Režie:
Martin FričKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Jiřina Bohdalová, Vlasta Matulová, Rudolf Deyl ml., Jiří Sovák, Radoslav Brzobohatý, Jan Tříska, Martin Růžek, Josef Větrovec, Jaroslav Mareš (více)Obsahy(1)
Myšlenka na svobodu je sladká, vzpoury však mívají hořké konce... Koncem května 1918 se do rumburských kasáren vracejí vojáci z ruského zajetí. Je mezi nimi i Franta Noha, bývalý cirkusový artista. Vojáci i oficíři si vycházejí povyrazit do vinárny U růže, kde je největší atrakcí pěkně vyvinutá zpěvačka a tanečnice Tonka. V kasárnách však panuje tradiční rakouský dril. Vojáci jsou čím dál nespokojenější. Pohár jejich trpělivosti přeteče, když se dozvědí, že mají jít znovu na frontu. Navrátilci z Ruska, ovlivnění tamější Říjnovou revolucí, vědí, jak si počínat. Obsadí četnickou stanici, poštu i nádraží. Vinou neukázněného vojína však jejich vzpoura ústí do tragického konce. (Česká televize)
(více)Recenze (81)
Martin Frič natočil moc dobrý film o vojakoch v prvej sv. vojne. Krásne vykreslené charaktery postáv ... Mne sa strašne páčil výkon J.Třísky. Tento film je kvalitný.....80%. ()
Velkolepý film s hvězdným hereckým obsazením. Strhující popravčí finále, při němž běhá mráz po zádech i dnes. A úplný závěr, kdy za zvuku kapely vojáci napochodují do připravených dobytčáků, které je odváží na italskou frontu, zatímco hejtman a další šarže jim s úsměvem salutují, vystihuje absolutní bezmocnost obyčejného člověka v soukolí dějin téměř démonicky. Kruh se uzavřel... ()
Tenhle film je nejen historickou rekonstrukcí Rumburské vzpoury, ale vypovídá i o české povaze, jak o tom ve vlaku těsně před porážkou vzpoury hovoří František Noha (skvělý Rudolf Deyl ml.). Kdyby tak tušil, že jeho slova budou platná i takřka po stu letech... Samotná vzpoura vzešla od propuštěných zajatců, kteří v Rusku poznali sílu Velkého října a kteří snili o tom, že i naše osvobození z rakouských pout přinese novou společnost oproštěnou od sociální bídy a útlaku. Tenkrát se netočily fikce, ale vycházelo se z archivních zdrojů, takže lze věřit věrnosti vyprávění. Snad zpěvačka a prostitutka Tonka (Jiřina Bohdalová v jedné z životních rolí) byla vpuštěna do příběhu, ale zcela záměrně - aby ukázala nesmyslnost válečného tažení, když by bylo tak krásné radovat se z běžného života; aby ukázala, jak válka ničivě působí i u civilního obyvatelstva... Nádherný, i když smutný film, mistrně zpracovaný Martinem Fričem se spoustou výborných herců. ()
Martin Frič prostě uměl točit filmy !!! ()
Filmu nejvíce přidává, že je podle skutečné události. Podobných střípků z obou světových válek bylo zfilmováno nespočetně. Příběh českých povstalců rozhodně není profláklý a proto dějem upoutá. Netajím se tím, že válečná drama nepatří k mým oblíbeným a ani Hvězda zvaná Pelyněk mě nepřesvědčil o opaku. Je to dobrý a povedený film a tady pro mě končí. ()
Martin Frič a válečný film? Cože? Podle mě tohle spojení nejde dohromady. A také to tak zpočátku vypadalo, ale opravdu jen z počátku, protože ve druhé polovině to byl dramatický válečný film se vším všudy, který vrcholil jednou velkou popravou. Mrazivý záběr, ve kterém byly v popředí rakve, dále farář a v povzdálí odsouzenci na popravu. Impozantní scéna, kterou bych čekal třeba od Otakara Vávry, ale ne od Martina Friče. Ostatně celý tento film byl pro mě velikým překvapením. Zklamala mě jen střelba ozbrojených velitelů do neozbrojených vojáků, kteří jim šli naproti. Nikde žádná krev, padali tak, že sebou jen tak plácli na zem. Tohle bylo poznat, jak je to nahrané. [1201. hodnocení, 66. komentář, 74%] ()
