Reklama

Reklama

Poklad Aztéků

  • Západní Německo Der Schatz der Azteken (více)
všechny plakáty

Obsahy(1)

Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato... Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendlandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce... Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své, a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky. Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Panarová. (Česká televize)

(více)

Recenze (80)

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Knédlwesterny jsou všechny téměř stejné, vždy stejná směs exotické romantiky, ušlechtilého divošství a šablonovitých postav (či spíše člověků-konstant), akorát že některé jsou horší. Např. směšnými pyrotechnickými efekty (vchod k pokladu), nevhodnou volbou komické postavičky (to je i v Mayovi? Peklo!) a nízkým charismatem hrdinů (Lex Barker je ale OK). ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Nejhorší Mayovka vůbec (snad možná na úrovni Old Firehanda). Všechny západní s Surehandem jsou stále o třídu lepší než tenhle paskvil. Lex Barker byl vždycky to, co umělo Mayovky nakopnout, ale tohle bylo i na něj moc. Hrubě nepovedený maglajz, který kazí jméno o hodně vydařenější Pyramidě Boha slunce, se kterou bohužel tvoří jeden dějový nedělitelný celek. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Některé souboje působí v dnešní době neskutečně naivně, ale to by tak nevadilo, horší už je to s naprosto jalovým scénářem v příběhu kde postavy se spíš vyskytnutou jsou přidány na jednu či druhou stranu a tím to hasne. Po nějaké dramatické dějové záplatce ani vidu ani slechu, ale Lexovi modrý oči ty dvě dám. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

To, že Karel May nebyl jen Vinnetou či možná ještě tak Kara ben Nemsi, je snad jasné každému. A právě románový cyklus, jímž je inspirován tento film (naposledy vyšel v nakladatelství Návrat pod výstižným názvem Tajemství starého rodu), patří k mým oblíbeným, erformou psaným dílům velkého německého romanopisce. Proto musím vyjářit uznání scénaristovi tohoto zpracování, s jakou lehkostí dokázal složit příběhy v předloze z úplně jiného času, občas i prostoru, do jednolitého celku. A přesto se v celém filmu vlastně nevyskytuje událost, která by nebyla vzata z knižní předlohy, i když někdy je místo Barcelony použita zapadlá vesnická pevnůstka a doktor Sternau stíhá i činy původně jiných postav. Pouze Ralf Wolter je něčím úplně novým, ale zase ho můžeme vidět v jeho přirozené podobě, bez paruky či turbanu, tak jak zářil v německých komediích šedesátých let. ()

tron 

všechny recenze uživatele

„Na formality nemám čas.“ – A ako vidím, tak na slušnosť tiež nie.“ Bohvie, ako to Lex Barker stíhal, ale behom jediného roka stihol osem filmov. A z toho dva boli Poklad Aztékov a Pyramída boha Slnka, čo je vlastne jeden príbeh rozdelený na dva filmy. Oba vznikli podľa Karla Maya a Lex Barker je tu tradične neohrozený, ale nejde o oficiálnu súčasť nielenže ani oldshatterhandoviek, ale ani kara-ben-nemsioviek. Barkerov hrdina je tu prekvapivo veľmi neakčný, čo je azda svojím spôsobom zámer tvorcov, aby ho odlíšili od Old Shatterhanda a Kara Ben Nemsiho, ale namiesto nedostatku akcie neprichádzajú s ničím novým/iným a tak je to proste len nezáživná nuda s miestami až nechcene smiešnym scenárom a veľmi lacnou výpravou. Ak vám na kara-ben-nemsiovkách vadilo, že už to proste nie je to, čo oldshatterhandovky, tak toto vari azda radšej ani nepozerajte. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (11)

  • Premiéra proběhla 4. března 1965 v Düsseldorfu. (hippyman)
  • V priebehu jedného roka od premiéry videlo film v Československu celkovo 543,052 divákov. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama