Antonie
Antonia
Antonia et ses filles
Antonia
Antonia's Line
Režie:
Marleen GorrisScénář:
Marleen GorrisKamera:
Willy StassenHudba:
Ilona SekaczHrají:
Willeke van Ammelrooy, Els Dottermans, Dora van der Groen, Veerle van Overloop, Esther Vriesendorp, Carolien Spoor, Thyrza Ravesteijn, Mil Seghers (více)Obsahy(1)
Pôsobivá rodinná sága, zaznamenávajúca život niekoľkých generácií s dominantnou ženskou rodovou líniou, je úsmevnou idylou, stavajúcou na bizarnosti a výlučnosti postáv a oslavujúcou činorodý prístup k životu. Titulná hrdinka spomína na udalosti niekoľkých posledných desaťročí, počas ktorých sa jej rodina zmenila na veľké spoločenstvo, pravidelne sa schádzajúce na sviatočné pikniky. Antonia sa do rodnej dediny vrátila tesne po II. svetovej vojne s už dospelou dcérou Daniellou - obe sa vyznačovali voľnomyšlienkárstvom a bezpredsudkovosťou. Antonia, zosobňujúca ženskú silu, udáva tón pre pochopenie ľudskej slobody v nezávislosti na tradičnej morálke. Popri vyznávaní sexuálnej slobody sa to prejavuje aj jej porozumením pre mentálne postihnutých vydedencov, ktorých pojme do súznejúcej pospolitosti. Dianie komentuje s odstupom pravnučka Sarah, podobne ironizujúce sú aj Danielline predstavy, v ktorých sochy svätých sprisahanecky mrkajú a kamenný anjel na cintoríne krídlom udrie nemravného kňaza. Príbeh hraničiaci s utópiou nadobúda rysy rozprávkovej feérie, obsahuje prvky magického realizmu a pritom prináša sociologicko-feministickú analýzu spoločenských pomerov. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (47)
SPOILER!!! "V těchto osvícených dobách"... je jedna replika z tohto krásneho a nebezpečného filmu zároveň. Krásny je preto, lebo sledujeme každodenný život a tvrdú prácu na holandskom vidieku. A osvietený je preto, lebo hlavné hrdinky degradovali mužov na druhú koľaj a vystačia si samé, až do tej miery, že otcovia ich detí ani nevedia, že sa stali rodičmi. Ten feminizmus a lesbická láska mi nevadili. To, čo mi vadilo viac, bol negativistický pohľad na cirkev a náboženstvo a filozof, ktorý číta Shopenhauera a Nietzscheho, až sa obesí, lebo svet je zlý. Popritom, každý oprávnene a vierohodne hľadal svoj kus šťastia. Všetky tieto problémy dokážem pochopiť. Myslím si, že každý z nich by bol hodný samostatného filmu. Toto je však len náčrt - koláž, v ktorom hlavná hrdinka akceptuje veci aké sú poukáže na nich, a málokedy ich rieši. Napriek tomu, že s mnohým, čo film obsahoval sa nestotožňujem v tej povrchnej podobe s akou to bolo prezentované, musím mu dať 5 hviezd pre silu a pozitívnu energiu, ktorá vo mne ešte aj na druhý deň rezonuje. ()
Marleen Gorrisová natočila před dvaceti lety možná trochu vizionářský film. Její vize byla ovšem už dávno předvídána, a to, co tehdy bylo výjimečné, je nyní běžné. Antonia, jako prabába rodu po ženské linii (jiná linie tu není myslitelná), to má poměrně snadné. Ona a její dcery jsou odbornicemi na vše (zemědělství, filosofie, výtvarné umění, přírodní vědy, střelné zbraně atd.), zatímco muži jsou buď jen násilníci (Antonia a její dcera považují lynč za řádný prostředek prosazování práva), kreténi, shoppenahauerovští misantropové nebo pouzí poskoci.... Zánik staré (byť jen málokdy dobré) Evropy nezpůsobí zástupy lidí, které sem žízeň a hlad přivádí ze svých rodišť, ale změny, které se konají přímo zde a právě teď. - A toto je jedna z nich. (O neřízeném konzumu se zmiňuji jinde.) ()
ocenenia : Oscar 1996 - Najlepší zahraničný film ()
4* rodinná sága z holandského venkova, která je ve své podstatě hlavně feministická pohádka. Pohádka, ale hezky civilně natočená s nadsázkou a optimismem, s kterým lze překonat většinu zlého. Stylově působí staromilsky, ale o to víc je přirozená. Herecky je zvládnutá taky uvěřitelně, tak myslím že můžu doporučovat. Zatím tu moc diváků nemá, ale vysoké hodnocení snad přiláká. [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Nerealističnost vůbec nevadí. To, že se pár postavám dějí neuvěřitelné, obyčejné, ale hlavně velké věci v moc krátké době trvání filmu, rozhodně nijak nepřispívá k míře nesmyslnosti nebo povrchnosti nebo čehokoli negativního. Film je smyslem přesycen a svým "zrychlením", občasnou absurditou, místy i vyzněním připomíná Sto roků samoty. V tomto případě spíše Padesát roků soudržnosti, tvořivosti, plodnosti, nikoli však unylé idyly bez tónů pochybností, a i na tu samotu občas dojde. ()
