Reklama

Reklama

Komedie Dobrodružství rabína Jákoba, natočená režisérem Gérardem Ourym, je jedním z mála vynikajících filmů Louise de Funese, který nebyl v našich kinech uveden. Funes si v něm svým typicky žlučovitým způsobem zahrál bohatého francouzského podnikatele, který nemá nic proti cizincům, pokud to nejsou zrovna černoši, Židé nebo Arabové. Nejlépe by asi bylo, aby na světě žili jen samí čistokrevní bílí Francouzi. V nejméně vhodnou chvíli se však dozví, že jeho šofér je Žid a že on sám se zapletl do jakési politicko-teroristické honičky kudrnatých Arabů. Aby unikl svým pronásledovatelům a zachránil si holý život, musí se převléknout za židovského rabína, a sehrát tak hlavní roli na oslavách pařížské židovské obce. A nejen to, musí podstoupit i koupel v kádi plné žvýkačky a sypajících se bonbónů. A tak různé zážitky a dobrodružství postupně otupí hroty jeho „předpojatosti“. (Česká televize)

(více)

Videa (4)

Trailer

Recenze (224)

gogo76 

všechny recenze uživatele

Vedel som z recenzií, že sa musím pripraviť na hlas Krampola namiesto legendárneho Filipovského, ktorý je pre mnohých Funesom sám. Nemal som z toho jeho prednesu dobrý pocit. Snahu Krampolovi uprieť nemôžem, ale on sa snažil Filipovského trafiť natoľko, až to bolo na škodu. Často mu cez to mumlanie nebolo rozumieť a to sa mi u Filipovského nestávalo. Film ako taký patrí k menej známym Funesovkám, ale vydarený i vtipný je. Asi najviac zapamätateľná je scéna z továrne na žuvačky. 70%. ()

vesper001 

všechny recenze uživatele

Dvěstěprocentní rasista, xenofob a despota s ptačím jménem (v češtině Žluna nebo Datel, v originále Strakapoud, no prostě „krááá...tututu....kchch“), fanatický odpůrce všech čmoudů, pohanů a cizinců, razící heslo „kdo není jako já, je proti mně“, musí projít svým malým peklem na zemi, než je mu rozsvítí v kebuli. Dobře mu tak, katolíkovi. ;-)) ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

"Já a rasista?" Oury se zde nezastaví před ničím, dokáže si spolu s de Funèsem dělat srandu z politiky, policie a hlavně i takového silného tématu, jakým je rasismus. Dokáže po celý čas také udržet zavedené svižné tempo až do konce bez hluchých míst, což taky patří k obdivuhodným kladům této (režijně bezesporu povedené) komedie. Leč přiznám se, na mě byla tahle dobrodružství rabína Jákoba, jeho falešného "dvojníka" a spol. až příliš bláznivá. Ano, několikrát jsem se skutečně hodně zasmál, to zejména ze začátku, když pánové převáželi loďku na autě a následně si na to vyměňovali velice vtipné dialogy (nebo třeba když výfuk auta spravil rázem v nejnevhodnější chvíli z de Funèse černocha :)). Od pasáže s groteskní akcí v továrně na žuvačky nicméně tahle jízda přešla do takového stupně ztřeštěnosti, až můj smích velmi brzy vystřídalo spíše kroucení hlavou či vypulení očí nad tím, k jakým bláznivým extrémům to tvůrci dotáhli. Sice to občas doplnila pěkná scéna, líbil se mi stylový taneček rabínů, ale během útěku na motorce už jsem si spíše začal přát, aby tahle ztřeštěná jízda skončila... Jako celek to pro mě nebylo marné, ale Gérard Oury určitě natočil v 60. letech i komedie, které jsou mému srdci blíž. Přímým účastníkům fyzicky náročného natáčení novodobé "žvýkačkové" grotesky rozhodně nezávidím. ;o) 65% ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

"Jákobe, poznáváš mě? - A ty mě poznáváš? - Ne. - Tak tím líp." Rabín Jákob má gangsterský rozjezd, a poté se postupně mění v bláznivou taškařici, plnou převleků, omylů a celkově humorných scén, u nichž jsem se nejednou od srdce pobavil. Sekvence ze žvýkačkové továrny neměla chybu - zejména volání na policii. Chvílemi mi film díky své "multi-kulti atmosféře" připomínal jakéhosi ("lehce" nekorektního) předchůdce Co jsme komu udělali?. Jediné, co mi maličko lezlo na nervy, byla linie se svatbou - jinak jsem byl spokojený. Snad jen škoda, že už se k dabingu nedostal mistr Filipovský. ()

easaque 

všechny recenze uživatele

mě to přišlo stejný jako ostatní bláznivé komedie s Funesem. Navíc hodně překombinované hlavně těmi moralitkami na téma xenofobie. To už jsou pro mě zábavnější ty hloupější filmy o četníkách. Krampolův dabing komentovat raděj nebudu. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()

Galerie (69)

Zajímavosti (16)

  • Scéna, kdy se Pivert (Louis de Funès) ponoří do kádě s rozpuštěnou žvýkačkou, se natáčela tři dny a de Funès se musel spouštět do kádě celkem desetkrát. Natáčení téhle scény mělo i zdravotní dohru, herec díky opakovaným lázním v ledové kaši přestal slyčet na levé ucho a musel navštívit doktora, aby mu ucho propláchl. Vždy, když pak měl pocit, že špatně slyší, si proplachoval ucho klystýrem. (andi666)
  • Z uměleckého hlediska a kritérií společenského dopadu řadí odborníci tento snímek mezi nejlepší Funèsovy filmy, výjimečnému zájmu se komedie těšila i u fanoušků, z nichž mnozí ji považují za nejlepší komikův film. U zrodu filmu stál režisér Gérard Oury, který měl zkušenosti s provokujícími scénáři, a jeho cílem bylo natočit nejen dobrou veselohru, ale také satiru na současný stav xenofobní francouzské společnosti. Nesnášenlivost vůči jiným rasám a náboženstvím byla zosobněna karikaturou maloměšťáckého podnikatele Viktora Datla ve Funèsově podání. Příliš ostré kritické tóny byly také příčinou ustoupení společnosti Gaumont od financování filmu (původní producent Alain Poiré pak nikdy nepřestal litovat, že film nemohl dokončit) a natáčení proběhlo pod vedením Bertranda Javala a záštitou společnosti Film Pomereau. (argenson)
  • Tóra se v synagogách čte průběžně celý rok po určitých úsecích. Část, kterou musí Datel (Louis de Funès) předčítat, neodpovídá ročnímu období, ve kterém se film odehrává. (L_O_U_S)

Reklama

Reklama