Obsahy(1)
Film Já, Olga Hepnarová je příběhem mladé ženy, která v roce 1973 nasedla do nákladního auta a v centru Prahy zabila 8 lidí. Svůj čin považovala za akt pomsty společnosti, která jí podle ní celý život ubližovala, a v roce 1975 byla jako poslední žena na území Československa popravena. Snímek je existenciálním dramatem Olgy Hepnarové, je příběhem osamělého člověka vymezujícího se proti většinové společnosti, příběhem, který vyústí v tragédii a nemá vítěze ani poraženého. Film nabízí pohled na traumatický život i čin hlavní hrdinky z určitého odstupu tak, aby se emotivně na stranu Olgy Hepnarové neklonil. Film je současně i dramatem lidí z okolí Olgy Hepnarové a snaží se najít příčiny jejího strašného agresivního aktu. (Bontonfilm)
(více)Recenze (660)
Tak zase nic...docela jsem si od toho sliboval nejake zlepseni ve vodach soucasne cz kinematografie, ale ne... Vicemene souhlasim s hodnocenim kolegy "dobytek". Navic ta holka tu hlavni roli herecky vubec neutahne...mohl to tedy zahrat kdokoliv a bylo by to stejne. 2+ ()
Film rovnako čudný ako Hepnarová sama. Avšak nemôžem povedať, že by bol zlý. Po technickej stránke vyzeral kompetentne, čierno-biely vizuál ešte lepšie podtrhoval nielen psychické rozpoloženie hlavnej postavy, ale aj obraz doby a herecký výkon Michaliny Olszańskej snáď ani nepotrebuje komentár. ()
Čekal jsem, že v první polovině filmu uvidím stupňující se teror „společnosti“ vůči OH, který povede k notoricky známé vraždě. Viděl jsem spíše stupňující se nudu, s drobnými ústrky, které mi jen těžko dají vysvětlit, proč se rozhodla k onomu skutku. Nuda je ve dvou rovinách, jak v životě OH, tak ve stylu vyprávění – při dlouhém záběru na prázdnou chodbu jsem měl už pocit, že se mi seklo přehrávání. Ohromné drama a tragédie, která ve filmovém zpracování vychází, když ne na zmar, tak minimálně rozpačitě. Herečka vybrána trefně, herecké výkony oscilovaly. 3,5* ()
Na filmovém příběhu Olgy Hepnarové oceňuji na tuzemské poměry netradiční přístup, kterým se tvůrci odvážně pokusili o pomalejší zpracování artového rázu, které se formálně v některých aspektech rovná světové produkci. Formální stránkou ale pochvaly končí, neboť v dalších aspektech už snímek poměrně selhává a nezvládá koherentně vyprávět zajímavý příběh a místo toho až příliš sází na pozvolnost vyprávění, která se tvůrcům velmi vymstila, neboť nedokáží film dostatečně obsahově zaplnit a prezentují nám často polopatě napsané scény, které nemají takové vyznění, jaké by bylo třeba. Já, Olga Hepnarová je zajímavý filmový pokus, který nevyšel, ale který i přes jeho nekvality vzhledem k tuzemským podmínkám do určité míry oceňuji. ()
Já,Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji vás k trestu smrti přejetím ()
Skvělá kamera. ()
Štýlovo je to filmový vybrúsený diamant. Hutná atmosféra, hlavná hrdinka zahrala nadmieru skvelo a presvedčivo, film sa drží vo svojej jasnej vytýčenej stope. V určitých aspektoch a celkovej forme pripomína ,,A bude húř... ,,. Je to natočené veľmi reálne , až surovo, absolútne bez hudby s voyerskou kamerou. ALE ! Mne sa tento film páčil ako mozaika jednotlivých DETAILov, ako CELOK ma prešiel. ()
Začnu pozitivy: výborná černobílá kamera dala filmu atmosféru přelomu 60. - 70. let a skvělý herecký výkon hlavní představitelky (koho taky napadlo, že je to Amanda z Leona v dospělosti?). A teď negativa: nedostatečná analýza osobnosti Hepnarové a motivace k veškerému jejímu chování, místy nadbytečně dlouhé až zbytečně záběry (např. záběr na cestu při noční jízdě trabantem), příliš zkratkovitý soudní proces a ne do hloubky jdoucí analýza proměny myšlení Hepnarove a z toho plynoucí vzpírání se před oběšením. --- Původně jsem dal 3*, po pár dnech navzdory jisté kritice dávám 5*. Proč? Druhý den po shlédnutí jsem se probudil a v hlavě mi to z filmu šrotovalo, furt jsem přemýšlel, jaká ta Olga musela být nešťastný člověk a jestli se dočkala rozhřešení... ()
