Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (458)

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Film tak strašně smrděl západem, až se mi ani nechce věřit, že je čistě východní výroby. Moc se mi líbilo prostředí koncentráku. Vše je moc pěkně udělané a místy je velmi intenzivně cítit tamější krásně komorní atmosféra. Herecky je film slušně obsazen, ale moc mi tam neseděl Jirka Mádl. Ačkoli mi poprvé v životě ukázal, že hrát docela umí, což je do jisté míry zapříčiněno tím, že poprvé dostal vůbec možnost zahrát si v něčem velkolepějším, tak jeho obsazení nepovažuji za nejšťastnější volbu. Docela otravné bylo veškeré dodabovávání, na které jsem si nezvykl ani za dvě hodinky stopáže. Milostná zápletka, na které je film postaven se mi nelíbila ani trošičku. Přišla mi naprosto fádní. V dané oblasti nejsem odborníkem, ale ze svého diváckého pohledu jsem na tomto milostném vztahu nevěřil nikomu ani "ň". Na druhou stranu filmů z koncentráků je a i nadále vzniká opravdu hodně, takže je děj alespoň něčím ozvláštněn. Docela solidní je i soundtrack, který ovšem místy dost nepatřičně tlačí na pilu. Nedovedu se úplně zbavit dojmu, že Colette se za velkofilm spíše vydává, než že by jím skutečně byl. Nejedná se vyloženě o nic nekoukatelného, ale když film neuvidíte, tak o nic nepřijdete. Existují skutečné mraky filmů z podobného prostředí, které jsou po všech stránkách obsáhlejší. Tento vyniká snad pouze tím, že je český. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,LÁSKA JAKO VTEŘINA, KDY SE LIDÉ PODOBAJÍ HVĚZDÁM, SLUNCI, LETÍCÍM PTÁKŮM.…“ /// Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau - místo plný pohybu (nejsou tady na rekreaci, že ano…), zákonitostí a kompromisů, na kterejch závisí život. Taky romantika mezi popílkem z pecí, která má tohle místo udělat snesitelnějším. Příběh plnej reality a filmařina, která má blíž k tý západní. Cieslar válečnou tématiku umí, ale víc než z hereckýho kumštu Mádla, může těžit z Lustigovy předlohy a jistě i jeho pomoci na scénáři. Vrací mi tak víru v český film (i kvůli tobě Hřebejku!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Colette: Dívka z Antverp“, kterou v roce 1992 napsal Arnošt Lustig, jsem nečetl. 2.) Vždycky jsem tušil, že koncentrák byl místo plný lásky. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

Reklama

Omnibus 

všechny recenze uživatele

Mádl mi tady moc neseděl (ale uznávám, že jeho zaškatulkování je můj problém a ne Mádlův) a celý ten milostný příběh se mnou nic nedělal. Což se paradoxně dá brát jako velké plus filmu. Peklo koncentráku a šílenou preciznost německé vyhlazovací mašinérie, zorganizované do posledního detailu a vypilované k maximální efektivnosti, se totiž podařilo z románu Arnošta Lustiga přenést na filmové plátno natolik působivě, že jsem si uprostřed všeobecného zmaru a hromad mrtvol v každém okamžiku jasně uvědomoval, jak strašně málo záleží na tom, jestli zrovna tihle dva zamilovaní přežijí. Kdykoli si totiž pro sebe ukradli chvilku štěstí, tak jen o pár bloků dál těla dalších Romeů a Julií právě hořela v pecích krematoria. Morbidní tanec vloček popílku přinášel jen zmar a marnost. Proto na nějakou Colette zapomenu rychle a v tom odjíždějícím vagoně jsem, na rozdíl od ní, necítil žádnou radost. Ale rozžhavené, dnem i nocí kouřící komíny (a taky třídící pracoviště Kanadu), ty si pamatovat budu. Působivě zobrazená atmosféra pekla, stvořeného lidmi na zemi, pro mě převálcovala i většinu formálních nedostatků filmu. ()

heyda 

všechny recenze uživatele

Je fajn vidět, že i dnes se občas podaří natočit film, který stojí na pevných scénáristických základech. Ještě až se tu najdou i dobří režiséři, tak třeba jednou připutuje do našich luhů a hájů i nějaký ten Oskárek. Film je to bezesporu na současné české poměry velmi dobrý, v rámci zahraničních filmů by se však řadil do širokého průměru. Herecky kvalitní, scénáristicky jakbysmet, hudba taky na jedničku, snad už jen to zvládnout líp uchopit, nacpat tam víc emocí, beznaděje a méně patosu a nebylo by co řešit. Za mě 70% a zaokrouhluju směrem nahoru :) ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Jiří Mádl jako herec utáhne skoro cokoliv. Dalším plusem je kamera Marka Jíchy. Jenže na druhé straně vůbec nevychází orámování příběhu z roku 1973 a nepovedený je český dabing. Navíc nedává smysl. Zmizela s ním veškerá pozitiva mezinárodního castingu, protože najednou to vypadá, že v Birkenau si všichni vzájemně rozuměli (proč se tedy Mádl vlastně chtěl učit francouzsky?) a ke komunikačním problémům tam vůbec nedocházelo. Takže tu máme jen další milostné drama z koncentráku, které má místy bohužel solidně nakročeno do kategorie „ušlechtilá nuda“. ()

Galerie (125)

Zajímavosti (37)

  • Colette ve zfilmování Lustigových děl zdaleka prvenství nezíská. Filmové plátno už dávno před ní okusily např. snímky Transport z ráje (1962), Démanty noci (1964) a Dita Saxová (1967). [Zdroje: oficiální web filmu, Lidové noviny] (hippyman)
  • Clémence Thioly je ve skutečnosti opravdu Židovka. Podobně herečka Kristína Svarinská před nedávnem zistila, že má židovské předky, kteří nesou těžké břemeno vzpomínek na holokaust. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Arnošt Lustig si prežil peklo holokaustu na vlastnej koži a bol svedkom ojedinelých útekov z Osvienčimu. (kacer4)

Reklama

Reklama