Le Corps de mon ennemi
Body of My Enemy
The Body of my Enemy
Režie:
Henri VerneuilKamera:
Jean PenzerHudba:
Francis LaiHrají:
Jean-Paul Belmondo, Marie-France Pisier, Bernard Blier, Charles Gérard, Daniel Ivernel, Suzy Prim, Claude Brosset, Michel Beaune, Nicole Garcia (více)Obsahy(1)
Francois Leclerc (Jean-Paul Belmondo) se vrací z vězení do rodného města. Vzpomíná na vše, co předcházelo zinscenovanému soudu a nespravedlivému rozsudku. Přichází, aby se pomstil. Město nyní stejně jako před lety politicky i ekonomicky ovládá Ligard, bohatý průmyslník. Díky šarmu se Francoisovi rychle podaří dostat do rodiny. Ligardova dcera se do něj zamiluje, její otec mu svěří významnou pozici ve svých podnicích. Bez skrupulí zničí Ligard Francoisova otce, který je lídrem politické opozice. Ale Francois tiše pracuje na tvrdém úderu, rozhodnut pomstít roky strávené ve vězení, ztrátu cti i hanbu svého otce. (Česká televize)
(více)Recenze (123)
Jejdanacku to byla nudaaaa. Nudnejsi film jsem nevidel snad 17 let. ()
Snad jedině hudba... a jinak neskutečná nuda. Detektivní zápletkou okořeněný příběh vzpomínek. V nostalgickém duchu se tu proplétá minulost i přítomnost, vzpomínky na dětství jsou podbarveny sociálním podtextem. Rozdělení na bohaté, mocné a ty druhé jsou snad jediným motivem jednání hlavního hrdiny. Belmondo je kouzelně drzý, šarmantní, zkrátka jako vždy. Ale ta neskutečná rádoby moudra, která mu scénář vkládá do úst... hrůza! Takže... Snad jedině ta hudba. ()
"Kde jste vzal tu Karin z Düsseldorfu?" "Budete se divit, ale v Düsseldorfu." Hezky cynický Belmondo s kopicí suchých hlodů a čertovsky tvrdou palicí v mafiánském dramatu o prodaném pěšákovi a jeho pomstě. Trochu matoucí jsou nečekané retrospektivy, které z děje dělají krapet motanec, ale při troše pozornosti se v tom dá ještě slušně orientovat. Výborný je Claude Brosset jako vysloužilý vyhazovač vydělávající si jako transvestita-domina. Tenhle borec nikdy nezklame. No a jak už tady někdo zmiňoval, dobrý výběr hereček pro Leclercqovy milenky. ()
Tentokrát výlet za Belmondem do minulosti vyzněl na prázdno. Nic a nikdo mě zde neoslovili a konala se vleklá nuda. Na 40 let starý film i nezvyklá stopáž 120 minut. ()
Překombinovaný a nepřehledný děj, těžkopádné bez gradace. (B!shop to vystihl)..max.50% ()
V tomto zajímavém dramatu Belmondo hraje muže, jenž strávil sedm let ve vězení za vraždu, kterou nespáchal. Teď se vrací, odhodlán pomstít se těm, kteří ho za mříže dostali. A jeho pomsta je skutečně dokonale promyšlená... Protivníka ztělesnil Bernard Blier, milenku krásná Marie-France Pisier. ()
Atmosféru filmu tvoří zejména samotná ikona Belmonda. Originální francouzská kamera a doprovodná hudba už na stříbrné plátna přinesla nejeden snímek s nadprůměrným výsledkem. Zde se tyto atributy taktéž sešly, ale z nabízené vhozené rukavice, šanci nevyužily. Jak jsem řekl v úvodu, atmosféra je ve filmu velmi dobrá. Ale jak jsem stejně podotkl, tvoří ji hlavně postava samotného herce Belmonda. Na něho se totiž dá dívat i kdyby snad jen seděl a hleděl. A jeho vážné role jsou možná ještě silnější než ty opačné, komediální. Příběh je pojat chronologicky neobvykle, děj přeskakuje v toku času jak se mu zamane. Ale po nějaké chvíli sledování, jsem našel soulad v rytmusu toho přeskakování a v orientaci jsem nenašel žádný problém. Stačilo pozorovat oblečení Jeana. Belmondo a jeho spoluhráči v poli filmovém, působí dobře, někteří nadprůměrně, jiní nezáživně, nic nového. Problém filmu je v samotné hlavní myšlence, která není dostatečně hlouběji vykreslena. Děj se prostě převaluje kupředu. Některé okamžiky jsou průhledné. Snímek nepřináší v žánru vůbec nic nového a je to vlastně jen další epizoda ušitá na míra francouzskému herci. Rozhodně mě nenudila, ale nedokázala nic více, jen průměrně filmově pobavit. Takže tři hvězdy jsou v tomto případě nasnadě. ()