Příběh jednoho pluku a vzpoury v roce 1918 inspirovaný skutečnou událostí si zaslouží pozornost hlavně pro svoje vlastenectví a pozdvihnutí našeho neomaleného češství. Tento námět kdyby dnes dostalo jakékoliv zahraniční studio, vytvořilo by nervy drásající akční a citové dílo. V české produkci však byla natočena estrádní velmi jednoduchá podívaná, která však není nejhorší a řekl bych, že je zcela zbytečně dosti přehlížena. Režisér Martin Frič tu opět prokázal svůj talent pro odlehčený žánr, ale nutno uznat, že se velmi držel na uzdě a natočil snímek který má spád, silné momenty, úžasné válečné scény u kterých je škoda že jsou tak krátké, plejádu českých herců své doby a ryze české myšlenky. Zvolané přání vojína Nohy v podání Rudolfa Deyla na konci příběhu se stal takřka nadčasovým. I jeho rozhovor ve vlaku s vojínem Kovalem, kterého si zahrál Martin Růžek, vede k zamyšlení. Dramatický příběh je tedy značně uvolněný a v určitých místech reálně nepředstavitelný, ale i tak se jedná o naprosto úžasný snímek, jaký byl na toto téma v Československé kinematografii kdy natočen. ()
Další z perel zlatého fondu české kinematografie. ()
Moc pěkný film, který jsem shlédl díky uživateli sandinista, který mě na něj upozornil. Skvělé herecké výkony Bohdalové, Brzobohatého, Sováka a dalších. O tomto tématu (povstání regimentu v rumburských kasárnách) jsem nevěděl a proto mě těší, že to bylo zfilmováno a mohl jsem to zhlédnout. Mě tento film určitě zaujal a ukázal mi pohled na další věc z naší historie. ()
Momentálne čítam jednu autobiografiu človeka, ktorý bol chlapcom počas prvej svetovej vojny a v jeho spomienkach sa mnohokrát vracia k tomu, že nebolo čo do úst, skrátka ľudia prežívali zo dňa na deň. Dostal som sa taktiež k zdroju informácií ohľadom vzbury v Rumburku, ktorý potvrdzuje, že to čo sa vo filme z veľkej časti odohráva je historická kravina. Rakúsko-uhorský dril či buzerácia áno, ale prejedanie sa vojakov vo vinárni v bezstarostnej atmosfére, navyše s tanečníčkou radodajkou, to je už umelecký výmysel ako aj to, že vzbúrenci odhodia zbrane, lebo sa akože bratsky chcú dohodnúť s plukom, ktorý ich má v ich ťažení zastaviť. Taktiež hnusná komunistická vsuvka pri samotnej poprave vzbúrencov kedy do jedného odmietajú pobozkať kríž, to mohol dovoliť len Frič, ktorý sa v neskoršom štádiu za to chcel kajať iným filmom, no prekazili mu to tanky v 1968. Takže jeho snímka zostane nevýrazným pokusom o vykreslenie, dalo by sa povedať, zabudnutej historickej udalosti. Na jeho mieste by som do role vojaka nikdy nevolil Sováka, tomu chlapovi nikdy nesadla uniforma a počas celého filmu pôsobil ako klaun. Na druhej strane veľmi dobré výkony podala známa dvojka B&B. ()
"Náš táta vždycky říkal: čím větší šarže, tím větší vůl!" - "Šup sem, šup tam, s náma už to nevyhrajou, šup sem, šup tam, nám už je to fuk!" ()
Zajímavá vzpoura. Vojáci přeperou tři velitele a jdou slavit do hospody a na náměstí. Obyvatelstvo slaví s nimi. Polovina vzbouřenců jde s vyhlídkou poklidného života pěšky domů (nikdo je nebude shánět), druhá polovina dobrodruhů jede vlakem na Prahu. Obě skupinky výletníků se po několika hodinách podivně střetnou (vlak jede oklikou), aby svedli osudovou bitvu s 18. (3x6) pěším plukem. Bohdalová jako zpívající lehká holka velmi dobrá. V dramatických chvílích nic moc. Nejhorší trik v dějinách filmu - zpívající slepice. Pěkně natočená citace z Bible překvapila: Zjevení 8:10-11 A třetí posel zazněl a z nebe spadla veliká hvězda, hořící jako pochodeň, a dopadla na třetinu řek a na prameny vod. A jméno té hvězdy se nazývá Pelyněk; a třetina vod se stala pelyňkem a mnoho lidí zemřelo z těch vod, protože zhořkly. Symbolika: 3:20 – podání ruky – Štěpánek; Koperníkova ulice 45 (vesmírná propaganda); modlitba k „Panně“ Marii: „Svatá Boží rodičko, oroduj za nás. Svatá panno panen, oroduj za nás…“ = modloslužba. ()
Bohdalka zahrála dvě opravdu vynikající role. Zde a pak v Uchu. Jak už tu někdo píše - tento film je opravdu neprávem opomíjená záležitost, zasloužil by si rozhodně více pozornosti P.T. diváctva. ()
**1/2. ()
Mít za velitele Brzobohatého, zastřelil bych ho sám!!!!! Jinak sem docela kvitoval odprásknutí Jaroslava Mareše, který mě fakt vytáčel neustálým požadováním "gebýrů"!!! ()
