Režie:
Věra JordánováScénář:
Helena SýkorováKamera:
František NěmecHudba:
Jiří VáclavHrají:
Martina Hudečková, Viktor Preiss, Blažena Holišová, Věra Koktová, Luba Skořepová, Alena Kreuzmannová, Ladislav Potměšil, Michaela Kyrčiková, Jiří Kaftan, Josef Bek (vypravěč)Obsahy(1)
Půvabná pohádka podle K. J. Erbena o děvčeti, které z lenosti vyléčí kouzelné tetičky přadleny a láska k mladému králi... V jednom království hledal král (V. Preiss) nevěstu pilnou a pracovitou. Prostě takovou, která by si uměla se vším poradit. A protože žádná princezna se k práci moc neměla, rozhodl se, že si klidně vezme dívku obyčejnou, neurozenou. Copak o to, jedna taková pěkná panenka (M. Hudečková) žila s matkou (B. Holišová) v prosté chalupě a králi se moc zalíbila. Jenže to král netušil, že se do práce moc nehrne. K tomu, aby se naučila pracovitosti, jí pomohly tři tetičky – Šlapalína, Mžouralína a Žvandolína. (Česká televize)
(více)Recenze (22)
Lidová tvořivost coby nástroj totalitní moci a intenzivní vymývání mozků prostřednictvím uvědomělých pohádkových tetiček, co propagují nejstarší řemeslo v ilegalitě. Dovedu si představit, co po nocích za činnost vykonává Šlapalína, určitě i Mžouralína netráví noci pohádkovým spánkem, co ale provádí se svými klienty v noci Žvandolína, je dodnes předmětem sporu. Pozitivum tohle "post" normalizační dílo má - dalo totiž práci Aleně Kreuzmannové, Věře Koktové a Lubě Skořepové, z Martiny Hudečkové učinilo sex symbol své doby a na milost vzalo Karla Jaromíra Erbena. To nemusí být málo, ale je. Ukrutné otravnosti a studiového extrému se navršilo v takové míře přebujelosti, až divácký prst otekl při pokusu tohle údernické dílo korigovat přepnutím na jinou tv kanalizaci. Odtud tedy pochází nápad s oteklým palcem, který se nakonec jeví (v kontextu s ostatním obsahem) jako jediný pohádkově zajímavým. 2/10 ()
Myslím, že je kolem nás hodně dívek, co se učily u tety Šlapalíny. ()
Předení je zdlouhavá náročná a otravná práce, proto byla nutnost motivovat přadlenky k činnosti možností sňatku s místním panovníkem (a tím se povinnosti příst zbýt jednou pro vždy, přiznejme si to). V pohádkách už to tak bývá, že štěstí chodí dokola, až si sedne na ... jedinou línou přadlenu v celé zemi. Ta zanaříká, přikluše kouzelná postava, která jí za příslib něčeho (častěji toho, co ještě nemá a pak chce dítě, tady byly tetky přadleny jen lačné po koláčích, což dokážu pochopit, zejména pokud mezi koláči figurovaly makové, a dožadovaly se pozvání na svatbu) a povinnost uhodnout (tady zapamatovat si) její jméno (tady tři extra pekelná, ale zas tak pekelná, že si je pamatuji od doby, kdy jsem tuhle pohádku jako pachole viděla prvně) s daným úkolem pomůže. Z tmavého lnu se stanou bílé nitě (nestanou, takhle to s barvami nefunguje) a k potěše přadlenčině se schyluje k svatbě. Celé království tančí (rozumějme, ti čtyři lidé, co jak dobře ukotvené bitevní lodě strnule čučí u stolu), stoly (dva) se prohýbají jídlem (co to měli za stoly, že se každý jeden z nich prohýbal pod tím jediným talířem, co na něm stál?) a na přadlenku padají chmury a deprese. Přiznejme, že kvůli králi Preissovi by se člověk s chutí zhostil i mnohem horších úkolů, než jakým předení může být. Jenže dokud nezačnu psát scénáře já, těžko se dočkáme toho, aby adeptka na post královny vyvážela žumpu, nebo čistila zuby krokodýlům. ()
Další varianta Zlaté přadleny z roku 1975, kde tenkrát hrála Daniela Kolářová a Jaromír Hanzlík a kde ještě šlo o zlaté, nikoliv bílé nitě. Tahle verze je v mnohém okleštěna, také nevychází z předlohy Němcové, ale Erbena (a nutno pro úplnost dodat, že i Werich si zkusil svou verzi Rumlcimprcamprem). Sice je to krátké, ale stěžejní scény jsou tak nějak provedeny jako mimochodem, prostě se nějak odehrají, takže pohádce chybí jistí sevřenost a v podstatě chybí i strach o postavy. Jediným vtipným se zde snaží být Potměšil, jenž naštěstí blbý nápad se zakopnutím dokáže vyvážit koženým obličejem a suchou hláškou. Ano, Šlapalína, Mžouralína a Žvandolína se tak staly hvězdami pro mnoho dětí, ale jinak pohádka nic moc nenabízí. ()
