Rabín Jákob

Pri opakovanom sledovaní som skončil v 20. minúte. Nechápem, že som kedysi dávno pokladal tento film za jeden z Funésových najvydarenejších. No, časy sa menia. To čo bolo kedysi vtipné, je dnes trápne. Ale neplatí to univerzálne. Nemé grotesky už nevyvolávajú výbuchy smiechu, ako kedysi, ale zhovievavé pousmiatie bez pocitu trápnosti tam ostalo. Ale Funésove, Richardove, Tatiho filmy už nedokážem dopozerať. Spomenul by som si aj na ďalších, ale nemá to význam. Vyjadrím to iba hodnotením. (30.10.2020)

Neobehranost prvnímu setkání s cholerickým rabínem výrazně pomáhá, stejně jako Funesova drobná rozšíření výrazových prostředků. Výrazné hvězdičkové zaokrouhlení nahoru pak patří prostoduché odvaze čt uvést film v době další z válek kolem Gazy v letech zjitřených radikálními kroky všech stran, odvaze snad větší, než nápad původního fr. distributora poslat film do kin ve dnech jomkipurské války. (26.07.2014)

mě to přišlo stejný jako ostatní bláznivé komedie s Funesem. Navíc hodně překombinované hlavně těmi moralitkami na téma xenofobie. To už jsou pro mě zábavnější ty hloupější filmy o četníkách. Krampolův dabing komentovat raděj nebudu. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (21.06.2012)

Lous mal väčšinou šťastie na filmové postavy. A diváci tým pádom, šťastie na exkluzívne podanie majstra komédie. Všetko to sviští v hurikánovom drajve, divák nerieši logiku, ale zabáva sa nad obdivuhodnou zmesou komédie a podprahovo akčného thrilleru. Áno tak, tento námet mohol v iných rukách dopadnúť akokoľvek ináč. (10.05.2023)

VIDĚNO PO DLOUHÉ DOBĚ. NOVÝ DRUHÝ KOMENT. Mohu to jenom opakovat ale Gerard Oury prostě dělal francouzské komedii prestiž. Sice natáčel bláznivé komedie, které by mohly mít punc frašky ale dával jim velkolepost a až vyšší rozměr. S Louise de Funésem sice předtím spolupracoval již na třech filmech, ve všech se ale Louis dělil o plátno s nějakou druhou hvězdou (Bourvil, Montand.) Rabín Jákob je tedy jedinný Ouryho film ve kterém má praktický herecké sólo a využívá ho mírou vrchovatou. Konečně jeho postava není jen karikatura cholerika ale má i nějaký satirický rozměr, přesah do společnosti a projde si určitým vývojem. Během toho všeho si ale Funés dopřeje obrovské herecké sólo, které si ukradne celé pro sebe a spojí v něm několik komediálních disciplín najednou. Zde se dávají dohromady všechny jeho přednosti jako grimasy, hlasové a pohybové uměni apod.. V roli pana Datla (jako ten pták!) je vskutku neodolatelný. Až bych tento výkon nazval nejlepším výkonem jeho kariéry. On je totiž vlastně prostě dost dobrý i ten film, který dokáže kloubit témata jako rasismus, rozdíly mezi náboženstvími a dělat si z nich bezmězně srandu, aniž by to působilo trapně. A  to vše se zde daří  spojit s pasážemi, které připomínají až novodobou grotesku (ano, mluvím o výborné části ve žvýkačkové továrně.) To celé je docela výpravně natočené, má to skvělé tempo a to že Vladimir Cosma opět složil vynikajcí hudbu asi jen tak nepřekvapí, ale v tomto případě je titulní melodie teprve neskutečný nářez, ten člověk je prostě génius. Takže ano, Gerard Oury prostě dělal francouzské komedii prestiž, Louis de Funés minimálně v tomto případě taky a já je musím odměnit zachováním prestižního pětihvězdičkového hodnocení, které by mě ani nenapadlo měnit. Jo, a fakt nezapomeňte: Já jsem Datel! Jako ten pták!! Kchhh!!! Doufám, že se naučím jako Funés do doby než budu mít holku doufám a  budu ji tím jednou bavit.:D Když teda neumím imitovat trubku.. (19.10.2020)