Colette
Režie:
Milan CieslarKamera:
Marek JíchaHudba:
Atli ÖrvarssonHrají:
Clémence Thioly, Jiří Mádl, Eric Bouwer, Ondřej Vetchý, Petr Vaněk, Michal Dlouhý, Andrej Hryc, Helena Dvořáková, Ivan Franěk, Pavel Rímský, Ondrej Kovaľ (více)Obsahy(1)
Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (458)
Celkem překvapení na to, že jsem o filmu předtím nikdy neslyšel. Jenže romantika vsazená do tábora v Osvětimi není úplně to pravé a příběh by se i bez počáteční "předehry" klidně obešel. Stejně tak byla škoda, že film nebyl od začátku natočen česky, ale nemůžu upřít snahu, českou snahu, udělat takový film. ()
,,LÁSKA JAKO VTEŘINA, KDY SE LIDÉ PODOBAJÍ HVĚZDÁM, SLUNCI, LETÍCÍM PTÁKŮM.…“ /// Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau - místo plný pohybu (nejsou tady na rekreaci, že ano…), zákonitostí a kompromisů, na kterejch závisí život. Taky romantika mezi popílkem z pecí, která má tohle místo udělat snesitelnějším. Příběh plnej reality a filmařina, která má blíž k tý západní. Cieslar válečnou tématiku umí, ale víc než z hereckýho kumštu Mádla, může těžit z Lustigovy předlohy a jistě i jeho pomoci na scénáři. Vrací mi tak víru v český film (i kvůli tobě Hřebejku!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Colette: Dívka z Antverp“, kterou v roce 1992 napsal Arnošt Lustig, jsem nečetl. 2.) Vždycky jsem tušil, že koncentrák byl místo plný lásky. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Naši herci nevedia už nadabovať ani samých seba a potom tie filmy vyznejú strašne smiešne. Áno, film z koncentráku a je smiešny aj v inej rovine. Že Colette vystupuje z dobytčáka, nevie, čo s ňou bude, ale zbadá Mádla a hneď sa na neho flirtovačne usmeje. A potom sa ďalej usmieva v atmosfére spáleného popola z obetí holocaustu. A keď príde na to, tak si aj vrzne. Inak nehovorím, že film bol zlý, ale niektoré veci ako svalnatí muži pracujúci v lágri, to bolo vyslovene mimo. Na jednej strane sa bijú o kôrku chleba, na strane druhej majú biceps z posilky. Na žiadnej dobovej fotografii som nič také nevidel. ()
Jakmile filmu odbila poslední minuta a začaly titulky, bylo ticho, nikdo nevstal, nikdo nemluvil a dokonce ani nikdo nezpíval Sagvanův hit "Dávej ber", jak se to občasně v kině stává. Všichni tam jednom seděli a čuměli na ty jména jakoby vzdávali čest padlým. A takovou katarzi dokáže málokterý film, natož český. ()
Zobrazení osvětimské reality není ani zdaleka bez chybičky, na věci znalého diváka musí nutně místy působit přímo naivně, ale přesto dopadlo mnohem lépe než v "Krvi zmizelého", což platí pro celý historický kontext. O hereckých výkonech nebo scénáristických nedostatcích si můžeme myslet ledacos, ale když tady čtu zvratky jistého nepokrytého popírače holokaustu (který to nemá - soudě podle jeho "komentáře"- v palici asi úplně v pořádku), zaplať pánbůh za filmy jako je "Colette", jak vidno jsou stále více než potřebné. ()
Galerie (125)
Zajímavosti (37)
- Clémence Thioly je ve skutečnosti opravdu Židovka. Podobně herečka Kristína Svarinská před nedávnem zistila, že má židovské předky, kteří nesou těžké břemeno vzpomínek na holokaust. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
- V časoch 0:11:52, 0:50:15 a 1:09:54, pri záberoch na spaľovacie pece v tábore, je vidno dym z pecí, ktorý sa ale nehýbe, je úplne statický, akoby namaľovaný. (dyfur)
- Film je inspirován osudem slovenských vězňů Alfreda Wetzlera a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Walter Rosenberg), kterým se v dubnu roku 1944 podařilo uprchnout z Osvětimi a kteří pak v Žilině poprvé odhalili pravdu o zločinech proti lidskosti. Zpráva byla posléze předána Světovému Židovskému kongresu v Ženevě a Úřadu zvláštního vyšetřování ministerstva spravedlnosti USA. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
Reklama