Já, Olga Hepnarová

O tomto snímku se toho rovněž mnoho napsalo i namluvilo, ale musím bohužel říci, že mě tento film příliš nezaujal. Sledujeme zde životní zkušenosti a peripetie Olgy Hepnarové, která v žádném případě neměla na růžích ustláno a ještě před tou nevídanou hromadnou vraždou velmi často pohybovala na hranici, či spíše za hranicí zákona. Jsou zde zobrazeny i její problémy v dospívání, kdy měla nejasnou sexualitu a pohlavní styk udržovala nejen s muži, ale i se ženami. Přiznám se, že film jsem sledoval přibližně do poloviny, možná do dvou třetin, ale byl jsem z něj tak konsternovaný a znechucený, že jsem jej přibližně v této části vypnul a nedokoukal jsem ho celý, což se mi tedy moc často nestává. Snímek bych ohodnotil dvěmi hvězdičkami, protože mě opravdu i přes zajímavý námět moc nezaujal, a ty hvězdičky bezesporu patří výborně zobrazené atmosféře sedmdesátých let, v éře socialismu a představitelce hl. role Michalině Olszaňske, která za tento výkon obdržela i ocenění Českého lva, bezesporu oprávněně. (04.11.2017)

Rozporuplné pocity. O co tady vlastně šlo? Pokud bylo cílem zobrazit Olgu, jako ženu s retardací druhého stupně, tak to se povedlo. Zahrané to bylo věrohodně, inteligentní výrazy si Mišulka šetřila na jiný film. Přišlo mi to ve všech ohledech přetažené, ano, ukázali nám že byla nepochopená, sociopatická a oddělená od společnosti, ale těch tendenčních áběrů tam bylo zbytečně moc a nesnesitelně dlouhých. Co bylo fajn byla atmosféra komunismu dotažená k dokonalosti černobílým zpracováním. Taky způsob, jakým vyobrazili samotnou nehodu. Sexy byly lesbické scény. Z filmu si odnáším toto: za komančů bylo hodně lesbiček, a ženy by neměly dostat do rukou nákladní auta. Zato k psychiatrům bych jim dal permici. :) (04.11.2017)

Už jenom námět je silnou látkou sám o sobě a je nutno říci, že se povedlo ho převést do filmu velmi dobře. Příběh Olgy Hepnarová, složité osobnosti, která odsoudila 8 lidí k smrti přejetím nákladním autem. Film tichý, černobílý, depresivní, zakouřený. Film, po kterém prostě musíte přemýšlet a přemýšlet...... (06.11.2017)

Tak tohle se mi fakt nelíbilo. Těšila jsem se na psycho film, který nahlédne do duše nebo aspoň do hlavy nešťastné holky a místo toho dostala dlouhé záběry na chodbu, do záchodu, na auto, které asi měly způsobovat to ono psycho, ale mně to přišlo spíš směšný. Plus ty lesbický scény...to jediný ukázali divákovi do detailu...proč? Škoda, fakt jsem se těšila. Michalina do toho dala co mohla, ale sama ten film prostě nemohla utáhnout. (06.11.2017)

Taková příležitost a taková nuda! Černobílý neznamená nutně artový. K hlavní postavě si nejde vytvořit žádný vztah, je zobrazena naprosto mrtvě, jako divná nesympatická postava, která na jednu stranu chce být sama a na druhou za to viní ostatní.. (24.11.2017)

Moc monotónní, málo barevné, často nudné. Přiliš mnoho zbytečných a nic neříkajíicich scén a naopak málo těch důležitých, které dělají rekonstrukci rekonstrukcí. A myslim, že právě u filmu tohoto typu s předem daným koncem se něco jako rekonstrukce dá očekávat. 60%. (15.01.2018)

