Reklama

Reklama

Černá komedie vypráví příběh herce Riggana Thomsona (Michael Keaton), který se v minulosti proslavil filmovou postavou kultovního ptačího superhrdiny Birdmana, a nyní se s vypětím sil snaží o svůj divadelní debut na Broadwayi. Riggan doufá, že když uspěje jako režisér a herec nového ambiciózního představení, oživí svou upadající kariéru. V mnoha ohledech to je riskantní krok. Ale bývalý filmový superhrdina si dělá velké naděje, že díky tomuto konečně získá uznání jako umělec a všem včetně sebe dokáže, že ještě není odepsaný. Premiéra se pomalu blíží, když se představitel titulní role v jeho hře během zkoušky za podivných okolností zraní a je třeba ho rychle nahradit. Na základě doporučení hlavní herečky Lesley (Naomi Watts) a na naléhání Rigganova nejlepšího přítele a producenta Jakea (Zach Galifianakis), Riggan nakonec neochotně přijme Mikea Shinera (Edward Norton), který je naprostou neřízenou střelou. Mike je ale zárukou toho, že se představení vyprodá a sklidí chválu kritiků. Kromě samotných příprav na premiéru se musí Riggan vypořádat i se svou přítelkyní a herečkou ve vedlejší roli, Laurou (Andrea Riseborough), se svou dcerou Sam (Emma Stone), která právě prodělala odvykací léčbu a nyní pro něj pracuje jako osobní asistentka, a také s bývalou manželkou Sylvií (Amy Ryan), která se čas od času objeví v zákulisí. (CinemArt)

(více)

Videa (13)

