Režie:
Paolo SorrentinoKamera:
Luca BigazziHudba:
Lele MarchitelliHrají:
Toni Servillo, Sabrina Ferilli, Carlo Verdone, Carlo Buccirosso, Isabella Ferrari, Giorgio Pasotti, Franco Graziosi, Serena Grandi, Luca Marinelli (více)Obsahy(1)
Po obrazově i hudebně atraktivní road-movie Tady to musí být (2011) sahá Sorrentino po osvědčených prostředcích svého jedinečného filmového stylu a opět přináší vizuálně podmanivé komediální drama o hledání smyslu vlastní existence a smíření se s věčně plynoucím časem a stárnoucím tělem. Příběh stárnoucího spisovatele a novináře Jepa zasazuje Sorrentino do prostředí "třpytivé" vysoké smetánky podmanivého Říma a po vzoru filmových velikánů Federica Felliniho a Michelangela Antonioniho podává kritiku současné společnosti, žijící v povrchnosti, přetvářce a zaslepenosti. Zoufalý Babylon zbohatlíků, politiků, zločinců, filmových hvězd, umělců, intelektuálů, ale i komplikovaných i nestálých vztahů ožívá v starověkých budovách a gigantických vilách Říma a sledujeme ho očima rozčarovaného Jepa, věčně se utápějícího v poháru gin tonicu a ve víru nekonečných party. A nad tím vším stojí Řím jako krásná, avšak mrtvá diva. (Film Europe)
(více)Recenze (504)
Velká nádhera... Kdo může film vychválit takovou poctou? Autor stejnojmenného snímku může! Film je život plný kontrastů, citací, rozumů a hlavně stáří. Kdybych si měl za úkol vybrat film, který na nynější svět a životy lidí sedí ze všeho nejvíc, věděl bych přesně kam pro něj jít. Velká nádhera je skutečně velkou nádherou a filmovým skvostem. Netřeba se dlouze rozepisovat. ()
Ako sám názov hovorí, bola to veľká nádhera. Trošku filozofickejšie ladený, takže asi nie vhodné pre každého. Každopádne odporúčam. :) ()
Velká nádhera je převážně ódou na noční život v Římě.No krása nesmírná ...Velmi vkusné záběry,točené s citem v oku i srdci, které jsem doteď znal jen ze hry Assassins creed mi kazila přemíra filozofických a intelektuálních plků tamějších rádoby umělců a zpustlé smetánky.Sorrentino vypráví příběh o podzimu života jednoho stárnoucího seladona,který nad sebou odmítá zlomit onu pomyslnou hůl,kdyby ji tak radši zlomil o tu skoro mumii sestru Marii či pokryteckého kardinála s kulinářským syndromem. ()
Nene, tohle prostě není film pro mě. ()
Zvláštně, surrealisticky poskládané obrazové výjevy ze života italské smetánky, komentované sarkasticky, ale mile hlavním představitelem Jepem. Proti obrazu nemám žádné výhrady - to byla opravdu velká nádhera. Co se děje týče, místy jsem byl zmatený, místy fascinovaný, každopádně vtípků bylo sice trošku méně, ale o to lepší byly :) Plný počet nedám, ale 75% si to zaslouží :) Edit: po druhém shlédnutí dávám plný počet, Sorrentino si mě zcela podmanil. 90% ()
Kamerově, střihově a hudebně nádherný film... o Sorrentinovi se právem tvrdí, že jest Fellinim moderní doby. Jenže já nikdy Felliniho plně nepochopil a jeho styl mi nikdy moc nesedl. To se odráží i v zážitku z tohohle filmu, který rozhodě není pro každého diváka. ()
Starý italský slizák utopený v bezvýznamnosti své existence. Když jsem slyšel tu rychlou jižanskou afektovanou mluvu, viděl ty lidi, kteří postrádají obyčejnou lidskou moudrost a jen si na něco hrají. Dokonce ani nevěří tomu, co říkají a jen se znuděně stylizují do vznešené pózy intelektuálního božstva. Tohle je extrém z opačné strany současného mainstreamu. Z jedné strany na diváka útočí bezduchost, jednoduchá komerce či hloupost no a pak se tu a tam objeví např. italský impresionista s uměleckou stylizací. Pár lidí v tom vidí něco, co tam není. Ostatní se toho chytí (i když tomu nikdo nerozumí) a Oscar je na cestě :) . Nebyl jsem schopen se na to dodívat. Hnusilo se mi to svou nicotností, ani vztek to ve mě nedokázalo vyvolat. -89%...septik!!! ()
