Fair Play

Tlumený, ve finále velmi působivý film skvěle vystihující plíživý hnus a šátrající chapadla socialistického režimu. (02.01.2016)

Nebýt Judit Bárdos a ve vedlejších rolích Romana Zacha a Taťjany Medvecké, byl by to jen další sportovní retro film z 80. let, který jasně ukazuje, kdo je dobrý a kdo zlý. Ta šablonovitost a předvídatelnost z Fair play stříká tak moc, až jsem si chvílemi musela setřít brýle, uf. Zápletka je jasná jak facka, následky se brzo dostaví. Nebýt toho skvělého hereckého obsazení, byl by to úplně průměrný film, který bych do druhého dne zapomněla. Andrea Sedláčková zřejmě svůj stín nepřekročí. (02.01.2016)

Asi tam mělo být něco zajímavého, zvláštního, překvapujícího. Pokud ano, viděl jsem nějaký jiný sestřih filmu, protože takhle nějak mi přišel děj zřejmý už z traileru. Takže nic zvláštního, nic překvapujícího, možná jen vyhroceného. Zajímavá alespoň mě poměrně neznámá slovenská herečka. Producentům se alespoň podařilo do hlavní role protlačit v Česku takřka neznámou tvář, která není profláklá všemi těmi českými rádobyfilmy a telenovelami. Díky alespoň za to. (05.10.2014)

"Jediná věc, kterou člověk nemůže vyměnit za touhu svého srdce, je srdce samo", jak se píše v jedné mé oblíbené knize. Právě proto jsem tak silně pociťovala tu beznaděj, obavy i frustraci talentované Anny, která kromě obvyklých praktik, které se, nebuďme naivní, dějí ve vrcholovém sportu i dnes, narážela navíc na neprostupnou zeď totalitní éry. Co mě na filmu zaujalo nejvíc, byla naprostá uvěřitelnost charakterů, nejen Anny, ale i trenéra, důstojníka Stb, alibistických lékařů nebo její matky, na jejíž příkladu byla krásně znázorněno nečernobílé pojetí celého snímku. Odpůrkyně režimu, v podstatě statečná žena, která však když na to přijde dokáže manipulovat se svojí dcerou stejně jako druhá strana i když se domnívá, že koná pro její dobro. A naproti tomu, estébáci sice jsou ti zlí, ale nejsou zbytečně přehnaně démonizováni. Dobře napsaným postavám napomáhají také výborné herecké výkony všech zúčastněných, výborný scénář i režie, což je na české poměry, kdy se většinou rodí jen pár skutečně dobrých filmů za celý rok, bezva . Akorát mě mrzí, že se až na výjimky čeští tvůrci pro ty skutečně kvalitní příběhy musejí obracet do dob komunistických či válečných a nedokáží natočit něco silného a současného zároveň. (29.11.2014)

Musím se přiznat, že stejně jako Marigold ve svém komentáři jsem i já tak nějak po celou dobu stopáže čekal hořký konec, kdy se Anča na tu olympiádu dostane, ale výbor nakonec ustoupí Moskvě a nikoho tam nepošle. Protože tak tomu ve skutečnosti smutně bylo. No na(ne)štěstí (vyber si, diváku) autorka scénáře hořce nezavtipkovala na závěr, protože nechala Annu se rozhodnout morálně na výši. Což pro Annu očividně rozhodnutí těžký nebylo, ale pro diváka... Ono vůbec je strašně těžký Fair Play komentovat. On totiž film zdaleka není typickým sportovním dramatem západního střihu, sport (sprint) je zde spíše zrcadlem své doby, a berličkou ve vyprávění s pointou. A ono ani zhodnotit vyprávění není moc lehký - místy působí vyprávění až příliš zkratkovitě (seznámení v tramvaji? Kříž? Anny otec?), jindy naopak mě jako diváka totálně vtahuje svou jednoduchou intimitou, syrovostí, civilností, intenzitou hereckých projevů... z nichž totálně vejrám na Judit Bárdos, dabing nedabing, běhala, hrála, s klidem přehrávala všechny herce na obrazovce (a to i, klobouk dolů, výtečného Igora Bareše!). No a abych to zbytečně neprotahoval, prostě a jednoduše jsem po dlouhé době byl rád, že zrovna tenhle film vznikl v Česku. My totiž se i na ty klasické šablonky sportovních dramat dokážeme podívat úplně jinak (že jo, Pěsti ve tmě). Jo a ještě asi nikdy jsem u filmu víc nechtěl klišovitý doslov "o šest let později" s happyendem pro Anču. Zaplaťpámbu ale tenhle film happyend nemá, jen zhořklý úsměv. (01.01.2016)

