Strach a hnus v Las Vegas

Z minimálne dvoch dôvodov musím vidieť znovu! 1. Na druhom premietaní sa pokúsím o zachytenie väčšieho množstva detailov a režisérových špesl ingrediencií, ktorých má Gilliamove dielo, pochopiteľne, ako vždy, neuveriteľne veľké množstvo. 2. Takáto epická óda na užívanie drôg si jednoducho zasluhuje opätovné zhliadnutie! Zatiaľ hodnotím solídnou 4-kou, ale som si takmer istý, že hodnotenie pôjde časom vyššie. 120 minút, plných zábavy štýlu "nejako bolo, nejako bude, je*nime si ešte trošku" - i like it! (06.10.2011)

Na Strach a hnus v Las Vegas jsem se vyloženě těšil, protože to byl poslední kousek z Gilliamovy filmografie, který mi dosud unikal. O to rozpačitější byl výsledný dojem. Tedy aby bylo jasno, věřím, že režisér i obě hvězdy v hlavních rolích si to náležitě užívali a bavili se tak, jako možná nikdy po dobu své dlouhé kariéry, jenže když se baví štáb, nemusí to znamenat zábavu pro diváka. Tenhle film je jeden předlouhý několikadenní halucinogenní trip dvou chlápků, co si rozhodli udělat výlet do města hříchu s kufrem plným drog. Je snímaný z pohledu feťáka a navíc takovým tím "free cool" stylem, který bych čekal spíš od nějakého výrobce reklam, který si odskočil k hranému filmu. Halucinogenní scény posloužily Gilliamovi k jeho oblíbeným surrealistickým výjevům, takže můžeme sledovat, jak se okolí feťáků hemží osobami, které se promptně mění ve všelijakou havěť. Bohužel film prakticky rezignoval na příběh a obě postavy mají v podstatě nulové charaktery, které se nikam neposouvají a nevyvíjejí. Termín, který mě pro tento film napadá, je stereotyp a z něj plynoucí nuda. Mohl bych mluvit o tom, že Strach a hnus má dost problematické morální poselství, které zní "sjíždějte se, jak dlouho chcete, ono vám to projde a zažijete při tom spoustu legrace, zfetujete mladou holku a užijete si s ní, co hrdlo ráčí, a neptejte se, co bude zítra". Kdybych byl drogový dealer, považoval bych tenhle film za sympatickou dvouhodinovou reklamu. Ale ani pohoršení ve mě tenhle kousek nevyvolává, opravdu mě spíš unavil a i když mu neupírám pár zábavných momentů, které se spíš pojí s tím, jak je snímek v epizodních rolích obsazený, než s kvalitou nějakých gagů nebo komičností postav, celkově to je pro mě bezkonkurenčně nejslabší Gilliam někde na pomezí jedné a dvou hvězdiček. Celkový dojem: 30 %. (22.04.2012)

Fakt, že je Terry Gilliam geniální blázen s nezměrnou představivostí, kterou zcela bez zábran sděluje svými mimořádnými vizuálními prostředky, jsme již myslím všichni vzali na vědomí:) Nyní si pro své fantaskní orgie vybral prostředí a téma, které se snad k jeho stylu ani nemohlo hodit lépe. S kufrem plných nejrůznějších drog, Tráva, LSD, Mezkalin, Torazin či Kokain se dva exoti Johnny Depp a Benicio Del Toro v drogovém opojení vydávají do Las Vegas. Po cestě naberou stopaře. Tobey Maguire s dlouhými vlasy. Ha! Tobey Maguire na blond. HA HA HA! :D Po příjezdu se ocitají na jednom nekončícím, zběsilém a šíleném tripu, kde se bizarnosti meze nekladou. Jak bylo ve snímku řečeno: Lidé se sjeli do Vegas. Naopak Johnny a Benicio se SJELI ve Vegas:) Film v podstatě nemá žádný výrazný příběh. Jde jen o jeden velký, dlouhý drogový večírek, kde se lidé mění v plazy, motivy na kobercích začínají ožívat a skutečné už není skoro nic. Gilliam jak má být, i když jsem měla dojem, že v tomto případě forma výrazně přebíjela samotný obsah. (14.04.2012)

Teda tady v tomhle filmu si Johnny a Benicio fakt užívaj. Smrkaj a papaj všechno co najdou, zkrátka brutálně smaží. Tripy jsou natočeny skvěle a reálně, čímž na sebe Gilliam prozrazuje, že má asi taky nějaké ty zkušenosti s ilegálními látkami. První půlka je nabitá humorem a je škoda, že ta druhá půlka lehce kolísá. Jinak je to ale super. (17.11.2004)

Tak tahle substance se mi rozhodně do žil nedostala a to ani na třetí pokus (ten třetí byl první do konce). Divoká jízda? Nikoli. Pěkná nuda a o čem? O drogách? Kdybych nebyla tak otrávená, tak se zasměju "ha, ha", protože tohle bylo jen pozlátko a v něm nic. Ještě že Benicio Del Toro věděl, co a jak hraje, protože Johnny Depp, si myslím, o tom do poslední chvíle neměl páru. Proti soundtracku nemám to nejmenší. (16.01.2006)