Trailer 1

Recenze (1 311)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Už podruhé jsem nedostala měsíčky. Myslím, že je to opravdu tady. Je to dobře, nebo špatně? Riggane!“ – „Je to dobré. Je to skvělé!“ – „Řekni něco jinýho.“ – „Víš určitě, že je to moje?“ Na film se mi zpočátku nedařilo úplně správně naladit. Dost možná to souviselo i s mým očekáváním ohledně humoru. Birdman sice byl místy hodně vtipný, ale mnohem více a častěji cynický, hořký, satirický, škodolibý, jízlivý a chvíli mi trvalo, než se mi na to podařilo zvyknout (a zároveň na fakt, že se hraje i na vážnější notu). Pak jsem se ovšem i velmi dobře bavil. A to za přispění poutavého příběhu (divák s napětím očekává, co se v rámci improvizace na pódiu i mimo něj zase stane), zajímavého stylu přecházení (člověk je stále „uvnitř“), Rigganových představ, všemožných hlášek, narážek kupříkladu na herce („To si nezasloužím trochu úcty?“ – „Jsi herečka, zlato.“), kritiky („Přečtěme si tu zkurvenou recenzi. Holobrádek. Holobrádek je nálepka. Bezvýrazný. To je jen nálepka. Marginálie? Děláte si srandu? To zní, jako by bylo třeba penicilinu, aby to zmizelo.“), filmovo-divadelní rozmezí („Nejste herec, jste celebrita. To jen aby bylo jasno.“) a především výborných hereckých výkonů (Edward a Naomi zase spolu a ve formě, ovšem největší hvězdou je opravdu Keaton). Celkově to vidím na solidní 4*. „Byli bychom skvělí rodiče.“ – „Příšerní. Byli bychom...“ – „Děsní. Vychovali bychom..“. -. „Masového vraha.“ – „Nebo Justina Biebera.“ ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Přechválené dílo režiséra, který opět žehrá na svou výslunní pozici. Čítankově pseudofilosofující a pseudopsychologizující středoškolská esej s rozklíženou osnovou. Byť je natočená nadprůměrnou, vtahující, dynamickou kamerou, podpořenou bdělým a vnímavým střihem (přičemž oboje chytře rozpracovává esenci divadla a divadelnosti), scénář zůstal jen rozešitý a postavy rozhašené, mělce vykreslené a pohříchu neživé a nevěrohodné. *** Nejde p(r)ominout, že slibný rozjezd, kdy na mdlou scénu vtrhne jako vítr Edward Norton a začne nemilosrdně, věcně a sakrasticky bořit trapné kulisy (jak divadelní hry, tak zpočátku i filmu samotného), aby je nahradil něčím životnějším, pravějším, nebezpečnějším, co snímku na chvíli propůjčí záblesk páteřní naděje, vezme brzy za své, protože i jeho postava se záhy rozpoltí, rozbředne a utone v protismyslných slovních výměnách - zplihne a s ním od druhé třetiny i celý film. A co je horší, ani nedostane šanci se během dalšího rozvíjení děje smysluplně rehabilitovat, nechat se divákem pochopit, protože po druhé třetině z filmu i z načrtnutých rozehraných vztahů neomluvitelně mizí: naposled ho vidíme se Sam v zákulisí, což si žádá minimálně doslovení, dohru, pointu (stejně jako jeho podivný ambivalentní vztah s Lesley a nakonec i spor o tvůrčí vládu nad hrou i realitou mezi ním a Rigganem samotným), ale ono to pak už nikdy v dalším průběhu děje nehraje žádnou roli, scénář to všechno lhostejně opustí. *** Stejně kašírované jako v jádru rozporné jsou i další postavy, Riggana stále milující, oddaná a chápavá ex-manželka; pubertální, tvrdohlavá, z léčebny propuštěná, ale přitom vnímavá, milující, chápavá a obětavě pracující Rigganova dcera; smířlivá a scénu chápavě vyklízející Rigganova milenka; a priori nesmiřitelná a nakonec chápavostí překypující drsná Rigganova kritička s předem hotovým názorem, která se navzdory předchozím postojům a výrokům (jaké by ji v reálu ani náhodou neudržely na čelním místě arbiterky vkusu NY divadelní scény, kdyby opravdu psala tak, jak se ve filmu cituje) slituje a kdovíproč na premiéru přijde, a tam pak chápavě nahlédne, že se mýlila, a místo té slibované nejhorší kritiky na světě napíše tu nejlepší atd. *** Trochu moc špatně podloženého sladkobolu a nepochopitelné chápavosti všech rozháraných postav na jeden příběh. Dobrá kamera a občasné vtipné jednotlivosti (např. hravá linie meditací, levitací a ne-zvládání vnitřního vzteku je ok, méně už logická rozpornost toho nabádajícího a často až hloupě poštívajícího vnitřního hlasu, který má stárnoucímu zakomplexovanému Rigganovi dopomoci k duševnímu klidu, harmonickému zcelení (prý) rozklížené rodiny a k (prý) zasloužené slávě na divadelních prknech, haleluja) nezachrání fakt, že film nedrží pohromadě ani logickým vyplýváním, ani jako ohraničený příběh - roztroušené linie, rozpadlost charakterů, volné, nedopovězené konce (nejen ty kolem Nortona-herce Mikea Shinera, zvažte třeba celou linii se soudním sporem, která tam občas probleskne, a pak se bez dalšího vytratí, atd.), přílišná schematičnost rozporných postav a jejich nevěrohodně nastíněných minulostí (nejen Sam, manželka, Shiner... ale třeba i milenka: až fanaticky touží po dítěti, pak na to s lehkým srdcem rezignuje, a vzápětí zjišťuje, že je možná lesbička, a pak si jí film přestane všímat úplně - není to tam všechno trochu moc natěsno a narychlo napěchované a trochu málo propojené, než aby mohly vznikat skutečně hluboce výsměšné či dramatické situace místo patetických?) a plánovitost na vodě postavených tezí, které spíše překážejí na klopotné cestě do předem vytyčeného finále, z toho nepříjemně trčí do všech stran jako trny z kaktusu, vydávaného za mírovou kytici šeříku. *** Kdo se z tohohle filmu neposadil na zadek, tomu doporučuju spravit si chuť Polanského Venuší v kožichu nebo (jak případně radí Matty) Cassavetesovým snímkem Opening Night, dvěma majstrštyky na téma komplikovaného, ale nanejvýš logického a vzrušujícího milostného trojúhelníku mezi filmem, divadlem a realitou. *** Birdman je naopak mělká šaráda pro lidi, kteří nemají čas vnímat logiku, posuzovat koherenci a vyznávat nezbytné vyplývání, stačí jim porozumět vytyčeným tezím a užijí si k nim obrazový doprovod, aniž by se důsledně zabývali jeho nekompatibilitou. *** Iñárritu má naprosto strmě sestupnou tvůrčí křivku - Amores perros byl jeho první, a naprosto nejlepší, velice originální film, který má své místo na nebeské filmové nástěnce. 21 gramů si ještě udrželo svrchovanost, byť se nedalo zapřít, že těží z poetiky a skladby prvního snímku. Bábel už byl striktně sladkobolný, mechanicky poskládaný a tematicky poplatný snímek, který šel na ruku poptávce doby o třetím světě a Biutiful jsem podle náznaků radši intuitivně úplně přeskočila - Birdman, který ve mně vyvoval podle kritických reakcí novou naději, že Iñárritu snad přece jen zmobilizoval svou někdejší vnitřní soustředěnost a originální vnímavost pro skladebnou kompozici světa a jeho absurditu, situační vtipnost, krutost a syrovou krásu, mě znovu zklamal na celé čáře. Iñárritu je už od Bábelu velice přeceňovaný produktér mainstreamové, komerční, dramaticky se tvářící zábavy, který se veze na vlně vlastní popularity, a jsou mu odpouštěny i ty nejhorší prohřešky vůči skutečnému filmovému umění. *** A snímkem Birdman o tohle - pro něj jistě velice osobní a aktuální - téma přechodu mezi popularitou, komercí a pravým tvůrčím nápřahem sice zavadil, ale i když svoji postavu režiséra a herce nechal pohrdnout životem celebrity a dobýt si (přes všechna úskalí snímku) umělecké uznání, on sám v mých očích svým vychtěným, zflikovaným, rádoby uměleckým filmem takové rehabilitace rozhodně nedosáhl. *** Pozorný a pozoru hodný komentář: Matty, příjemně věcný pak: Maddy. () (méně) (více)

