Režie:
Otakar FukaScénář:
Otakar FukaKamera:
Jiří TarantíkHudba:
Zdeněk JohnHrají:
Milan Karpíšek, Gabriela Wilhelmová, Hana Talpová, Luba Skořepová, Ivana Chýlková, Stanislava Bartošová, Jitka Asterová, Ivan Vyskočil, Vítězslav Jandák (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Asi padesátiletý krejčí Miroslav Opatovský (M. Karpíšek) je zaměstnán v předním pražském módním salonu. Jeho klientky a modelky jej považují za neškodného, bez ostychu se před ním svlékají a koketují, ale také jej lehce zneužívají. Stres, stereotypní práce, postupující věk a hlavně skrytá sexuální úchylka však na muže doléhají víc, než kdokoliv tuší. Opatovský se jednoho dne neovládne a svou nahromaděnou agresi si vybije na mladé fotografce Monice, kterou na opuštěném místě přepadne a uškrtí. Dívka ho stačí před smrtí vyfotografovat, avšak on zahodí aparát do vodní nádrže. Zatímco se rozběhne rutinní policejní vyšetřování, Opatovský má nutkání k další vraždě… Kriminální film režiséra Otakara Fuky vznikl na motivy skutečných událostí, k nimž došlo v osmdesátých letech v severních Čechách a v Praze. (Česká televize)
(více)Recenze (123)
Pan krejčí Miki Opatovský už od pohledu vypadal jako úchyl, který má potěšení v zabíjení žen a dívek v parku. Postup policie v případu mi příjde velmi zdlouhavý a nudný a trošku mi připadá, že policie má o kolečko míň a proto se musíme dívat 84 minut na to až jej v poslední minutě "dostanou", nebudu zde prozrazovat jak, protože to by pak nebylo překvapení, ale vlastně by Vám to nevadilo, aspoň by jste mohli tyto drahocené minuty svého života ztrávit nějak jinak:-) ()
Táto kriminálka sa moc nepodarila....40%. ()
Vzpomínám si, jak jsem na to ráda koukala už v dětství. Přišlo mi to nchvílemi i docela děsivý a bavil mě ten úchylný vrah a jeho pocity a myšlenky, které se mu množily v hlavě, "ožívající figuríny" apod. Dnes to vidím jako takovou celkem povedenou, průměrnou detektivkou. Námět byl super ale natočit by se to dalo lépe, víc napínavě, možná kdyby to natočil schopnější režisér a do hlavní role byl obsazen jiný herec, bylo by to jiný kafe. Milan Karpíšek se do role sice hodil vzhledově, image úchylného vraha mu sedla, ovšem hrát moc neuměl. Některé scény mi už od dětství přišli trochu zvláštní - třeba to, jak vrah svojí oběť uškrtil úplně hladce, aniž by se nějak víc bránila a za pár vteřin bylo po ní. Tehdy jsem si říkala, že já bych se bránila o dost víc. Vždyť před tímhle dědulou by se mohla ženská ubránit docela hravě. Působí to trochu komicky. Film není moc vymakaný a je to škoda. ()
Některé scény jsou už dnes až úsměvné- a nebude jich málo. Jsem ale představitel generace, pro kterou je Černá punčocha klasika. Nostalgická, ostalgická záležitost, kterou představitel hlavního hrdiny pojal tak zodpovědně, že určitě několik let nesměl po osmé vycházet z baráku. ()
Česká kriminálka s originálním prostředí děje i se zajiímavým nápadem s osobností vraha. Navíc je film i zajímavě rozvržen u nás netypickým způsobem vyprávěním děje. Sledujeme osudy vraha, i policistů po něm pátrajících. Škoda, že je ve výsledku silně průměrným snímkem, krotkým, nevýrazným počinem tehdejší upadající doby. ()
Jedna hvězdička za film jako takový, další za Chýlkovou, která se tam sice jen mihla, ale krásně mihla, další za větu „Zapal si jednu dobrou cigaretu.“ Taková věta by v dnešní totalitě asi už ve filmu zaznít nesměla. – V době, kdy jsem žil ve Vídni, došlo v blízkosti mého bydliště k vraždě z vilnosti: někdo znásilnil školačku a pak ji uškrtil jejími vlastními punčocháči. Rakouská policie nemohla vrahovi přijít na stopu a byla kritizována tiskem pro neschopnost. Policie proto zahájila plošné vyšetřování všech potenciálně podezřelých osob. Byl jsem podezřelý hned ze tří důvodů: byl jsem svobodný, byl jsem cizinec a bydlel jsem blízko místa činu. Jednoho dne zazvonili u dveří mého bytu dva rakouští policisté. Pozval jsem je dál a otázal se, co pro ně můžu udělat. Řekli mi, že vyšetřují tu vraždu a zeptali se mě, co jsem dělal v uvedený den. Odpověděl jsem, že si nepamatuji, ale že jsem byl asi doma. Další otázka zněla, jestli mi někdo může dosvědčit, že jsem byl doma. Já jsem však žádného svědka nabídnout nemohl. Také je zajímalo, jestli mám přítelkyni. To byla ošemetná otázka, protože jsem v té době měl přítelkyně dvě: jednu vdanou, druhá byla sice svobodná, ale žila s partnerem, s nímž měla dítě. Kdybych holky prozradil, tak