Nemám slov !!! Krásne, plné, nesmierne ľudské. Willeke bola úžasná. Celý herecký komparz, scenár, citlivá a zaujímavá réžia ... opakujem .. nemám slov. Divák so zmyslom pre dramatičnosť, a humor, pre poetiku a múdrosť .. ... (to všetko tam je) si určite príde na svoje. ()
Ani nevím, mám plakat nebo se mám smát? Mám mít strach z uzavřených prostor nebo otevřených? ()
Pekne odvypraveny a zahrany pribeh jedne rodiny v povalecnem Holandsku. Nijak zajimave, presto hezke. ()
Bez akéhokoľvek hollywoodskeho lesku. Antonia predstavuje oslavu života ženy, v ktorom prevláda „voľná“ láska, genderová solidarita a práca na poli. Dôsledkom zvoleného prístupu je, že všetci muži vystupujú buď v roli záporákov, alebo slabochov slúžiacich ako servis ženám (i keď scéna „stojka“ je perfektná) a tiež, že merítkom kvality života je intelektuálna jednoduchosť. Vysoká inteligencia vedie k morbídnosti alebo je len analógiou schopnosti rodiť deti, smiať sa či sušiť seno. V takomto vesmíre by som žiť nechcel, neodškriepiteľným na druhej strane zostáva, že režisérka šikovne prepína medzi komédiou a drámou, vďaka čomu jej film nepôsobí neprirodzene. ()
Výborná komédia o ženách, ktorá ale zaujme určite aj mužov (nie šovinistov). Tvorkyňa filmu zaujímavým spôsobom pomocou strihu a často krát rýchlym sledom udalostí posúva dej, ktorý v reále opisuje dosť dlhú dobu, na plátne to však zbehne príjemne rýchlo... ()
Tenhle lehounce feministický film má šťávu a probouzí radost ze života! ()
Nakonec jsem kvůli zdejšímu přemrštěnému hodnocení dal hvězdičku jednu místo dvou, které si film asi zaslouží navzdory velmi nepravděpodobnému nepříběhu a brutálně černobílým postavám (tedy spíše figurám). Oscarová porota nepřekvapila, toto je typický jí oceněný snímek. ()
Krásný, vtpný, smutný film o ženě, která na svém statku stvořila malý ráj pro všechny dobré lidi. Antonia na mě mě působí jako Amelie. Stejně pozitivně, ale narozdíl od ní není tak nereálná. Její krása tkví v její realičnosti, že někdě na světě jsou lidé jako Antonie. Jaká škoda, že jsem o VHS s ní přišel. ()
Projekt 100 (1999) ()
Oscarový film se všemi nešvary, které k tomu patří. Jakoby aktuální téma (ženy nepotřebují muže), sled historek připadajících k té či oné zemi, nekonzistentní příběh, jakoby moudrost, která čiší z každé scény. No a nakonec i dojetí a solidní filmařská technika. Nic víc, nic míň. ()
Skvělý, inteligentní humor v rovnováze s vážnými tématy napříč dekádami. Tragikomedie plná bizardních postaviček jak z balkánské komedie a s dávkou cynického a černého humoru jak ze Skandinávie. Oslava žen ale bez urážky mužů. ()
"Oscar" pro mne vždycky znamenal, znamená a bude znamenat, abych se "oskarovým" filmům raději vyhnula, protože určitě o nic nepřijdu. A na tomhle "oskarovém" dílku jsem si to opět potvrdila! ()
Viděla jsem, jak plyne život. Myslím, že i o tom ten film byl. Nic extra složitého. Jen venkovský život lidí, které stmelila hlavní hrdinka v jednu obrovskou rodinu. ,,Naše dlouhá kronika dospěla ke konci, a nic se nezavršilo.'' - toť závěr filmu - život prostě plyne dál, někdo se narodí, někdo zase umře. Zvláštní film. ()
Poetická drámo-komédia o živote, smrti a čase. Znie to ako nuda, no skutočne to vystihuje všetko. V atmosfére holandského vidieka druhej polovice 20. storočia a s príjemným feministickým nádychom. ()
Připadalo mi to jako kdybych místo čtení knížky četl jenom názvy kapitol. Čas v tomhle filmu utíkal tak rychle, že jsem se nestačil do žádné zápletky pořádně dostat. Tím pádem jsem ani nebyl "zasažen" atmosférou filmu, připadalo mi, že je vyvolána velmi uměle - ve snaze napodobit Amarcord. Jsem přesvědčen, že v roce 1995 bylo natočeno dost jiných lepších neanglicky mluvících filmů. ()