markýza de Merteuil, tam v roli Valmontovy manželky, vypodobněna jako zlá a zákeřná (poněkud nesmyslně a rozporuplně). Škoda, jinak by to byla chytrá adaptace, neotřelejší přenesením do jiné doby, v níž brilantně funguje, a poskytovala by příjemně důstojné srovnání s tímto počinem. Takto zůstává Frearsův počin nedostižný svým vhledem do podstaty a smyslu díla a psychologie silných postav, a konečně i kvalitou filmového převedení. Jedině Forman to s načančaným, lacině zjednodšeným, smysl díla opomíjejícím, až téměř stupidním a kýčovitým Valmontem prohrál na celé čáře - více píši na téma Valmont vs. Nebezpečné známosti v komentáři přímo u filmu Valmont. *~ (10.09.2017)

Poctivá filmařina a důstojný hold literární předloze. S Valmontem Miloše Formana sehrál snímek vyrovnanou partii, v některých bodech je silnější Frears, v jiných vítězí Forman. O chloupek raději mám ale Valmonta, protože Glenn Close se podle mě do role intrikánské markýzy už nehodila. Tu osudovou femme fatale, která dokáže pobláznit muže, jsem jí jednoduše nevěřil. Naproti tomu Annette Bening mi do té role sedla dokonale. Celkový dojem: 80 %. Frears zase zabodoval obsazením Johna Malkoviche. Toho si od té doby jinak jako chlípného svůdníka neumím představit, byť by hrál počestného faráře. (30.08.2009)

Nechtěl jsem se ( jako valná většina z vás ) pouštět do srovnávání tohoto Frearsova snímku s Formanovým Valmontem ( už pouze kvůli faktu, že oba přistoupili k látce rozdílně), ale nakonec jsem se tomu neubránil :o) Důvod proč Frears ( u mě ) poráží Formana je jednoznačný. JOHN MALKOVICH jako vikont Valmont poráží Colina Firtha na plné čáře! Zatímco John je zde více než důstojným soupeřem pro EXCELENTNÍ Glen Close, tak Formanův snímek " odtáhla " pouze ÚŽASNĚ intrikující Annette Bening. Colin oproti Johnovi působí téměř směšně. Co se týče výpravy, kamery, kostýmů....jsou oba snímky srovnatelné ( myšleno tím na velmi vysoké úrovni ). Řekl bych ( díky Pištěkovi a Ondříčkovi ), že zde Formanův Valmont má i nepatrně navrch. Výsledný resultát : 5:4 pro Frearse! p.s. a potom, že se neubráním tomu srovnání, pcha :o) (10.11.2009)

Velká herecká jména předčí tento film a dá se od něj očekávat hodně, film i hodně z těchto očekávání splní. Intriky se přeci jen nejlépe dělají přes postel (i tedy mimo ní, ale víme o čem mluvím). Dobové kostými, interiery i exteriery mě přenesly do opravdu do 18. století, kdy se příběh odehrává a hudba byla vybrána lépe, než dobře. 85% (05.04.2010)