Tak takýto film som už dlho nevidel. Drsný, dlhé zábery, skoro bez hudby, čierno biely, a aj erotika tam bola... O tomto prípade som dosť čítal, no nevedel som si predstaviť, aký človek by dokázal takto zabiť nevinných ľudí. Teraz už si to viem predstaviť - podobné sa stalo , veď viete ... Neviem ani ako dlho trval film, lebo to bol jeden obraz výbornej kamery a režisérskeho vedenia hlavnej predstaviteľky. Táto poľská mladá herečka , zahrala fantasticky.... Dávam 80%. ()
Prigl knabe. ()
Zvláštní film o zvláštní ženě...ženě, jejíž osud nás nepřestává fascinovat ani po čtyřiceti letech a stále z něj mrazí v zádech. Po mnoha a mnoha prázdných létech českého filmu se zablýsklo na lepší časy a tento film působí v kontextu současné české filmové produkce jako zjevení. Speciální záležitost je samotná představitelka hlavní role, typově vybraná dokonale a hrající s precizní uměřeností, kolíbavou chůzí, tajuplnou zádumčivostí tak, že si chvílemi říkáte, jestli se jim náhodou nepodařilo nějakým záhadným způsobem Olgu oživit... Polská herečka Michalina Olszańska za tento mimořádný výkon dostala zcela právem Českého lva pro herečku v hlavní ženské roli - a já se těším na její další představení, protože o téhle dámě myslím (doufám) ještě uslyšíme... ()
Na sebevraždu je potřeba silná vůle. A tu ty rozhodně nemáš, holčičko. Těžko nepodezírat publikum, že film nepřízní trestá za vzácnou kvalitu nepodlézavosti. Olga naprosto nemá co dělat v modrých číslech nejen ve vztahu k tuzemské kinematografii. Film o inteligentní dívce, čtenářce nejen Grahama Greenea, která to neumí s lidmi, opovrhuje jimi, ale přece jen je tak/nějak potřebuje, odvahou tvůrčích rozhodnutí a výsledným tvarem řadím k tomu nejlepšímu, co u nás v posledních letech vzniklo. (Byť je příznačné, že toho dosahuje způsoby, které se osvědčily před půl stoletím.) Pustili mě znovu ke zkouškám. Jezdím teď jako řidička. Volbu černobílého filmového materiálu a pseudo-dobovou nízkost obrazového kontrastu hodnotím kladně. I díky němu se povedlo ušetřit diváka pelíškovského retrodojmu, který by byl na místě ještě méně, než v jiných případech; i všudypřítomný cigaretový kouř vypadá v monochromu skvěle. Tvůrci marný zápas hlavní hrdinky najít cestu k lidem jinak než s rukama na volantu pragovky podávají promyšleně, disciplinovaně a bez patosu, který sice leckteří k naplnění diváckých potřeb požadují, ale v případě Olgy by byl rušivý. Výsledkem je chladný odstup podobný tomu, jaký cítí lidé ke svému okolí lidé s omezenou schopností empatie. Vyprávění tlumočí nesrozumitelnost hrdinky takovou, jak se jevila jí samé i jiným. Dokumentární pláštík filmu protkávají Weinreb a Kazda přesně naměřeným loktem kinematografických nápadů, jako když trasu od jednoho selhání k dalšímu dělí množícími se výjevy ze světa motorismu, z nichž nejvýmluvnější je ten s Olgou vodící pražskými ulicemi čistící vůz. Jak by příběh dopadl, kdyby se Olga upíchla u taxislužby? Thank God for the rain to wash the trash off the sidewalk. Nelze nezmínit Michalinu Olszańskou. Úkol být pro diváka nenáviděnou Olgou Hepnarovou jakožto ne-nenáviděnou zvládla, ve scénách tzv. sexuálního mrzáctví jí to sluší a v některými výrazy pohledné tváře dává vzpomenout na Scarlett Johansson v jiném slavném filmu o dívce, učící se fungovat ve světě, kde nikomu nerozumí. Ať zhyne Olga Hepnarová, ať žije Sandy Winiferová. Jsem zubožená jako narkoman, ano, ale kde jsou moje drogy? ()