Já, Olga Hepnarová je film, u kterého budete sedět, zírat a smát se. Ale ne tomu, že by byl příběh vtipný. To vůbec. Styl, jakým je natočen, je působivý. Zajímavostíje to, jak film plyne, jako život. Tím myslím například scény, kdy se neděje nic, záběr stojí a vy se díváte třeba minutu, jak hlavní hrdinka kouří. Objeví se pohled do chodby, kde nikdo neprochází, pak se kolem mihne jedna postava a zase nic. Ticho. Další scéna je například, že Olga leží v posteli a kouří. Ticho. Jde se projít ven, stojí, ticho. Kolem projde pár lidí a opět ticho. Film se podle mě snaží ukázat jinou stránku filmového umění, není vždy potřeba akce, neustálé rozhovory. Copak pořád s někým mluvíme? Nedíváme se do blba? Nepřemýšlíme? Ale ano. Proč to tedy neukázat? A jsou to právě ty scény, u kterých se můžete zasmát, protože jsou prostě vtipné, neotřelé. Pozor na stydlivky, kdo se cítí nepříjemně při sexuálních scénách, ať zavře oči. A homofobové ať na film ani nechodí. Olga byla totiž lesbička. V obsahu filmu se píše, že film nabízí pohled na hlavní postavu z určitého odstupu, abychom se emotivně na Olgu nenaklonili. Haha. Když vidíte, jak Olga žila, mezi kým byla, tak si právě řeknete, že není divu, proč na tom nebyla psychicky dobře. (07.03.2018)

Nejsem si úplně jistý, jestli mělo jít o hraný dokument, film nebo trochu fanfiction. I když je pravda, že stěžejní scéna fikcí není. Film moc motivace Hepnarové neobjasnil, ačkoli tu pravou motivaci znala jen ona sama. (07.04.2018)

To si radši budu pouštět dokola srbský film celý týden než znova koukat na tohle... (24.04.2018)

Vynikající výkon Olszanske v hlavní roli by si sám o sobě zasloužil pět hvězd, je to ale pár významných bodů, které mi vadily. Za prvé Michalina je nesporně krásná dívka, Hepnarová byla poměrně pohledná dívka také, takže to sedí, co mi však vadilo je to že Olszanska tady působí dojmem patnáctileté dívenky, její útlá stavba a polodětský obličej prostě tak nějak nesedí na ženu vě věku 22 - 24 let. Za druhé, první hodina filmu je v podstatě soft porno točící se kolem sexuality Olgy, opravdu bych více ocenil hlubší sondu do okolností případu, větší rozpracování jejího vnitřního světa a taky postupné vystupňování k finále, které přišlo tak nějak najednou, bez varování, po 80minutách si to prostě Olinka najednou po střhu drandí po chodníku a válcuje lidi... Tohle se nepovedlo... Za třetí, ačkoli mi minimalistické pojetí filmu velmi vyhovovalo a ještě podtrhovalo tísnivé a depresivní stavy hlavní hrdinky a rovněž nechalo vyniknout Michalinino herectví/neherectví které skvěle aplikovala na postavu zádumčivé asociální Olgy, rád bych jako divák viděl a slyšel víc, víc dialogů, obzvlášť v jej blízké rodině, ta tady působí spíš jako takový neživý komparz nebo rovnou kulisy. Tak jako tak, i přes shora zmíněné nedostatky, díky výkony herečky v hlavní roli můžu film divákovi a fandovi kriminalistické historie rozhodně doporučit. (06.05.2018)

Překvapivé. A nebo naopak dobře zasunutelné do kontextu černobílých dekád minulosti. Nečekaná porce erotiky. Skvělý výkon hlavní představitelky. (13.10.2018)

Černobílý obraz plní svůj záměr. Na tomto filmu jsem byla v kině ještě se školou a měla jsem předtím dost blbou náladu, ale tohle mě přivedlo na nové myšlenky, doufám že tvůrci nepoleví a budou točit zajímavé a dobré filmy. (27.01.2019)

Dokonalost. Nevidět v tomhle filmu české herce, nikdy bych si nemyslel, že jde o českou produkci. V záplavě rodinných komedií (jedna horší jak druhá) a dětských pohádek (snad ještě horší jak ty komedie) dostáváme vymazlený psychologický životopis, který ukazuje, že to jde i jinak. Film čelí kritice, že z Olgy Hepnarové dělá “hrdinku“ (zabila 8 lidí). Nemyslím si že film ji zachycuje jako hrdinku, spíše vám pomáhá pochopit, jak je 23 letý člověk schopen vjet s náklaďákem do davu lidí. Režii duo Tomáš Weinreb a Petr Kazda zvládli skvěle. Černobílé záběry, často s povzdálí, ve velkém tichu nechávají člověka přemýšlet a vstřebávat atmosféru. Film nemá hudbu a ne vždy se před kamerou děje něco důležitého, tím vám nechává dost prostoru na pitvu Olgy mozku pomocí myšlenek. Nikdy nezazní jestli je to co Olga dělá správně nebo špatně, ten rozsudek si musí udělat sám divák. Absence hudby mi přišla jako skvělá věc, která úplně mění celý “feeling“ filmu. Michalina Olszańska zde svým výkonem absolutně zastiňuje své kolegy, například předčítání dopisů a monolog u soudu jsou moje nejoblíbenější části filmu. Český lev byl v tomto případě určitě zasloužený, je až trochu ironické, že jeden z nejlepších hereckých výkonů v porevolučním českém filmu zahraje Polka. Jako celek je tenhle film takový malý zázrak a jsem rád, že můžu říct, že pochází z našich luhů a hájů. 90% (26.10.2019)