Reklama

TeeAge 

všechny recenze uživatele

|| Scenár: Alejandro González Iñárritu, Nicolás Giacobone, Armando Bo, Alexander Dinelaris | Hudba: Antonio Sanchez | Distribúcia: Fox Searchlight Pictures | Štúdio: Regency Enterprises, Worldview Entertainment | Rozpočet: 18 miliónov $ | Tržby: 95.2 milióna $ (15.3.15) | Ocenenia: Oscar: 4 výhry - Najlepší film, Réžia, Kamera, Scenár. 5 nominácií (hr Keaton, vr Norton, vr Stone, zvuk, zvukové efekty), Golden Globes: 4 (hr Keaton, scenár, réžia, film), 3 nominácie (vr Stone, vr Norton, hudba). BAFTA: 10 nom. AFI - film roka, AAFCA - top10... spolu: 166 výhier a 154 nominácií || Jeden z najrozporuplnejších filmov, aké som kedy videl. Ale v tom najlepšiom slova zmysle. Kúzlo Birdmana netkví len v technickej stránke filmu (podobných nestrihových filmov už bolo niekoľko), ale predovšetkým v schopnosti obsiahnuť toľko (premňa osobne) hlbokých témat behom dvoch hodín. Väčšinou, keď píše scenár viac ľudí, hrozí dielu rozkuskovanosť. Ale tu to drží po kope z každnej strany projektu. Dialógy i monológy sú napísané (hlavne tie mimo-javyskové) tak dobre, že si nepamätám na nič lepšie za posledných 5 rokov. Príbeh samotný má svoje muchy, napríklad je dosť ťažké sa prispôsobiť snovým scénam, keď je celý film tak neskutočne autenticko-realistický - ta priepasť medzi skutočnosťou a snením bola obrovská. Je ťažké povedať, či Birdman robí to všetko vedome, alebo je to len výsledok zlepenca rôznych postojov a ideí. Každopádne, je pre mňa tento Iñárritu-ho počin po obsahovej, hereckej, hudobnej a vlastne i technickej stránke výnimočný počin, ktorý si mám chuť dať do top10 aj napriek tomu, že nedosahuje kôli svôjmu koncu viac hviezd, než tých reálnych 5 tu na čsfd - tie ostatné v mojich top10 majú väčšinou viac. Uvidíme druhou projekciou. 102% | Atlas Praha, 20.1.2015 | Dokonalý subžáner, ktorý najviac docenia asi len ľudia, ktorý sa venujú umeniu alebo showbizu. Po roku opäť plnohodnotný zážitok, ktorý stimuluje plno témat, ktoré umelca trápia i potešia každý jeden deň - zo všetkých najviac pochyby a nádej. Keaton i Norton sú herecký Bohovia. Keby páni scenáristi netlačili na pílu v záveru, mohol to byť pre mňa film do top10. Výnimočným je i takto. 100% | Blu-Ray, THX, 1.2.2016 | ()

