Der Schatz der Azteken
Les mercenaires du Rio Grande
I violenti di Rio Bravo
Poklad Aztékov
Mercenaries of the Rio Grande
Režie:
Robert SiodmakKamera:
Siegfried HoldHudba:
Erwin HalletzHrají:
Lex Barker, Gérard Barray, Rik Battaglia, Michèle Girardon, Alessandra Panaro, Theresa Lorca, Fausto Tozzi, Hans Nielsen, Gustavo Rojo, Kelo Henderson (více)Obsahy(1)
Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato... Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendlandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce... Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své, a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky. Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Panarová. (Česká televize)
(více)Recenze (80)
Tato Mayovka se mi zdá ze všech těch bez Vinnetoua nejlepší. Je zde spoustu sympatických postav (Dr.Sternau, Hasenpfeffer, Potoka), ale i nesympatických postav (Alonzo, Verdoja, Bazin). Rik Battaglia hraje svou obvyklou roli záporáka skvěle a překvapí nás představitel Dartagnana Gerard Barey v netypické záporné roli. Ralf Wolter jako Hasenpfeffer je zárukou vtipných situací, které jsou opravdu vtipné, a ne trapné. Románovou předlohu jsem nečetl, možná buhudík, protože jinak bych možná musel hodnotit trochu přísněji. ()
Trojica scenáristov ani Siodmak poriadne nevedia, čo točia. Či veľké naivné dobrodružstvo pre dobových teenagerov, alebo vážnu historickú drámu o občianskej vojne. Postavy sú výsostne kladné a záporné, Mexičania dobrí, kolonizátori z Francúzska zlí a tak podobne. O ten poklad tu zatiaľ nejde, na ten si budeme musieť asi počkať do druhej časti. Inak to svižne ubieha, herci sa do svojich úloh hodia a Siodmak skrátka točí inak ako jeho nemeckí kolegovia pri ostatných Mayovkách, čo je aspoň určitá zmena, ak nie priamo zmena k lepšiemu či horšiemu. ()
Film působí velmi směšně.Obvzlášť ve scénách s indiány.Už samotný úvod je jako z nějaké pohádky a ne z dobrodružného filmu.Do očí bijící kulisy a pyrotechnické efekty jsou směšné,stejně tak i indiáni.Vyžehlené kostýmy jsou jako ze škatulky a na rozdíl od mayovek s Shatterhandem tu zřejmě indiány hrají jen němci.Jejich bílé tváře píchají do očí.40% jen za Barkera a Woltera. ()
Knédlwesterny jsou všechny téměř stejné, vždy stejná směs exotické romantiky, ušlechtilého divošství a šablonovitých postav (či spíše člověků-konstant), akorát že některé jsou horší. Např. směšnými pyrotechnickými efekty (vchod k pokladu), nevhodnou volbou komické postavičky (to je i v Mayovi? Peklo!) a nízkým charismatem hrdinů (Lex Barker je ale OK). ()
Tento western se nedá přirovnávat ke klasickým vinnetouovských zpracováním mayových knih. Je to jen průměrná podívaná s řadou drobných skriptérských i scénáristických chyb, z nichž do oka bijící jsou kašírované kaktusy, jugoslávská příroda je hodně vzdálená té mexické, samotný příběh je málo propracovaný a jako by násilím ukončený. Přitom vlastní poklad Aztéků v něm hraje velmi malou roli a závěrečná scéna působí dost násilně. Film nakonec zůstává jakousi epizodou v boji mezi Maximiliánem a Juárezem a my se nedozvídáme ani to, jak dopadla předpokládaná bitva mezi Juarezovým a Bazinovým vojskem. Ralf Wolter zde sehrává menší napodobeninu Sama Hawkense, spíše se ale svým charakterem někdy přibližuje více Castlepoolovi. Nu, a nepřemožitelný Lex Barker? Je to tak naivní, že to může nadchnout předpuberťáky a v dnešní době možná ani to ne. ()
Galerie (13)
Photo © Omnia Deutsche Film Export
Reklama