Zátah 2

Panta rhei pomrdej aneb Absolutní meganámrd dvakrát neuplácáš. Po ultimativním, naprosto dokonalém a velkolepém vybíjení komárů v jedničce dostal velšký pastevec orangutanů přidáno a všichni příznivci lidoopího fistingu napjatě čekali, co z něj vyleze tentokrát. No, je to rozhodně řidší a více hnědé. Místo další nekompromisní vybíjené začal zpychnuvší Garet ukájet své skorsesovské ambice, ňahňat se ve Volavkách a Skrytých identitách, a tím pádem už Auvajs tolik nebolí, protože jej narouboval do stokrát omleté klišovité bajky, jenž by se dala s úspěchem nazvat „ Přičmoudlý Leonardo umí karate“. Ale ruku na pytel, ač je toho pošťuchování v té dvou a půl hodině tentokrát docela poskrovnu, je opět fantastické, brutální a téměř neuvěřitelně natočené. Takže kdyby se méně žvanilo a více adidas, nezajistilo by to sice indonéského Putraoskara, avšak spokojenějšího verbala určitě. (01.07.2014)

To, čím se před léty egoisticky chvástal Jackie Chan, dnes v Indonésii umí každý komparzista a kdo neovládá minimálně šestadvacet druhů bojových umění, ten ve filmu nehraje. Nehodlám omdlévat ve vlastních tělních sekretech jako mí předřečníci, leč musím pokorně uznat, že bojové sekvence byly luxusní. Ač jsem hrdé prase rozměrů nevídaných, kterému žaludkem nepošteluje ani incestní fisting, homosexuální felching, nebo obličej Justina Biebera, tak musím uznat, že tato degutantní kuchařka na 100+1 způsob, jak správně separovat mozek od lebky, byla moc i na mě. V některých obzvlášť nechutných momentech jsem tedy protestantsky sklonil hlavu do klína a pokoušel se uklidnit selfieorálem. Pátou hvězdu nedávám proto, že mi bylo absolutně jedno kdo chcípne jako další, pročež jsem v podstatě sledoval jen soubor precizně natočených bojových scén protkaných nudným tlacháním. (23.06.2014)

Gareth Evans jednotkou v podstate len rozkopol dvere aby nám ukázal čo dokáže práve v pokračovaní. Od mierneho rozpaku v dĺžke filmu cez uspokojenie vzhľadom na kvality v úvode, že to nebude žiadny odvar, až k prekvapivej spokojnosti stále lepšie a nápaditejšie natočených súbojov. Najprehľadnejší bojový film, kde každý pohyb je pastvou pre oči, hudba perfektne graduje napätie a nervná kamera dodáva scénam patričnú energiu. Jednotka bola jednoduchým akčňákom, dvojka je bojová gangsterka akú som pred pár rokmi vyhľadával v kórejskej kinematografii keď som chcel zhliadnuť mafiánsku nakladačku. (28.06.2014)

║Rozpočet $4,500,000║Tržby USA $2,627,209║Tržby Celosvetovo $6,600,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $2,751,219║ Tržby za predaj DVD v USA $1,293,976║ Z filmovej ponuky festivalu Art Film Fest prišlo aj na očakávaný akčný film Prepadovka 2 (The Raid 2/Serbuan maut 2, 2014) z Indonézie a aj keď to úplne nenaplnilo očakávania, ktoré boli stanovený prvým dielom v rámci dokonalej akčnej jazdy a pastvy pre oči. Tak určite aspoň čo sa týka akcie a jej choreografie boli určité ciele naplnené, hlavne dlhý súboj s nožmi prináša neskutočnú akrobatickú pompéznu akčnú baštu pre labužníkov, veľkým plusom je aj nápaditá kamera snímajúca súboje z najrôznejších uhlov, taktiež drsnosť a krutosť scénok film posúvajú do úplne iného levelu, takže pre háklivé povahy tento film nie je tá najsprávnejšia cesta. V tomto pokračovaní sa až moc chcelo stavať na gangsterskom príbehu poňatého z dosť obširného uhľa ale práve v tomto sa akosi tvorcovia zbytočne nechajú uniesť a v danom rozsahu minutáže sa to stáva nie príliš zrozumiteľne podané, neprehľadné, skôr to zbytočne kazí a spomaľuje dej. Práve v prvom diely sa takýmto problémom vyhli, keď dejovo išli na to viac priamočiaro a plynulejšie nás nechávali vychutnávať si vypilovanú akciu. /videl v kine na filmovom festivale Art Film Fest 2014: 80%/ (05.07.2014)