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

Tak nám opäť raz dostal "vázu" s tulipánmi snímok, na hrane s priemerom hraničiaci. Nie, že by neobsahoval pasáže, ktoré potešili, zabavili, no toto je proste tucet z milióna zemiakov vo vreci jeho "nepodobným", ktorý síce spracovaním či originalitou myšlienky potešil, no rozhodne v závode na 50 metrov cez prekážky - NEVYHRAL. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Velmi nepříjemně sugestivní příběh o duševní poruše, šílený zejména z toho hlediska, že nikdo z Birdmanových blízkých si toho, zdá se, není vůbec vědom. V tom vidím hlavní zdroj nevědomosti z filmového podtitulu, ačkoliv ctnostného na ní nevidím moc, respektive skoro nic. Intenzivní šmírování hlavní postavy příliš nedovoluje pracovat na fikčním světě, ve kterém se film odehrává, a také kondenzuje mnoho osobních krizí mnoha různých lidí na jedno místo a jeden čas, což je vždycky trošku podezřelé a autorsky chtěné. Celkové tempo je nicméně tak strhující, že své výtky hned zapomínám a odpouštím a chci vidět víc, víc z toho zběsilého tance. Herci velmi září. Dokonce na mě zapůsobil i Ed Norton, kterého zejména v jeho ranějších rolích opravdu nemám ráda. V komediálních rolích mi ale v poslední době přestává vadit a tady je, jako karikatura sama sebe, dokonce výtečný. Kamera a hudební doprovod mi jdou přímo z duše, respektive možná bych měla říct do duše, kde vše cupují na spoustu malých kousků. A proto je mi líto, že mě velmi zklamal konec. Film ve svém průběhu vyvolává spoustu zdání, z nichž se většina postupně potvrdí, dokonce mám ten dojem, že vše důležité víme přímo od prvních záběrů. Na tajemství nebo falešné naděje se tu nehraje, klíčem k vyprávění je pro mě intenzita. Ta vyvrcholí závěrem na divadelních prknech. A co následuje potom, je v mých očích nedůstojné vyústění všeho toho šílenství, kterého jsem právě byla svědkem. Je to předvídatelné a je to příliš ukecané. Je to spíš nástřel, jak by poslední scéna měla vypadat, ale chtělo by to ještě pečlivě osekat a nechat tam jen opravdu ty důležité záběry a opravdu ta potřebná slova. To mávání novinami mi zkrátka ani oči Emmy Stone nedokážou vynahradit. -"A thing is a thing, not what is said of that thing." ()

Galerie (120)

Zajímavosti (32)

  • V scéne, keď Jake (Zach Galifianakis) príde navštíviť Riggana (Michael Keaton) do nemocnice, má so sebou noviny. Na nich je titulok "The Unexpected Virtue of Ignorance," čo je zároveň podtitul celého filmu. (toi-toi)
  • Za takmer dve hodiny filmu je viditeľných len 16 strihov. Ich skutočný počet však producenti odmietli odhaliť. (adako)

Související novinky

Michael Keaton vs. třetí světová válka

Michael Keaton vs. třetí světová válka

10.03.2016

Poslední dva ročníky Oscarů měli jasného vítěze - Michaela Keatona. Hvězda Burtonových Batmanů sice neurvala žádnou sošku, objevila se ale v Birdmanovi i ve Spotlightu, tedy v obou vítězných filmech.… (více)

César Awards - výsledky

César Awards - výsledky

27.02.2016

41. ročník vyhlášení Césarů, francouzských filmových cen, měl trio hlavních filmů, od kterých se očekávalo vítězství. S jedenácti nominacemi to byly filmy Trois souvenirs de ma jeunesse a Marguerite,… (více)

TOP filmy 2015 dle TOP uživatelů ČSFD.cz

TOP filmy 2015 dle TOP uživatelů ČSFD.cz

30.12.2015

V letošním přehledu nej filmů, které viděli naši top uživatelé v roce 2015, jsme dali prostor i filmům s jiným rokem výroby/uvedení než 2015. Anketu vyhrál postapokalyptický akčňák Šílený Max:… (více)

Reklama

Reklama