Pokrok v české filmařině, cítím novou vlnu. Intenzivní lesbodepka.. ()
"Toto je můj rozsudek." Já, František Ptáček, se nad tímto filmem musím podivit stejně upřímně, jako můj oblíbený literární hrdina: "No tak se podívejme paní Müllerová, jak taková jízda automobilem může nešťastně skončit.", protože tohle byl úplně didakticky přesný záznam našeho nejznámějšího teroristického činu, spáchaný poslední, u nás popravenou ženou stylizující se do role "Prügelknabe", jejíž vzdělání bylo sice vysoké a argumenty přesvědčivé, ale filozofie zvrácená a osobnost nedospělá, což sama dokázala svým hysterickým výstupem před tím, než ji oběsili. Autentičnost tohoto snímku, však umocňuje také představitelka titulní role, jejíž herecký výkon by měl být náležitě oceněn i za ty příšerný sandálky. ()
Já, Olga Hepnarová je v českém kontextu převratným filmem. Ne z hlediska příběhu či hereckých výkonů. Hlavní důležitostí snímku je zpracování a především zpracování čeho. Protože v přehlšelu plochých jednoznačných a trapných komedií se zrodilo dílo sledující naprosto ambivalentní postavu, kterou se snaží psychologicky rozpitvat a poskytnout divákovi alespoň decentní nástin Olgy činů. Nutí tak diváka uvažovat nad jejím chováním a můžeme si tak pokládat otázky zda byla Hepnarová schizofrenní psychopat, nebo jen obět společenosti. Její nenávist nepramenila z tehdejší socialistické společnosti, ale prostě ze společnosti jako takové, což je pro misantropa, asociála a zarytého lesbického samotáře těžké přežít. Kor, když už od mala dostává od okolí takovou čočku... Nejde o jednoznačné biografické naservírování jednoho života poslední popravené osoby v ČSSR. Autoři životní příběh, nebo spíše sondu do duše jedné postavy podávají stroze, chladně a nejasně. Jde tedy o artový počin s dlouhým vizuálně krásným záběrováním, který v českém kontextu sakra dlouho nevznikl a je fajn vidět, že se českému filmu skutečně blýská na lepší časy! ()
Film odohrávajúci sa v období, kedy by určite nemohol vzniknúť. Bol by som pokrytcom, ak by som neohodnotil minimalizmus, na ktorý stavil tento snímok. Totiž v uplynulom období som bol v kine na viacerých škandinávskych filmoch a tento minimalizmus som tam obdivoval a tajne si prial, aby takýto neukecaný film vznikol aj v našich končinách. Čiernobiely film nepredstavuje nejakú pseudoartovosť, naozaj dopomáha k autentickému pocitu - cítite sa, ako by ste sa preniesli do tej doby. Ako som sa dočítal, tvorcovia si dali záležať aj na rekvizitách - autách, dobovom oblečení... Nie celkom som pochopil tu lesbickú linku, v príbehu Hepnarovej to hrá minimálnu rolu. Preto mi prišli aj erotické scénky samoúčelné. Celkový dojem mi kazilo aj viacero malých drobnôstiek, ktoré mi bránia dať plné hodnotenie. Avšak páči sa mi smer, ktorým sa tento rok začala uberať tunajšia kinematografia. ()
Film měl veliký potenciál představit osobnost Olgy Hepnarové. Místo toho jsem si z filmu odnesl pouze to, že byla lesba a že až moc kouřila. Velká škoda. ()
Z psychologického hladiska celkom dobre spracované ale z dramatického úplná slabota. ()
Po tom všem humbuku kolem jsem čekal přece jen trochu víc než jen těžkou artovinu, která je sice silná v detailech, ale jako celek docela nudí. Hlavně proto, že film se soustředí pořád dokola na to, že Olga byla lesbička a chybí tady něco, díky čemu bych fakt pochopil, proč jí tak hrabalo. ()
Pro me bez emocí.. neco jako kdyz clovek kouka na prezentaci nahodnych fotek.. :/ ()
Reklama