"No, vidím, že jsme přišli právě včas !! Že zrovna slavíte svatého Bouchala.." ;) Vůbec ne špatná pohádka, zato však naprosto zoufalá adaptace Erbena, kterého Jordánová se Sýkorovou rozškubaly na Rumplcimprcampr.. ()
Josef Bek byl perfektní vyprávěč. Tři tetičky přadleny taky neměly chybu. Člověk by si řekl, že jejich jména jsou snadno zapomatovatelná, ale není to mu tak. Já jsem si po shlédnutí pohádky dokázala vzpomenout pouze na dvě a to nevím jistě, jestli jsem ta jména nějak neopletla. Jedna tetka byla Šlapalína, druhá Mžouralína a ta třetí .... Čert, aby to spral. ()
Po letech jsem si vzpomněl na hypertrofované části těl tetiček. Jinak u mě tato pohádka s hezkým vyprávěním Pepíčka Beka, chudými kulisami a ještě chudším obsazením upadla v zapomnění. ()
Josef Bek vypráví pohádku o králi, který se rozhodl odmítnout všechny princezny z okolí a vzít si za ženu z chudé chalupy, která však bude pracovitá a bude se dobře starat o jeho království. A tak osloví chudou Nitku, která však moc pracovitá není. Naštěstí jí pomohou v práci s kolovrátkem tři tetičky Žvandolína, Šlapalína a Mžouralína. Jen nesmí zapomenout jejích jména a pozvat je na svatbu. Jenže taková jména aby si čert zapamatoval. Naštěstí jsme v pohádce a pan scénárista tomu chtěl, aby vše dobře dopadlo. Poměrně líbivá, podařená a hlavně krátká pohádka. ()
Nevím proč, ale bábu Šlapalínu si pamatuji od té doby, co jsem tuhle pohádku viděla poprvé. A to je už hodně let....A klidně bych se na to koukla znovu :-) ()
Nemám tenhle typ pohádek moc v lásce, ale musím uznat, že v rámci možností se jim docela povedla. Viktor Preiss a Ladislav Potměšil jsou tam ještě švarní junáci a Koktová, Skořepová a Hermanová jsou k sežrání. :) ()
Viktor Preiss to s Ladislavem Potměšilem zachránil ()
Pohádku O líné Nitce a prstýnku s rubínem znám jako pohádku TŘI PŘADLENY od bratrů Grimmů, proto mě zaráží zde zmíněná literární předloha K. J. Erbena. Co se týče samotné filmové pohádky, tak oproti jiným televizním pohádkám na nedělní odpoledne se povedla. Patří mezi ty lepší. Je to bezesporu i geniální literární předlohou, tou samozřejmě myslím tu od bratří Grimmů. Tři přadleny, tedy Šlapalína, Mžouralína a Žvandolína se skutečně povedly, i když Mžouralína v originále nemá obrovský brýle, nýbrž obří pysk. Myslím si, že ty herečky si to užily a i díky nim je tahle pohádka koukatelná. Zároveň i příběh je zasazen do vkusných televizních interiérů s pěknými kostýmy, které jsou zpravidla největším kamenem úrazu jiných studiových pohádek. Co se mi ale nelíbilo, tak obsazení Martiny Hudečkové do hlavní ženské role. Mě rozhodně nikdy Martina Hudečková nepřišla nijak krásná a už vůbec ne tak, aby tak okouzlila krále. [268. hodnocení, 20. komentář, 59%] ()
No jo, tři tetky Šlapalína, Mžouralína a ta třetí byla myslím ... Žvandolína! ()
Šlapalína, Prstolína, Čumalína bo tak ňák. ;) Pecka! ()
Potkan Damián, LOL. Docela milá pohádka. Kdyby Preiss nemluvil, tak bych ho skoro ani nepoznala :D ()
Pohádka není úplně motivační pro pilné dívky, jelikož je o tom, jak líná (ale hezká) holka ke štěstí přišla. Za tu trochu trápení se jmény to ale stálo :D. Představitelka Nitky je opravdu svěží a krásná, což v těchto pohádkách nebývá vždy pravidlem. ()
Láďa Potměšil a jeho dva bezkonkurenční pády na zem. A kdo nemaká je k ničemu. Pohádka supr. ()
šlapalína a spol :) ()
Výborný V. Preiss a Martina Hudečková ještě mladá, krásná a strašně sympatická. A i Ladislav Potměšil docela zazářil. Je to další ze studiových pohádek, která neurazí, ale ani nenadchne. K tomu navíc hrozně naivní rozuzlení. Ale spravedlivě řečeno - pohádka je pro děti a ty to asi přehlédnou. Viděl jsem i horší pohádky, špatná není, ale výborná taky ne, takže za 3. ()
Skvělí herci jako např. pánové Preiss a Potměšil dokážou i z minima vykřesat maximum. Mnohem lepší než předchozí černobílá verze i po scénáristické stránce. ()