Po dějově prázdném úvodu, navozujícím pouze atmosféru, dorazila smršť podivných osob z nejvyšších vrstev Říma v krásně natočeném filmu s řadou intimních momentů, jaké vám jen tak někde ve filmovém světě nedají. ()
Viděl jsem z toho filmu cca 3/4 hodiny, ale vůbec nechápu co se tam děje. Jedná se zřejmě o jakýksi film ukazující snad myšlenky v čase, nebo něco více uměleckého básnického snad. Nepopírám že na takovéto filmy mám až moc přímočaré myšlení, tak jen to není pro mě - takže nehodnotím. ()
Banda snobov a ich podivné žúrky. Alebo v konečnom dôsledku, život s plastickou operáciou. Herci si pekne hrajú svoje, kamera parádna a scény majú svoju výpovednú hodnotu. Ale oproti iným Sorentínovkám som si túto až tak neužil. Ale ako som spomínal, nebol to úplne márne strávený čas. ()
To sa to točí, keď má niekto k dispozícii Rím. Už len tie kompozície medzi pamiatkami, stĺpmi a starými stenami sú nádhera. Taká nádhera, že z nej aj Japonci omdlievajú, a tí už kus sveta videli. Rímska smotánka postaršieho veku, tá sa tiež má. Stačí napísať jednu knihu a potom sú to samé večierky, dievčatá a večere s kardinálom, jednoducho nádhera. No najvåčšia nádhera vo filme boli oddychujúce a spiace plameniaky na balkóne. Neustále jazdiaca vynaliezavá kamera a nevtieravá hudba na mňa tiež urobili veľký dojem a musím uznať, že to je vrcholné dielo Paola Sorrentina, nevadí že som všetko na prvý raz nepochopil. –––– Chcel som byť kráľom svetákov. A uspel som. –––– Vlaky na našich večierkoch sú najlepšie. Sú najlepšie, lebo sa nimi nikam nedostanete. –––– O chudobe sa nedá rozprávať. Musíte ju žiť. ()
Dvě a půl hodiny života v hajzlu. Sorrentino je tvůrce, který asi nejednoho milovníka humoru a seriálu oslovil v Mladém papežovi. Zde máme jeho první „mainstreamovější“ dílo. Čiré italské. Se zvláštním charakterem. A je fakt, že tedy upřímně jsem se prvních asi dvacet minut obával na co se vlastně dívám, a co to je za film. Postupně mi až do konce filmu vlastně nebylo odpovězeno ani na jednu otázku. Sledujeme totiž příběh určité umělecké dekadentní společnosti, která proplouvá život a film k tomu nabízí nějaké to zamyšlení. Plus k tomu onen Sorrentinův humor, který zde je však silně potlačený. Film je velká nádhera ale hlavně v oblasti hudby a kamery, to ruku v ruce odvádí nejednou přímo dokonalou práci. Nicméně jinak jsem byl slepý. A to zcela bezprostředně. ()
Popis nelhal. Z Velké nádhery vám skutečně může puknout srdce. Takto silný materiál, dokonale zrežírovaný, jsem dlouho neviděl. Servillo je neskutečný herec s neskutečným šarmem a předvádí zde svůj geniální výkon hodný všech cen světa. Tohle je jeden z nejlepších evropských filmů, který byl za poslední dobu natočen, bez diskuze. ()
Musel jsem většině filmům, co jsem viděl ve Varech, snížit hodnocení, aby tento film vynikl. ()