bych jim pěkně zavařil a určitě bych o obě milenky přišel. Proto jsem je raději zapřel. Policisté se zamyšleně rozhlíželi po mém bytě. Tu utkvěli zrakem na mé sbírce lebek, tu se zahleděli na harémový bič, který byl pověšený na stěně. Rovněž starobylý, nechutně olezlý a rybinou poněkud páchnoucí výtisk Necronomiconu, který jsem vymámil od vdovy po profesoru Hinterstoisserovi, poutal pozornost policistů, ježto kniha shodou okolností právě ležela na stole. Živě jsem cítil, že jim jsem podezřelý. Rozhodl se tedy mužům zákona nalít čistého vína: „Já jsem to, pánové, nemohl udělat. To znásilnění bych možná ještě zvládnul, kdyby to muselo být, ale uškrtit školačku punčocháči bych neuměl. Těmahle rukama já nedokážu ani zatlouct hřebík do zdi. To vám potvrdí každý, kdo mě zná.“ Z tváří policistů nebylo patrné, zda jsem je svou argumentací přesvědčil, nicméně se rozloučili a odešli. „Nechtěl bych být na tvém místě,“ řekl mi jeden kamarád. „Když skutečného vraha nenajdou, budou tu vraždu muset někomu přišít, protože veřejné mínění si jeho dopadení žádá. Jestli vylosují tebe, budeš mít smůlu. Zmizíš-li ve vězení, tak po tobě jako po auslendrovi neštěkne ani pes, i když budeš stokrát nevinný.“ Jenže jsem měl tenkrát buď štěstí a nebyl jsem vylosován, nebo se snad žádné slosování ani nekonalo. ()
Fádní kriminálka, fádní záporák. Jestliže se tvůrci nechali inspirovat skutečným případem, tak z něj udělali opravdu nudnou záležitost. ()
Jedna z krimi, kterých se v osmdesátých letech točily mraky, chtěla zaujmout propracovanou psychologií vraha a jeho motivů, ale moc se jí to nepodařilo. Místy filmu silně dochází dech a herecké projevy některých představitelů jsou opravdu ...dosti amatérské. ()
Já mám na tenhle film zkrátka štěstí. Když někdy v neděli dopoledne pustím televizi, většinou natrefím právě na Černou punčochu. Moje hodnocení není vůbec objektivní - ten film je blbost. Už od takových deseti let jsem ho viděl snad pokaždé, když ho na Nově dávali, vždycky nedobrovolně, ale vždycky až do konce. ()
Rok po spartakiádním vrahovi šel do kina film o sériovém vrahovi žen, což byla asi bomba na tehdejší dobu, ale dneska mi to přijde víc směšné než nervydrásající. Příliš ploché, bez hlubší psychologie, dost naivní a ten motiv, že pan krejčí vraždí ženský, protože ho v práci mladý hezký holky rozčilujou, to je asi vedle teatrálních výrazů maniaka nejslabší místo tohoto bijáku. ()
že ženy mohou být otravné, vědí všichni, ale škrtit je punčochou je silná káva.Bohužel bych uškrtil spíš režiséra za takový nudný film. ()
Pěkně vystavěná krimoška v retro stylu i s post-důkazem. Romantika střižená zločinem. Vždycky se ráda kouknu znovu... ()
Takový socialistický pokus o psychokrimi...Samozřejmě je to k smíchu, ale jako film z dávné minulosti je to vzhledem k dnešní době dobrý podnět k posouzení dnešní krimi tvorby...Za mě 70% ()
Docela mne překvapil fakt, že představitel hlavní role je operní pěvec - takže se mi vnucuje myšlenka, jestli se neminul oborem, jelikož tuhle psychologicky náročnou figuru zvládl bravurně - bez přehrávání. ()
Ůsměvná česká detektivka s drobátko ouchylnym krejčím. Prostředí manekýn, nočních parků, snových bizarností a systematicky pracující policie. Žádnej zázrak, ale dívat se na to dalo. ()
Kultovní česká detektivka. Za mě 65% ()
20% — Těžko říct, proč panu režisérovi imponovaly zrovna tyto typy příběhů. Žádné napětí, vraha známe prakticky od začátku, vlastně ani není důvod film sledovat. ()
Horší a nudnější variace filmu Maniac (1980) :) ()
Tak tahle krimi není vůbec špatná..škrcení punčochou..proč ne..Otakar Fuka natočil solidní kriminálku. ()
To bylo tak slabý, pane Columbo, že už snad ani "ještě jedna otázka". Barevní z 80. let nepodali dnes vůbec dobrý výkon (opět!) a tak se nelze divit, že tenhle zápas opět projeli. Sice občas zpoza rohu vykouklo něco skoro zajímavého, ale zas se rychle ztratilo, aby prostor dostala nezáživnost a plitkost. Myslím, že rozhodně negativním znakem je, když je mi vlastně od začátku naprosto volný, jak to dopadne. Možná kdyby to bylo víc akční, jako Dědula Úchyla vs. Nezkrocené karatistky, ale darmo mluvit, na tenhle film si za tejden ani nevzpomenu. No nečim tu televizi museli krmit, když telenoveloidní průmysl byl v plenkách, ale tohle je ztráta času. Tohle prostě vzniklo, tak se s tím holt vyrovnám a půjdu si pustit Krtečka, jehož krimi příběh Lízátko je teda o dost lepší! ()