PRO MUŽE:Zvláštní film o spravedlnosti a pomstě s nebelmondovsky pomalým tempem (vůbec to není na škodu, ale ne každému se to líbí) a smutně nostalgickou atmosférou. S pomocí mnoha prostřihů do minulosti se rozplétá pavučina, která skončila dvojnásobnou vraždou a pobytem v zařízení na státní útraty. Z nuzných poměrů až na vrchol mezi společenskou smetánku a zpět. Maloměstské drama o měšťácích, velkopodnikatelích, místní honoraci a zvrácených hodnotách i morálce. Bezchybný výkon JPB bez něhož by film byl nekoukatelný. PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Pokud Jean-Paul Belmondo patří mezi vaše oblíbence, madame, tak si snímek nenechte ujít a to přesto, že v něm chybí obvyklé akční scény, komediální blbnutí a kaskadérské kousky typické pro většinu jeho filmů. Belmondovi zde zůstal šarm a kouzlo, stále je obšoust z první ligy a dává k dobru hromadu hlášek, ale jinak nezvykle zvážněl a jeho tah na branku kapku zvolnil. Gradaci napětí a finální pointě to ale neuškodilo a tak mohu v pohodě doporučit ke shlédnutí. UKÁZKY:Měl jsem pocit hlubokého zadostiučinění, když jsem se s ní později, mnohem později vyspal.//Když se chcete ve změti vzpomínek upamatovat na svou mladou tvář, vždycky vidíte svou dnešní podobu.//Ona: Zatvrzelý a špatně vychovaný. On: Bez veškeré výchovy, ale duchaplný a vždy duchapřítomný.//On: Nevím, jak jí mám poděkovat. Ona: Kup jí dva tucty růží. On: Dobrá. Ona: Také bych někdy ráda měla náruč plnou květin. On: Tak jí ty růže můžeš odnést.// Všechno je mnohem jednodušší, když to nekomplikuje láska. Byla to krátká, prudká a výsostná rozkoš. ()
"Copak se dá říkat milenka někomu, s kým člověk prováděl jen trochu tělocviku ?" ()
Pomsta trochu jinak v podání JP Belmonda. Druhá polovina filmu byla o poznání lepší, než chaotická první, a závěr? Takový umí jen Francouzi:) ()
Spíše drama nežli krimi, film, který posouvá Belmonda dál od rolí drsných policajtů, špásujících svůdníků a zavilých padouchů. Tady je mnohem sofistikovanější, ale nepostrádá svůj šarm... ()
Film, ktorý má podobné črty ako Cesta rozmaznaného dieťaťa, kde sa spomienkami dostávame k prítomnosti a kde Belmondo znáša rany života. Realita: *** Vtiahnutie do deja: **** Hudba: *** ()
Tento film měl premiéru v České televizi až v roce 1998. Poměrně zajímavé téma, jak se zaplést do obchodu s drogami, ale forma je pouze průměrná. ()
Strašně nepřehledné a rozvleklé zároveň. Viz komentář od B!shop. ()
Zvlašny film ale tie flashbaky mali niečo do seba.Minutaž filmu je značne nadhodnotena a divak sa tažko orientuje v množstve postav.Nostalgicka nalada filmu sa mi celkom pačila ale dalo sa z toho vytažit viac. ()
Pomerne nevýrazná francúzska rutina. Asi najzaujímavejšie boli vnútorné monológy, v ktorých Bebel porovnával svet pred a po čase strávenom vo väzení, spolu so spomienkami na správanie ľudí počas procesu. Inak dejovo rozvláčnený film s praktickou nulovou mierou prekvapení... ()
Hrdina se zřejmě vyrovnává s prohnilostí mocných a rozdílnými sociálními poměry, ale mě to nějak nebere. Děj se prolíná od současnosti do minulosti, tam a zpátky až z toho mám občas problém kde jsem. Výrazným prvkem jsou scény vylidněných prázdných ulic, města, nadraží či krajiny jen s jednou opuštěnou postavou, teskná hudba a hlas vyprávěče. Zachmuřený Bebél se dějem s klidem a elegancí proplétá a občas i profackuje. Vše je celkejm fajn, ale já jsem se do toho nějak furt nemoh emotivně zapojit, ani když jsem to zkouknul podruhé. Škoda. ()
Tělo mého nepřítele je na Belmonda dost zvláštní film. Ani komedie, ani akční. Kriminálka také ne. Jedná se o film, který je hlavně dramatem a místy i psychologickým. Mě nejvíc upoutal popis současné (tehdejší) Paříže svýma očima tak, jak to viděl jen Leclerc. Co by asi jeho postava říkala dnes? Pravděpodobně by se šla raději zahrabat. Velké mínus snímku vidím hlavně v tom, že se nebylo snadné vyznat ve skocích z minulosti do současnosti a opačně. Byl to nejspíš filmový pokus poukázat na měnící se dobu a situaci nejen v hlavním městě, ale v celé Francii. Ani oba scénáristé ani rejža už nežijí, dnes by se asi hodně divili. ()
Jean-Paul trochu jinak než ho známe! ()
Jeden z nej filmů od Belmonda.je to drama,které je potřeba bedlivě sledovat až dokonce. ()