Je podstatné uveriť v svoj život skôr, než sa stotožníme s myšlienkou, že po ňom nastáva smrť ? Kód bytia v každom jednom človeku na dynamickej ceste jestvovania, ktorá karhá a týra svojim razantným prístupom k nášmu veku. Po odstránení hmotného marazmu by sa Jep Gambardella postavil k sebe samému – to čo existuje okolo neho je totiž „trik“. Príbeh neukazuje hrdinu búriaceho sa proti spoločnosti. Naopak ukazuje tvár skutočnosti čo sa nechala zlákať statkami uľahčujúcimi život. Je azda neskoro veci ohľadom jestvovania meniť. Nie je však neskoro hľadať na sklonku života jeho význam . Hlavná línia príbehu ponúka divákovi práve túto ideu . Film ale dostáva ďalekosiahlejšie významy . Evokovalo mi to krížovku , akoby som na načrtnuté situácie mal slovne odpovedať, kým je číslo krížoviek aktuálne. Vedľajšie úvahové konflikty skutočne majú dosť totožného s často spomínaným Federicom Fellinim ( konkrétne napríklad film 8 ½ )- rehabilitovanie jeho myšlienok , respektíve znovuotvorenie dávnejšie načrtnutých otázok pre moderného diváka ale nestráca na vážnosti. Väčšie výhrady mám voči réžii a dramaturgii – niekoľko scén pôsobilo dokonale na oko, ale taktiež ponúkali potenciál v rámci deja. Nerozumiem prečo sa nevyužil . ()
po niekoľkej projekcii viem už k tomu niečo napísať, film nemá dej, resp. ak ho má tak je to veľmi strohá a na takmer 2,5 hodinový film priam primtívna zápletka, dôležité je surfovanie medzi najzásadnejšími témami ľudskej existencie- krása, smrť, život, láska... Sorrentino servíruje kontrastné scény- na jednej strane je tu meditatívna ,,smrť z krásy" v úvode a hneď na to poriadna koksová párty, na jednej strane je tu geniálna scéna s Fanny Ardant a vzápätí zvuk kasy na plastickej chirurgii. čo je to umenie, čo je to krása, čo je to láska. nedáva odpovede, uvažuje spolu s nami. je to výnimočný počin ktorý myslím veľmi priamo nadväzuje na Felliniho La Dolce Vita. soundtarck, Servillo, scéna s Ramonou, záverečný monológ.. všetko na tom filme mám rád. je to jedna veľká nádhera. ()
Nádherně natočené a ozvučené, ale jak už to u italských filmů bývá, příběh je o ničem a zbytečně natahovaný. ()
Jedinečné. Doporučuji. O žití života. Hluboké. ()
La grande bellezza aneb snobsky nafintěná prázdnota. Vyobrazení života římské stárnoucí smetánky, jejího povrchního filosofování, opájení se uměleckou krásou a vyprázdněnost jejich životů, v nichž ze všeho nejvíc schází nějaká vášeň. To vše se mistrně otisklo do snímku (takže asi záměr), jemuž nechybí několik velmi podmanivých scén, ale jako celek působí jednoduše unyle, nedynamicky, beze změn tempa, bez vášně - nicméně krásně. Asi jsem příliš mlád, abych to dostatečně ocenil. Pro mě však zklamání a nudné 2*. ()
Kdybych to měl pojmenovatjá, tak bych to neslo název Velká nuda. Ale to slovo "velká" je ještě hodně slabý. Trochu sem si myslel, že to bude jeden z těch oduševnělejch blábolů, který vatšina uživatelů ohodotí velkým počtem hvězd jen kvůli tomu, že nevědí o čem to je, ale asi to tak má bejt. Pro mě je to přesně druh filmu, kterej sem sice dokoukal, ale když zpětně zhodnotím tyhle dvě a půl hoďky svýho života, měl sem rači koukat na silnici jak jezděj auta :o). Lákala mě ta herečka, která bohužel ani ty svoje umělý vnady neukázala, takže totální zklamání. Film o italskej smetánce, kde každej pracháč žije těžce znuděnej život. Když budu srovnávat s americkou smetánkou (Vlk z Wall streetu), tak bych chtěl bejt boháč v Jůesej a né u talijánckejch pánbíčkářů. Závěr to totálně pohřbil, když se tam objevil farář a světice. Ty krávo, tohle byly boží muka! ()