Je příjemné vidět, že to jde, když se chce. Fair play se Andrei Sedláčkové povedl. Judi Bárdos jako Anna je taky skvělá, stejně jako výprava a atmosféra filmu. Film dává nahlédnout do poměrů v komunistickém Československu, i když té smůly a tragédie je pro jednu matku a dceru až příliš, až to působí trochu nevěrohodně. Konec předvídatelný a děj se trochu motá dokola, ale celkový dojem více než pozitivní. (08.05.2014)

Andrea Sedláčková bohužel není natolik obratnou režisérkou, aby dokázala přesáhnout slibné tematické zadání a učinit něco víc než jen rutinně odvyprávět zápletku. Fair Play selhává na nevěrohodné konstrukci, která se ani nesnaží o plnokrevnější postavy a jakmile se na obzoru objeví ostřejší konflikt, pohodlně se mu vyhne ladným obloukem tak důvěrně známým z jiných současných obrazů normalizační éry. Neschopnost odložit morální měřítka společná řadě tvůrců, jež se vezou na opatrné retrovlně, filmu uzavírá cestu do společnosti takových děl jako je Petzoldova Barbara či polské snímky zabývající se událostmi přelomo 70. a 80. let. Fair Play lze těžko považovat za film, který by se tomuto proudu v něčem vymykal - stejně jako ostatní počiny není schopný dosáhnout otevřenější reflexe, obohatit děj autorským komentářem. Výsledkem je jen další utahaná a předvídatelná "variace na téma", u níž by se dal alespoň očekávat větší drive, když už se odehrává ve sféře vrcholové atletiky. Bohužel i tato složka zůstala trestuhodně nevyužita a i osmdesátkový seriál jako je Dlouhá míle svou dynamičností strčí Fair Play hravě do kapsy. Akademici by konečně měli pochopit, že rutinně udělaná dobovka již dávno není receptem na oscarový úspěch. Je vážně škoda, že tato konfekce vzala šanci Václavově Cestě ven, která nabízí jak silné aktuální téma, tak úžasnou ženskou postavu ve výjimečném hereckém podání. (07.10.2014)

Tak já jsem rád vlastně už jenom, za to, že tento film chtěl upozornit na nekalé praktiky předchozího režimu, které asi většina lidí zapomnělo. Nicméně, nejsme na novinkách.cz, takže si nějaké rozsáhlé psaní o mém politickém postoji, odpustím. Ale ani bych nečekal, že to bude tak dobré. Nicméně, skutečně mi to připadalo zajímavé po celou dobu mé soukromé projekce. Skutečně mě to vtáhlo do děje, přestože je scénář trochu tušší. Což je škoda, protože pak si tu pointu ne každý dostatečně vybaví. Ale když si to tak vezmu, tak to je vážně síla. A asi k tomu ani nedokážu nic kloudnějšího napsat. Občas takové filmy jsou, no. Ale líbilo se mi to. A to hodně. (21.07.2017)

Film bez jiskry a šarmu. 1) Nepříliš zajímavý snímek s pointou jasnou od prvních minut mě dost nudil. Herecké výkony byly jako film sám - unylé. 2) Jako pamětník oceňuji věrnost historických reálií. (13.09.2014)

Režim byl opravdu zvrácený. Socialistický sportovec musel být ten nejlepší ze všech a musel dokázat ještě mnohem víc. Téma příběhu bylo velmi zajímavé, protože se rýpe v citlivé ráně a ukazuje jak to bylo nebo mohlo být. Nepamatuju se, že by se mi dostal do ruky český film s touto tématikou. Je moc dobře, že byl natočen. Samozřejmě vyvolá i nagativní kritiku od těch, kteří budou sportovce hájit a budou tvrdit, že nic takového nebylo. Nechci ale všechny sportovce házet do jednoho pytle. Tenhle film ale není pouze o dopování sportovců. (09.02.2015)

Hodně realistický film, který ukazuje, co to je postavit se režimu, i když je v malém, osobním souboji ale hlavně ukazuje, co režim udělá, když se tenhle jednotlivec postaví na odpor. Je to jednoduše sešrotování člověka, a to i přesto, že samotný režim dělá neskutečné chyby a není schopen najít smysluplnou cestu dál. (20.07.2017)

80% (15.01.2015)

Ambiciózní drama, které by nemělo zůstat opominuto ani za hranicemi naší malé země. Tento zatím poslední počin Andrey Sedláčkové řadím skutečně k tomu lepšímu, co u nás v posledních pár letech vzniklo. Je to smutné, dojemné drama o vzdoru a nenávisti vůči systému, který se nezastaví před ničím. Obzvlášť nechutná byla ta totální bezohlednost vůči lidskému zdraví kvůli „vyšším cílům“. (13.06.2015)

Obyčejné a skromné, ke konci už moc patetické, ale i z malého objemu dobře zakoncentrované v poutavý a dobře natočený počin, kterému ani nemusím odpouštět moc věcí. Roman Luknár je ve svý roli nejpřirozenější jako už dlouho nikdo. (17.03.2014)

