Nebraska

Alexander Payne se po trochu kýčovitých (ale v mých očích jeho nejlepším snímku) "Děti moje" vrací k žánru road movie v černobílém snímku "Nebraska" o demenci trpícím starším muži, který se se svým synem vydává na cestu, na kterou je přivedl falešný šek na milion dolarů. Herecky výborné, ale zbytečně utahané a pomalé, bez většího náznaku zajímavého příběhu. (12.04.2014)

U některých snímků je vám zkrátka dobře, aniž dovedete říct proč, Nebraska je jedním z nich, zvlášť, koho baví staří, protivní bastardi... :-) Proto až přijde rodičům dopis od Reader`s Digest a budou věřit jeho tvrzení, nenechte je jít pro výhru pěšky, vezměte je na poznávací výlet, možná nebude tak marný, jak by se mohlo zdát, třebaže se dozvíte i to, co jste nikdy vědět nechtěli, ale určitě vám i jim bude bude nakonec stejně fajn, jako Woodymu s Davidem na cestě do Lincolnu... (04.03.2014)

Nedá sa to vystihnúť dokonalejšie a presnejšie ako to vystihla Nunka! Alexander Payne má cit pre tému, hercov, réžiu, obraz a dokopy to celé neskutočne funguje... (23.05.2014)

Od čias Návratu domov z roku 1978 som nevidel Brucea Derna v takej plnokrvnej hereckej úlohe. Jeho stárnucí Woody, unavený životom a alkoholom, si chce vyzdvihnúť milión dolárov, lebo tak to stálo v liste, ktorý mu poslala "šmejďácka" firma. Neustále preto uteká z domu, až sa napokon mladší syn David ( prekvapivo dobrý Will Forte ) podujme a otca vezme na zbytočnú cestu do Nebrasky pre výhru. Lenže zbytočná cesta to nie je, zastávka v otcovom rodnom mestečku otvorí všetky cesty do duše a z road movie sa stáva nádherný príbeh o rodine, citoch a spolupatričnosti. Čiernobiely formát dodáva snímku starobylý nádych, bola to výnikajúca voľba. Taktiež to platí aj o inteligentnom humore, ktorý je neuveriteľne zábavný a poľudšťuje celý film ešte viac. Skvelú prácu urobil aj skladateľ Orton, jeho hudba je doslova krásna. Nebraska je príjemný film rozprávajúci o vážnych veciach a až oscarová noc tresne lopatou po hlave nejakému nášmu distributorovi a dá film aj do kín. (23.02.2014)

Ako dôchodcovská naivita prinúti starého pána uveriť nanajvýš pofidérnemu letáku o výhre milióna dolárov, čo spôsobí v jeho chátrajúcom živote a v nudných životoch jeho rodiny nečakaný reštart. Nejde o absolútnu obrodu v zmysle celovečerného happyendu, ale skôr také ľudské zblíženie v horko-sladkých chvíľach, aké v lepšom prípade môžete poznať aj z reality. Od začiatku (konkrétne takmer od prvých krokov na krajnici) sprevádza hlavného hrdinu jeden zo synov, ktorý zjavne jeho signifikantné vlastnosti, ako dôverčivosť a submisívnosť, zdedil vo výdatnej miere. Postupne sa pridá zvyšok rodiny a to žiaľ nielen tej najbližšej a najmilšej. Zastavia sa totiž po ceste "za pokladom" v jeho rodnom mestečku plnom známych tvárí, ktoré sa zmenili iba natoľko, ako to má v moci čas, čiže charakter im nenarástol. "Výherca" sa chce logicky so svojím šťastím každému pochváliť. No a to má za následok zástup malomeštiakov túžiacich po koristi a teda zneužití situácie. Niet sa čomu čudovať, doteraz mali na starosti len vlastný majetok a miestne klebety. To musí byť predsa nuda a potom, peniaze chce každý. Najsilnejšiu iniciatívu v zatrhnutí tejto nepriaznivej situácie prejaví jeho manželka, sympatická stará pani, ktorá by bola možno rovnaká, keby odtiaľ kedysi neodišla. Ale kto vie. Takto si zaklebetí aspoň na cintoríne, kde jej nikto nebude odporovať, a zdržať sa dlho neplánuje. Ale to už sa vraciam späť v deji a všeobecne neviem prečo sa ho snažím tak detailne vyrozprávať, mali ste ma dávno zastaviť. Ale nie, vy už ma poznáte, som príliš tvrdohlavý, tak radšej so mnou pôjdete až do cieľa. A tam sa splní aspoň niečo z posledného sna starého Woodyho a my si spolu s ním budeme môcť (znovu) zažiť, aké je to, keď si rodič a dieťa vymieňajú miesto za volantom... (25.02.2014)

Ze začátku jsem se s cítěním filmu vůbec nemohl sžít a dokonce mě snad poprvé v životě napadlo, že by snad bylo lepší, kdyby místo té černobílé byla barva. V polovině jsem si ale najednou uvědomil, že mě Nebraska opravdu baví, a že celý příběh, který se pohybuje někde mezi fraškou a dramatem, prožívám, a že se ta černobílá krásně vyjímá (ostatně jako u každého černobílého filmu). A že je Nebraska takový zvláštně krásný film. 8/10 (05.03.2014)

