Reklama

Reklama

Poklad Aztéků

  • Západní Německo Der Schatz der Azteken (více)

Obsahy(1)

Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato... Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendlandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce... Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své, a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky. Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Panarová. (Česká televize)

(více)

Recenze (82)

tron 

všechny recenze uživatele

„Na formality nemám čas.“ – A ako vidím, tak na slušnosť tiež nie.“ Bohvie, ako to Lex Barker stíhal, ale behom jediného roka stihol osem filmov. A z toho dva boli Poklad Aztékov a Pyramída boha Slnka, čo je vlastne jeden príbeh rozdelený na dva filmy. Oba vznikli podľa Karla Maya a Lex Barker je tu tradične neohrozený, ale nejde o oficiálnu súčasť nielenže ani oldshatterhandoviek, ale ani kara-ben-nemsioviek. Barkerov hrdina je tu prekvapivo veľmi neakčný, čo je azda svojím spôsobom zámer tvorcov, aby ho odlíšili od Old Shatterhanda a Kara Ben Nemsiho, ale namiesto nedostatku akcie neprichádzajú s ničím novým/iným a tak je to proste len nezáživná nuda s miestami až nechcene smiešnym scenárom a veľmi lacnou výpravou. Ak vám na kara-ben-nemsiovkách vadilo, že už to proste nie je to, čo oldshatterhandovky, tak toto vari azda radšej ani nepozerajte. ()

Ripley 

všechny recenze uživatele

Film působí velmi směšně.Obvzlášť ve scénách s indiány.Už samotný úvod je jako z nějaké pohádky a ne z dobrodružného filmu.Do očí bijící kulisy a pyrotechnické efekty jsou směšné,stejně tak i indiáni.Vyžehlené kostýmy jsou jako ze škatulky a na rozdíl od mayovek s Shatterhandem tu zřejmě indiány hrají jen němci.Jejich bílé tváře píchají do očí.40% jen za Barkera a Woltera. ()

Reklama

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Knédlwesterny jsou všechny téměř stejné, vždy stejná směs exotické romantiky, ušlechtilého divošství a šablonovitých postav (či spíše člověků-konstant), akorát že některé jsou horší. Např. směšnými pyrotechnickými efekty (vchod k pokladu), nevhodnou volbou komické postavičky (to je i v Mayovi? Peklo!) a nízkým charismatem hrdinů (Lex Barker je ale OK). ()

Rominator 

všechny recenze uživatele

[USA 1864] Doktor a tajný diplomatický kurýr Sternau žádá amerického prezidenta Abrahama Lincolna o finanční pomoc pro mexického prezidenta Juareze v boji s císařem Maxmiliánem. Lincoln nemůže v tuhle chvíli oficiálně nic udělat a proto posílá důvěrný dopis, který by měl Juareze povzbudit. Po návratu do Mexika Sternau prezidentovi navrhne, že by mohl pomoci přítel hrabě Fernando di Rodriganda y Sevilla... Komickou postavu tentokrát ztvárnil Ralf Wolter jako Andreas Hasenpfeffer, který prodává kukačkový hodiny. Další roli záporáka si ve filmu zahrál Rik Battaglia jako kapitán Verdoja. ()

anli 

všechny recenze uživatele

Další Mayovka,tentokráte natočená podle románové série"Tajemství starého rodu" a Old Shatterhand se nám tu změnil v Dr.Sternaua,který má ovšem stejné ctnosti jako on či Kara ben Nemsi.Děj nás zavádí tentokrát do Mexika v době bojů za nezávislost.Scénář se celkem drží románové předlohy,i když mění čas a místa a poměrně velké kusy chybí,hlavní kostra zůstala zachována a filmu se daří držet ducha knihy a chvílemi i slušně zaujmout.Oproti ostatním Mayovkám je tahle trochu více pohádková a to nejen díky pokladu.Je tu také spousta postav-například náš oblíbený a vtipný Ralf Wolter a taký Rik Battagila v roli dalšího Mayovského padoucha(jiný herec asi nebyl tehdy k mání),ovšem opět skvělého.Ano,není to nic světoborného a na zlatou Mayovu čtyřku to nemá,ale je to slušné dobrodružství s nezpochybnitelným morálním ponaučením nejen pro děti.Takže dávám 60% a kdepak mám ty zlaťáky z Mexika? ()

Galerie (13)

Zajímavosti (11)

  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné knihy Karla Maye. (Terva)
  • Doba natáčení: 31. srpna 1964 až 29. ledna 1965. (hippyman)
  • Premiéra proběhla 4. března 1965 v Düsseldorfu. (hippyman)

Reklama

Reklama