Pro mě osobně jde o nejlepší tuzemský počin za posledních pár let. Sedláčková se vrátila ve velkém stylu a natočila uvědomělý a silný počin, který rezonuje hodně dlouho. Celé je to syrové a má to i odpovídající "šedivou a normalizační" atmosféru, která přenáší na diváka onu zoufalost té doby. Potěší i netradiční česká prvoplánová nelíbivost, ale snaha o co největší realističnost, která se dle mého daří. Z filmu mi nebylo dobře po těle a udělal jsem si obrázek o tom, jak plíživě a zákeřně používali "estébáci" člověka k tomu, aby ho buď získali, nebo úplně zničili. Podařilo se i obsazení, které je tvořeno vesměs neokoukanými herci, kteří navíc odvádějí perfektní výkony - Bárdos v titulní roli je skvělá, stejně jako pro někoho překvapivě civilní Geislerová, případně úlisní Bareš s Malým. Jediné, co sráží mé hodnocení, jsou pomalý rozjezd a možná až příliš pohádková linie s STB, která by možná v reálu skončila bohužel úplně jinak. K vyznění filmu se to ale hodí, takže až takový problém to není. V neposlední řadě je dobře, že někdo otevřel tohle citlivé téma, se kterým se společnost dosud nedokázala vyrovnat a zaujmout k němu jakýkoli postoj. Po delší době český film, za který se nemusíme stydět. 80% (06.03.2014)

Keby ten vedľajší príbeh matky a prepisovania zakázaných dokumentov dali preč a venovali by sa iba mladej šprinterke tak by som bol spokojnejší. Dokonca to mohlo byť aj dlhšie a mohli sa viac venovať tréningu a nepovolenému dopingu.... Škoda čakal som trošku viac :/ (24.08.2014)

Andrea Sedláčková, známa hlavne ako TV režisérka, nezaprela sama seba a vytvorila ďalší televízny film. Nespochybniteľným plusom je JB, ktorá sa do hlavnej role dokonale hodila, ale ostatným hercom som "neuveril". Obzvlášť mdlý mi prišiel výkon Luknára a mrzí ma, že Josefíková nedostala viac priestoru. V scenári sú tri dejové linky, ale ja som mal celý čas pocit, že je iba jedna. Bolo to tým, že som už hodinu dopredu vedel, čo sa stane a ku koncu filmu som dospel k názoru, že sa pozerám na sfilmovaný odstavec zo stredoškolskej učebnice dejepisu o 80. rokoch. Chýbal mi tam aspoň jeden prekvapivý zvrat. Dokonca aj ten úplný záver som čakal. (14.03.2014)

Čtyři hvězdy s notně odřenýma ušima. Pochvalu zaslouží několik výtečně vygradovaných momentů i herecké výkony obou žen (škoda jen toho dabingu). Do role trenéra mi nepasoval Roman Luknár. Jeho projevu přísného trenéra jsem vůbec neuvěřil. Neustále jsem měl pocit, že to hraje jen pro kameru, dokonce mi to chvílemi připadalo až parodické. Totéž platí v menší míře (protože nebyl tak vytížený) i pro Ondřeje Malého v roli sportovního lékaře. Tvůrci určitě mohli a měli jít více do hloubky, nakonec to v některých ohledech (zejména téma dopingu) zůstalo dost ploché. Asi bych přivítal, kdyby se snímek ponořil hlouběji do světa Anny a soustředil se důsledněji na její vnímání vypjatých momentů jejího života (trénink ve spojení s dopingem, tlak na výsledky, očekávání a plány matky, vztah s trenérem a další svěřenkyní, láska a následné zklamání, možná i více závodění). (21.03.2014)

Žádné sladkobolné sportovní drama, jakých známe ze zámoří mraky, ale poctivý film s tak autentickou atmosférou, že jsem se skoro celou druhou polovinu prala se slzami v očích. Prostředí atletických závodů už je jenom takový bonus. Aně přeji více takových rolí, už bylo dost hysterických nán. A ano, přidávám se k pochybovačům, kterým se nezdál začátek milostného vztahu mrknutím v tramvaji :). Nevyšel Oscar, nevyšla Filmová kritika, alespoň nějakého Lva by si ale tvůrci zasloužili. (01.02.2015)

Film o jednom prakticky zapomenutém aspektu socialistické reality. (Shodou okolností jsem si včera poslechla rozhlasovou hru Koule, která jde ještě o dost dál a je i o dost kontroverznější). Ale k filmu moc připomínek nemám. Je možná o něco rozvleklejší a až moc zabředává to toho disidentství, toho tam mohlo být méně ve prospěch sportovního prostředí. Víc by mě zajímaly osudy a konfrontace obou holek, z nichž ta Evy Josefíkové byla dost upozaděná. Ale film je to jinak záslužny, protože doping, i když samozřejmě existuje stále neměl nikdy tak ohavnou formu jako v oněch osmdesátých letech. (23.02.2015)