School Is the Foundation of Life
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Julius KalašHrají:
Theodor Pištěk, František Smolík, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Ladislav Boháč, Václav Trégl, Karel Postranecký, Čeněk Šlégl, Marie Burešová (více)Obsahy(1)
Štěstí. Co je štěstí? Muuuška jenom zlatá…! Je celkem zbytečné tázat se, proč jsou filmy ze studentského prostředí tak oblíbené u diváků všech věkových kategorii. Každý z nás prošel (či právě prochází) nějakou školou a ve studentských filmech hledá odraz svých vlastních vzpomínek nebo čerstvých zážitků. Studující mládež pronikla do českého filmu mnohokrát. Ve 30. letech minulého století to byly především sentimentální historky o prvních láskách a popletených profesorech. Režisér Martin Frič natočil v druhé polovině třicátých let dvě výborné veselohry Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, které byly inspirovány romány Jaroslava Žáka, dokonalého znalce středoškolského prostředí. Oba snímky dodnes patří k divácky nejúspěšnějším snímkům. Škola základ života má prostý děj, dokonale však vystihuje jednotlivé typy studentů i profesorů. Ladislav Pešek se představil v nezapomenutelné roli studenta, který neopomine jedinou příležitost k rošťárně, František Filipovský naopak hraje podlézavého šplhouna a udavače, Antonín Novotný zase obletovaného školního krasavce. Jejich důstojné pány profesory si s chutí zahráli František Kreuzmann, František Smolík, Ladislav Boháč, Jaroslav Marvan a Václav Trégl. Ředitele gymnázia si poté zahrál Theodor Pištěk. (Česká televize)
(více)Recenze (407)
Další z pamětnických klenotů dnes mírně ve stínu slavnější "Cesty do hlubin". Oba filmy si jsou podobné po formální stránce i námětově (scénář u obou dle námětu jednoho autora), nicméně Frič o rok později natočil lepší komedii, i podstatně naléhavější, což přinesl osudný čas. Třicátá léta se blížila ke konci, strach o okleštěnou republiku narůstal a mimo jiné vznikaly i dobré filmy. ()
Souboj student vs. profesor nemůže student nikdy vyhrát, to je pravda, ale jinak jsem se modlil ať to už skončí. 30% ()
For Me 78% ()
Normalní slušná klasika. ()
Jedna z nejlepších prvorepublikových komedií s řadou nezapomenutelných hlášek. I přes mušku, ó kolena či vysušenou sardel zůstává pro mě nezapomenutelným "Ich habe gesagt" (nebo jak se to píše) dialog mezi Peškem a Kreuzmannem. :D 90% ()
Tak tohle je muj nejoblibenejsi cesky "cernobily" film. I dnes se kazdy zasmeje chytremu humoru, ktery je v tomto ohledu dosti nadcasovy. Kultovni hlasky, vyborne herecke vykony, mistrovsk arezie Martina Frice to vse z tohoto filmu dela jednu velkou Legendu. 95% ()
o fous slabší než Cesta do hlubin študákovy duše, ale stejně nestárnoucí, vtipné a samozřejmě 5hvězdičkové :) ()
"Nechceš jít večer do biografu ?? Jestli jsi dutej, já to za tebe vemu.." - "A co dávají ??" - "Ve Víru vášní.." - "Ale kdepak, to mě nebaví !!" - "Co blázníš, člověče ?? Máme to zakázaný !!" - "Vážně ?? Tak to já bych šel.. A víš určitě, že to máme zakázaný ?? Abychom se nezbodli !!" - "Samo, litr !!" - "Tak pojď !! Jdeme na ty vášně ve víru.." ;) ()
Další ze starších filmů, který si získal mojí oblibu. Zábavné pokoukání. Hodnocení: 80% ()
Predvojnová komédia z čias prvej československej republiky so zásadovými profesormi, z ktorých vyzerá jeden ako mrož a divokými študentmi. Film pre pamätníkov so skvelými hláškami a smiešnymi scénkami, ale dosť sa mi to spája s filmom Cesta do hlubin študákovy duše a po dlhej dobe to už neviem veľmi odlíšiť a podľa mňa boli skoro rovnaké. Má to svoju dynamiku, svoju historickú pečať robenia komédií zo školského prostredia, je to milé. Mňa to veľmi nebavilo, aj keď vtedajšie správanie sa dá celkom pochopiť. ()
Taková ta komedie, u který se bavím, ale směju se pouze občas. I když mi to přišlo vtipnější než Cesta do hlubin študákovy duše. ()
Ak si odmyslíme to dobové správanie sa vtedajšej mládeže, vychádza nám milý snímok, ktorý určite pobaví. Ale najviac asi pamätníkov. ()
Ano, slabší než Cesta do hlubin študákovy duše, ale pořád hodně dobrá komedie. Dneska už to možná mladým nepříjde tak vtipné, přesto i dnes tahle prvorepubliková klasika pobaví... ()
Cesta do hlubin študákovy duše mi s touto skvělou komedií přijde zhruba nastejno. Obě jsou legrační, příjemně historické i trochu dojemné a vážné. Stará dobrá česká klasika. ()
Skvělé. ()
Společně s filmem cesta do hlubin študákovy duše další nesmrtelná klasika ze školních lavic určená spíše pro starší generaci. Milý humor, klasiká sestava hereckých legend - todle prostě člověka vždy potěší vidět. První zmíněný film je podle mě přecijen lepším snímkem...8/10. ()
Komedie na povrchu poloprázdná, o to nabitější ve svém druhém plánu. Přes to všechno moc mravokárné. ()
Pokud tento film zestárl, pak jenom šuměním kamery. Jinak se toho v českém školství moc nezměnilo a u filmu se dá pořád výborně zasmát. Zároveň je v něm patrná silná kritika neduhů školství (robotické učení nazpaměť, nerespektování názorů studentů atd.), která je velmi nadčasová. ()
Klasická veselohra ze studentského života, přesně takové to bylo až do roku 1952. To jsem už maturovala- jako poslední prvorepublikoví studenti. Pak se to změnilo. Změnili se i profesoři a začaly komunistické pitomé JEDENÁCTILETKY. To na některých školách bylo více politiky než odborných předmětů, zrušili cizí jazyky (nahradila je ruština), zmizela latina a řečtina, zmizeli typičtí profesoři jak je znáte z tohoto filmu a zmizel volný a svobodný studentský život. Vím to, moje dvě sestřenice už maturovaly v letech 1958 a 1960 a jejich všeobecné znalosti..... škoda mluvit ! Je to však úžasný film a jsem ráda, že jej mám ve své filmotéce. ()
Luxusni komedie s vynikajicim hereckym obsazeni. Nadherne sepsana a sehrana.... ()