Naprosto skvělý film. Postava paní Bohdalové mi přišla naprosto zbytečná, byť zahrána mistrovsky. Má to výborné herecké obsazení, a dokonce bych řekl i určitou dávku napětí. Ano, i pár humorných scén by se zde našlo. Takže film dle mého gusta s několika drobnostmi, kvůli kterým nejdu s hodnocením výše. ***A PŮL ()
Neprávem zapomenutý film,který stojí za podívání - o málo známé epizodě naší historie. ()
Herecké výkony, fakt, že se natáčelo podle skutečné události a příběh samotný, který vlastně charakterizuje nejen celou světovou válku i Rakousko, ale též českou povahu. Válka byla nesmyslná a vojáci obyčejní lidé, kteří by neválčili, kdyby se jich někdo ptal. To ti nahoře ale rozhodovali. A Rakouští velitelé jasně ukázali, jak dokážou být falešní, když jim de o poslušnost své jednotky či o život. Ale též, jak umí být krutí, když mají vedoucí úlohu. Česká povaha se pak projevila ve chvíli vzpoury a s tím i česká naivita. Vždyť jsou to Češi, vojáci jako my, nebudou střílet. první polovina připravuje diváka pomalu na velmi krutý a mrazivý konec. Film tak postupně stoupá do kopce napětí a dramatu až k závěrečnému rozhřešení. Škoda jen, že český národ byl za celou dobu své existence jen tak málo svobodný. Začalo to Rakouskem, pokračovalo Německem a končilo Ruskem. A ani dnes si nevládneme sami. Hodně mě překvapila role Radoslava Brzobohatého, který byl běžně pasován do rolí drsňáků, ale zde si střihl naprosto nečekanou postavu, kterou bych viděl třeba spíše u Jiřího Hrzána. Brzobohatý to ale zvládl perfektně. ()
Rumburská vzpoura ale nebyla uznávaná ani za 1.republiky -Ministerstvo národní obrany, Presidium K.čj.17827-pres./2.odděl.1932. V Praze dne 4.května 1932. Věc: Memorandum rumburských vzbouřenců Pres./2.odděl. Pres./1. odděl. zaslalo memorandum rumburských vzbouřenců k vyjádření Kanceláři čs.legií a I./5. odděl. Toto memorandum dosud se nevrátilo Jakmile je pres./1.odděl. obdrží, zašle Vám je k nahlédnutí s vyjádřením příslušných oddělení. Jelikož však ničeho podstatného a žádné novum uvedeno nebylo ani v posledním memorandu, lze předpokládati, že stanovisko vojenské správy k rumburské akci se nemění a zůstane negativní. 1./ Podle soudních spisů jest prokázáno, že rumburská vzpoura byla vojenskou vzpourou, která neměla ničeho společného s národním odbojem. Důvody vzpoury byly čistě materielní – nespokojenost mužstva.2./ Jako každá vojenská vzpoura jest i rumburská vzpoura špatným příkladem působícím na vojenskou kázeň a z toho důvodu nemůže vojenská správa podporovati uznání snah organizace rumburských vzbouřenců. 1 příl. a S před. Spisy. ---------------------------------------Ministerstvo národní obrany nedoporučuje vyhověti žádosti Sdružení rumburských vzbouřenců a bývalých příslušníků střeleckého pluku 7 v Plzni, o povolení slyšení u pana presidenta republiky vzhledem k tomu, že vojenská správa na základě prostudování písemného materiálu o rumburské vzpouře, zvláště pak soudních spisů, zaujala v této otázce negativní stanovisko. 1./ Rumburská vzpoura nebyla aktem národnostním resp. nesměřovala proti rakousko-uherskému státu z důvodu bojů za národní osvobození, nýbrž rumburská vzpoura byla vojenskou hladovou vzpourou, vyplývající jednak z důvodů materielních, jednak z nevůle odejíti na frontu. Osnovatelé vzpoury byli většinou vojíni býv. zajatci, kteří v zajetí do čs. zahraničního vojska nevstoupili a dali přednost návratu ze zajetí při výměně zajatců před vstupem do čs. zahraničního vojska a účasti v bojích za národní osvobození.2./ Vojenská správa nemůže podporovati snahu Sdružení o uznání rumburské vzpoury z důvodů výchovných. Uznání vojenské vzpoury tohoto druhu působilo by jistě neblaze na vojenskou kázeň.Byla to jen malá vzpoura naproti (5.10.2011) vzpourám ve francouzké armádě kde jen díky represivním opatřením se podařilo nastolit pořádek. ()
Související novinky
Magických 8: zatracované i opěvované filmy naší minulosti
Přípravy komorního filmového festivalu Magických osm, který ve spolupráci s Městskou částí Praha 6 připravilo kino Ořechovka, vrcholí. Kromě ojedinělé příležitosti shlédnout filmové lahůdky, které… (více)