Veľmi podpriemerne zostihaný a celkovo zvláštny filmík. Pod pojmom "bravúrny herecký výkon" si tiež predstavujem trošku viac ako len zhrbene behať, mlčať s pootvorenými ústami a tupo pozerať. Dve za objektivitu, čo vždy oceňujem a niektoré dobre zahraté scénky. (23.06.2020)

Depresivní podívaná, podobně patologický vývoj postavy, a sestup do pekla, jako předvedl pozdější Joker, takový komiksový Prügelknabe. Studie šílené osamělosti psychicky labilní asociální lesby, která ke svému činu přistupovala chladnokrevně, jako k trestu po společnost. Velmi zdařilá technická stránka a herecky přesné. (23.07.2020)

Olga Hepnarová. Psychicky nemocná mladá žena, která by si zasloužila péči lékařů? Oběť rodiny a systému zdravotnictví 70.tých let? Vyhlednávaný hromosvod všech zamindrákovaných v okolí? Mimořádně inteligentní žena, která dokázala domyslet svůj čin a svůj trest si zasloužila? ... Možná ještě řadu dalších možností by bylo možno najít. A já neumím najít odpověď, popravdě - ani ji nehledám. Spíše než nad ní přemýšlím nad jejími příbuznými a lidmi v jejím okolí, kteří jí neuměli nebo nechtěli pomoct. Proč? Aby se v rodině neobjevil někdo psychicky nemocný a rodina bankovního úředníka a lékařky neztratila "glanc" slušné a dobré rodiny? Nebo jim to bylo jedno? Další otázky, v četně té, jestli dokázali normálně žít svůj další život. Proč systém neodhalil její stav, ačkoliv byla v ústavu pro mladistvé, ačkoliv měla lékaře, proč ji i soudní znalec při procesu označil jako normální? Velmi silný film, který dokáže nastolit řadu problémů a otázek. Na které dokážeme najít řadu odpovědí, ale nikdy nebudeme vědět jestli jsou správné. Každopádně pro mne jeden z nejlepších českých filmů poslední doby. (21.02.2021)

Kdybych nosila klobouk,uz nikdy bych ho na počest tohoto filmu na hlavu nenasadila. Z kazde minuty čiší prazdnota,o ktere Olga psala ve svych textech. Necitim k ni nenavist, udelala,co citila,že musi udělat.Cely příběh je ukazkou zpátečnictvi komunistického režimu ,tentokrát v oblasti pece o dusevni zdravi a přístupu k teto oblasti života. Rikam si,komu by ta smycka sibenice ve skutecnosti spravedlive patrila. Olze urcite ne. (08.05.2021)

"Slečno Hepnarová, mám tady nové mašiny. Vy jezdíte dobře, tak jsem pro vás jednu nechal..." Životný príbeh lesbickej aspergerky s ublíženeckým komplexom a tragickým koncom. Skvelý výkon hlavnej hrdinky, do detailov dotiahnutá dobová výprava a atmosféra (skoro som cítil z obrazovky smrad vajglov a otvorených konzerv). Jediná výtka je, že pokiaľ divák nemá naštudované dostupné detaily o OH, môže sa v tých striedajúcich sa uhrančivých čiernobielych scénach trochu strácať. Štyri plné popolníky. (21.08.2023)

8/10. Velmi silný film, ikdyž je záměrně chladný a neosobní, čemuž napomáhá absence hudby a černobílý vizuál. Film, který je v dnešní době bohužel tak mrazivě aktuální. Polská představitelka Olgy je až neuvěřitelně znepokojivá, čímž celý film funguje. (14.02.2024)

Tolik predcasne tipnutych cigaret! (24.03.2016)