Hodně příjemný film, u kterého mne potěšilo, že se vyvaroval různých klišé podobných snímků, např. že nikdo neumře (i když i na hřbitov se dostaneme), a dané téma se mu povedlo vyjádřit ne pateticky, ale s milým a jemným humorným nadhledem. Také je fajn, jak postupně skládáme dohromady střípky života jednotlivých postav (i když Davidův brácha, ten TV moderátor, si jednoznačně říkal o větší prostor, než jaký dostal) a že ty postavy jsou nejednoznačné, jako je život sám - třeba babička chvíli vypadá jako megera, ale časem zjistíme, že má na některé věci jen ryze pragmatický názor. Otec, tedy děda, který si myslí, že vyhrál milion, je nám sice zpočátku představen jako tvrdohlavý a sebestředný alkoholik, ale také časem zjistíme, že ten život neměl až tak lehký a jednoduchý. Potěšilo mne, že Davidova přítelkyně je typická Američanka, a ne anorektická hollywoodská hvězda - pravda, sex s takhle tlustým stvořením bych si asi nedokázal představit, ale zas je to o něco realističtější. Jinak téma toho, jak vás rodina chce odřít, když čichá prachy, je pár set let staré, takže nic nového nepřináší, ale neškodí si jednou za čas připomenut, že chamtivost někdy ničí důkladně mezilidské vztahy - proto mne hodně pobavila závěrečná Woodyho jízda městečkem a ty překvapené xichty. :-) Na filmu mne jen mrzela chvílemi jistá zbytečně nudná rozvláčnost, mít to o dvacet minut méně, byl by film daleko silnější. Také jsem nepochopil, proč je to celé černobíle, ale je fakt, že záběry polí, hor a silnic tak lépe vyzněly a měly své poetické kouzlo. A málem bych zapomněl, úžasná je scéna u hory Rushmore - taky mne někdy nebaví jezdit na údajně státně důležitá místa, jež chce vidět manželka, a taky si řeknu něco ve smyslu, je to nedodělané, tak jsme to viděli, a pojďme někam, kde je hezky (cimrmanologové si mohou říct, já tu nic extrovního nevidím, při tom výletu na Kokořín bylo aspoň občerstvení). Nu, a hodně silná je scéna v té firmě, co ty certifikáty posílá, i když je to jen pár slov - o tom, jak se balamutí lidi. (09.12.2020)

Každý rok se najde nějaký film, který je nominován na "prestižní" cenu hollywoodských velikánů Oscar, jehož nominace je mi čirou záhadou. Měl jsem za to, že takovou cenu získávají jen filmy opravdu výjimečné. Nebraska je sice v mnoha ohledech výborný film, který řeší tolik oscarových momentů, ale v tomhle podání je to opravdu nuda. A těch několik úsměvných momentů tomu nepomůže. (15.02.2014)

Emocionálně o dvě třídy nad ´Descendants´. V Nebrasce se toho příliš nevysloví, hraje se obrazem a film má tendenci vámi prorůst a komunikovat tak trochu jiným způsobem. Nebraska působí velmi ´klasicky´, člověk si vzpomene i na Bogdanoviche a jeho první filmy. Payne vsadil na super-obyčejné lidi, což je v poslední době osvěžující prvek většiny ´těch méně závislejších´ filmů. Uvidíme, jak si s Nebraskou pohraje čas; podle mě se Paynovi povedla nadčasová věc. (PS - jestlipak poznáte Buzze ze Sám doma!!!) (25.03.2014)

Naprosto špičkový filmový zážitek. Celou stopáž filmu jsem seděl se zatajeným dechem a hádal, jak to asi dopadne. Celkový dojem z filmu navíc umocňuje fakt, že je celý natočen v černobílém spektru. Nebraska je rozhodně netradiční a emotivní filmový zážitek. (29.05.2014)

Some of 'em are dead. (24.10.2015)

Nebýt lobotomicky optimistického konce byl by to perfektní film. (12.03.2014)

DETI MOJE, pán Payne je späť. Chvalabohu. Jednoduché a preukázateľné, že menej je často viacej. Žiadna Hawai, proste Nebraska. A Will Forte a June Squibb skrátka geniálni! (19.02.2014)

Na americký film se jedná o téměř komorní snímek. Černobílý ráz snímku rozhodně prospěl. Herecké výkony jsou věrohodné, dialogy uvěřitelné. Celkový dojem z filmu mám ale rozpačitý. Něco (podstatného) mi tam prostě chybělo. Mé hodnocení: 65%. Viděno: 24.03.2014 (Febiofest 2014). (04.05.2014)

