Switch

Pár tradičních nelogičností by se samozřejmě našlo a pozastavil bych se i nad ztrátou fyzičky Erika Cantony, kterému hlavní hrdinka naprosto nepochopitelně několikrát pláchla i z bezvýchodných situací. Sir Alex by mu v MU za takovéhle fatální chyby zcela jistě dal co proto a tu fyzičku by si dohnal v osobním volnu...:) Nicméně, koukatelné to je a nudit se rozhodně nebudete. (21.04.2013)

Co na tom, že se film Switch pružně a hbitě ubírá ve své dějové lince a po technické stránce dokáže strhnout a zaujmout. Problémem je samotný příběh. Z počátku je záměna identit srovnatelná s psychologickou rozpolceností Hitchcockových nejslavnějších filmových děl a právem vzbuzuje nemalá očekávání. Bohužel se v celkovém průběhu ukáže, že jde o pouhé chvilkové vzedmutí určité znalosti a po něm přichází strmý a nekontrolovatelný pád, který nekončí a zmateně přeskakuje na tuctový hororový příběh amerického stylu a v laciném bahně se prvotní zajímavá myšlenka utopí a počáteční nadšení u diváka většinou povadne. Hlavní postavou klišovitého akčního hororu je mladá Kanaďanka Sophie Malaterre (zajímavá Karine Vanasse), životem ztracená cizinka uprostřed hlavního města Romantiky. Očekávaný životní zvrat přichází, byť v jiné podobě, než se čekalo. Ovšem cesta ke zvratu i samotná katarze je znehodnocena tvůrčí zatuchlostí a konzumní podbízivostí. Hlavní mužskou postavou je pařížský policejní inspektor Damien Forgeat (pozoruhodný Eric Cantona v pro mě nezvyklé pozici), vytrvale běžící za jedinou podezřelou osobou sadistické krutosti. Z dalších rolí: nespokojený Forgeatův nadřízený Stéphane Defer (Mehdi Nebbou), vysmívající se Forgeatův kolega Delors (Aurélien Recoing), povýšená a odměřená umělkyně Alice Serteaux (šarmantní Niseema Theillaud), její nepolapitelná a nebezpečnou psychózou postižená dcera Bénédicte Serteaux (Karina Testa), našeptávající Claire Marras (Maxim Roy), záhadný a nebezpečný Kourosh (zajímavý Karim Saleh), neohrožená Sophiina matka Marianne (Sophie Faucher), či nedůvěřivě pátrající montrealský policejní inspektor Lachaux (Stéphane Demers). Je to moderní, je to svižné a podbarvené sluncem. Ale je to i nestoudná práce scénáristů a režiséra, z průběhu a výsledku rozbolí hlava. Přihlouplých hororů je mnoho a Switch se jen snaží ze všech sil přetvařovat. A konečné rozčarování je o to hlubší. (12.03.2017)

Tupě najivní mladá husa mě překvapila, a fakt dost názorně ukázala jaxe v tomto světě dá z totálně najivní husy udělat totálně tupá kráva. Svič překonal nejhorší obavy, že to bude sračka. Je to sračka, na kterou se však dá zírat, a navíc bych to odporůčal jako poviněškolní film, páč by to mohlo odstrašit dnešní lehce pomatenej svět bezduše swičovat. Za všechno může nuda, hovnoconapráci, a pocit že je všechno děsně snadný. Jo jo, chybovat je lidské, odpouštět je božské. Kdo to řek? Asi bůh. Největší frajer všech dob. Jenže tý krávě ze Swiče fakt odpustit nejde. Takže jebat prdel pouštní srně by bylo asi prospěšnější, než svičnout Swič. Nevíte co je pouštní srna ? :-) No to ste pěkně f prdeli. Takže vám nezbejvá, než si skousnout tento Swišť. Skouknout. Sorry. (09.06.2022)

Umím být šťastný i bez toho, abych po ránu čučel na Eiffelovo monstrum, takže svůj obstarožní rodinný domek za byteček v Paříži nehodlám vyměnit. Jenže Sophie chtěla přijít na jiné myšlenky a to se jí splnilo. Sice jinak, než si představovala, ale jistou míru zábavy tomu nelze upřít, i když originalitu, překvapení a sex by v tom neodhalil ani inspektor Forgeat. Pro mne to bylo tak na dvě hvězdy, ale jednu vyhaslou hvězdu musím přihodit za bývalého bouřliváka, který však v dresu Manchesteru United dokázal předvádět o něco větší zábavu než ve filmu. (18.04.2014)

Že umí být Francouzi povrchní, jsem si už všiml, ale takto naivní a děravý scénář jsem shlédl naposledy od Argenta. Jak se postupně kupily ty otazníky a krátil se čas, začínal jsem víc a víc tušit, že na odpovědi asi nedojde. A měl jsem pravdu. Tak například, jakým způsobem přilákala Bénédicte Sophii na ty webové stránky? Jakou roli vlastně hrál ten Íránec? Jaký význam měla likvidace Sophiina domu? Jaký smysl má odebírání vzorků tkání k testům DNA, když následně porovnávají výsledky testů z úplně jiných vzorků? Unikátní ovšem je, že se o vrahovi prakticky nic nedozvíme ani ke konci, ačkoliv je paradoxně tak nějak znám podle dostupných indícií již po dvaceti minutách. Pochvalu zaslouží asi jenom Cantona a permanentní akce. Scénář je odpad! (07.08.2012)