Film, ktorý poľudšťuje socky. Alebo aby som nebol taký krutý...ktorý ukazuje jednoduchých ľudí v tej najčistejšej podobe so všetkými neduhmi, malosťami a závislosťami a snaží sa nám ich priblížiť sympatickým a úsmevným spôsobom. A tým, že to režíruje Alexander Payne, sa to filmu aj darí. Generačný vzťah otca so synom je prvotriedne zobrazený v ich vzájomnej neschopnosti komunikovať. Pričom syn si stále k svojmu starému a senilnému otcovi hľadá cestu. A celá tá road movie okolo absurdnej zápletky sa odvíja veľmi pekne a uveriteľne. A hoci niektoré scény sú podané prvoplánovo ( potlesk v reštaurácií - výsmech v bare) umocňujú vo finále dobrý pocit. Je vtipné vidieť, že veľa vecí sa skrátka nemá ako vyriešiť, pretože ľudia - hlavné tí malomešťania, sa skrátka meniť nemôžu a nebudú. A že jediné čo má zmysel je trošku ľudskosti. Aj na bizarné priania. Dern a Forte sú vo svojich úlohách fantastickí. Poteší aj ústredný hudobný motív a vedľajšia úloha Odenkirka a Squibb. Som veľmi rád, že aj keď si tento raz Payne scenár nenapísal, Nebraska do jeho filmografie skvelo zapadá. (10.12.2023)

ono to bylo hezky natočený, hezky zahraný, aji ten příběh nebyl nejblbší, ale ze Straitovské roadmovie se stalo rodiné drama zaseknuté uprostřed cesty (20.03.2014)

CITÁT - Tak tady je tulák po hvězdách.......... Jdu do Nebrasky, vybrat si milion dolarů........... Reklamní leták vzbudí možnost stát se milionářem na stará kolena. Jo a taky potřebuju nový kompresor. Ten svůj jsem před čtyřiceti lety půjčil kamarádovi....... Po patnácti minutách chození pěšky se to konečně rozjede. CITÁT - Rozhodně řídím líp než tenhle debil......a nebo tenhle debil......... Scéna se zubama, okolo 22 minuty je povedená. DIALOG: DAVE - Mám je. Vlastně ne, to nebudou tvoje zuby, tati. TÁTA - Ukaž? Ne, to nejsou moje zuby. DAVE - Ale no tak tati, čí by to asi byly zuby? To byl vtip. TÁTA - To nejsou moje zuby........... Příběh má nádherný, lehký, hudební doprovod. Převážně brnkaná kytara a housle. Tváří se to sice vesele, ale ve své podstatě je to smutné, ale pohodové. Tu smutnou pohodu vyjadřuje i fakt, že film je točen černobíle. CITTÁT - Ty vole, takovej kousek a on to jede dva dny!!!!! To by snad zvládla i buzna na zpátečku.......... DIALOG: DAVE - A jak Sára zemřela? MÁMÁ - Zhlídla se jednoho dne v zrcadle,cha, cha, chááá........ Všichni diváci už od začátku vědí, že dopis z výhrou na jeden milion dolarů je podvod, ale určitě každý věřil, že když Woody vstoupil v Nebrasce do knižní společnosti - tak vyhraje. CITÁT - Dnes ještě není, ale zítra už bude milionář........ Tenhle příběh mi na dlouho zůstane v paměti, tedy pokud nezačnu zapomínat a důvěřovat. (27.07.2014)

Notorik Woody nasává jak velbloud u oázy, je svému okolí na obtíž, ale ještě není na odklizení do starobince. "On jen potřebuje mít pro co žít", podá mu pomocnou ruku jeho syn a má recht, neboť to potřebuje každý z nás. A na splněná přání není nikdy pozdě. Nebraska je dojemné pohlazení na duši i skvostně úsečný humor. Vše poeticky zahaleno v černobílém rouše a Jarmuschovském stylu. Nenápadná perla letošních Oskarů. (26.02.2014)

Ak vyobrazíte film o demencii reálne, tak to bude s najväčšou pravdepodobnosťou nuda, no a tá tu aj bola. Upadnutá časť USA, skrachovanci a dôchodci, film ničím nevýnimočný, no nominovaný na Oscara, tak to už vážne neviem, čo je potom umenie. Ak si ale neviete vybaviť realitu, nejakú jej predpoveď ako to asi vyzerá a zrejme dokiaľ sa niečo významné nestane, tak bude vyzerať na mnohých miestach, či dlho ste nevideli film, kde by hlavná postava nepozerala televíziu, tak si pozrite toto. (04.04.2014)

Lidé jako Payne fungují jako doklad naprosté vyprázdněnosti indie škatulky. Dnešní americký nezávislý film je rodinná tuctovka, kterou jsme už stokrát viděli, a otravuje nás přinejmejším od Little Miss Sunshine. Že jsme umělci a ne Hollywood, se pozná třeba podle toho, že je to černobílé, nebo že stará bába ukáže na hřbitově frndu, ale v jádru je to prostě banální smířlivá člověčinka, jejíž nominace na Oscary o ničem nevypovídají, ale účast v Cannes už tak nevinná není. To opravdu i festivaly, které si mohou dovolit být výlučné, musí promítat divácké kýče? A tak to musej dál táhnout matadoři jako Coeni nebo Jarmusch, kterejm zatím stále invence a nápady nechybí. (27.03.2014)