Pianistka

Hlavní hrdinka mi neuvěřitelně lezla na nervy a její matka ještě o mnoho více. Něco takového už jsem opravdu dlouho neviděl. Celý film je neskutečně úchylný a nevkusný. Jen s vypětím veškerých psychických sil jsem se dokázal dodívat, neboť mě zajímalo, jak asi může takto uhozený děj skončit. No, sračka je to výstavní… (30.07.2013)

Hanekeho mistrovství je tvořeno především absolutní estetikou obrazu a maximálním sdělením. Těžko lze vyjádřit slovy jakého sdělení se divák dočká v Pianistce, ale jedno je jisté, nic veselého to není. Tady se jde až na dřeň a je to trýznivé, velmi trýznivé. Člověku jde až hlava kolem z toho jak expresivně, ale zároveň jaksi podivně smírně, je zde podána ona cesta za poznáním nejzazších zákoutí duše a těla. Tahle výprava za hranice poznaného a obvyklého je opravdu monstrózním zážitkem. (04.07.2014)

Vo filme The Piano Teacher pojem „sexuálna obesia“ dostáva iný význam a to vďaka I. Huppert. Záverečná scéna ma ešte bude nejakú tú dobu prenasledovať. PS: Film obsahuje naozaj kvalitne zahrané pasáže svetoznámych diel na piano. Osobné hodnotenie: 80% (****) (05.09.2016)

(Mírné spoilery) Ještě že byl snímek plný krásné hudby, protože co pro někoho byl šokující film o zvrácených vztazích a tužbách, byl pro mě zbytečně dlouhý film o staré panně žijící s matkou. Zkuste žít v jedné domácnosti s matkou, která je osamělá, jejíž jediný koníček je sledování televize a ten vztah vám už bizarní nepřijde. Pak tu máme sexuální rovinu, která šokuje maximálně svou přímočarostí. Normální člověk, kterého neuspokojí konvenční sex, se buď uspokojí s fantaziemi nebo pomalu sonduje partnera. Ne však Erika, ta to rovnou vybalí na prvního muže, který o ni projeví zájem. Že Erice straší ve věži však vidíme i v nesexuálních scénách. Všichni tři hlavní herci vykonali velkou oběť řemeslu. Není tu však komu fandit a nemá to ani žádné vyústění. Dlouhá stopáž kvůli tomu, že se celé minuty díváme do kamenné tváře psychopatky, tomu taky nepřidají. (05.01.2018)

Další mimořádně tvrdý a nesmlouvavý Haneke, který odhaluje skrytou perverzi pro okolí naprosto odměřené učitelky klavíru (dokonalá Isabelle) s jistotou sobě vlastní. Divák naopak v nejistotě, co za podivuhodný příběh se z toho vyklube, čeká s napětím, které se obtížně popisuje, ale jedinečně prožívá. Pianistka je přesně ten film, který diváka přistihne v nedbalkách a donutí se ho zeptat sebe sama, jestli taky není trošku úchyl, minimálně proto, že do Pianistky šel. Psychologický atak na vaše perverzní já :-). 90% (15.11.2018)

Dalsia zbytocna uchylarna, ktora neprinesie nic a zostanu len hnusne spomienky. Ale ludom sa to paci, ved navonok umenie a krasa - a vnutri hnis a upadok, takze pre hromadu pacientov dokaz zvratenosti nasej civilizacie. ODPAD (27.04.2023)

Tak čistý film o láske, ľuďoch, živote, vesmíre a vôbec som asi ešte nevidel. A Annie Girardot dostala asi najkomickejšiu úlohu svojho života. (26.03.2004)

Ja neviem, tak sa asi nevyznám v európskom filmovom umení, ale jediné čo tento film vo mne zanechal bol pocit hnusu..Aj keď sa režisérovi nepochybne podaril vierohodný a detailný pohľad do duše emocionálne vyprahnutej a úchylnej ženy, explicitnosť niektorých scén kde sa naplno prejavuje jej zvrátenosť ma kompletne odrovnala, jednoducho som bol z toho celého depresívneho príbehu plného nesympatických postáv maximálne znechutený..Isabelle Huppert si zaslúži všetok obdiv sveta za to čo predvádza pred kamerou, ale druhýkrát toto psycho moje oči rozhodne neuvidia.. (15.10.2008)

"Pošahaná", úchylná paní profesorka :/... Na druhou stranu Isabelle Huppert se této role zhostila nadmíru věrohodně... Hodnotím třemi hvězdičkami za herecký výkon, ale vidět to ještě jednou asi už nepotřebuji...:/ (18.03.2009)

Uf ... Piano, Pianista, Pianistka je dost zajímavá metafora piana ... Já v tomto filmu nevidím jen to, co prosakuje na plátno v podobě zakázaného ovoce, ale především ony hluboké pohnutky, které vedou hlavní hrdinku-pianistku k bolestnému odpírání citu/něhy - Freud by si na tom určitě smlsnul. Viz. dominantní matka, která se vměšuje do dceřina života způsobem překonávajícím hranice dceřiny svébytnosti. Dcera v sobě řeší neustálé neurotické stigma nedostatečnosti a to vede zákonitě k roztroušení všech přirozených modelů žen/mužů v sobě. Logická nenávist/vymezení vůči matce je potom vlastně nenávist k ženě v sobě a to, co se potom podařilo dostat Elfriede Jelinkové do knihy, je jen jedna z možných, řekněme extrémních, variant. Neméně zajímavý je na tomto filmu i fakt, jak se v průběhu odhalení "pravé" tváře pianistky mění náš hlavní mužský hrdina-student. Ona křehkost psychiky odrážející se o naše nejzakořeněnější "nedotknutelné" podstaty stále více poukazuje na to, že sex je jeden z nejzákladnějších lidských pudů/pochodů, tvořící základní stavební kostku psychiky vymezující individum vůči světu. Proto je i bolestné dotknout se této 13. komnaty každého z nás ať už v podobě ponížení, znásilnění nebo očividné manipulace. A díky těmto aspektům, mistrně převedeným na plátno, musím dát jedině 5* ... (13.07.2009)

Radioaktivní Isabelle Huppert, osudový Schubert, pianistka... Dokonalá kombinace! (15.11.2010)

Při četbě románu jsem si zahrávala s myšlenkou, že scény možná není třeba nutně interpretovat jako zcela reálné, nýbrž do jisté míry jako představy pochroumané psychiky (jelikož pod tímto úhlem je příběh vyprávěn). Hanekeův filmový přepis však tyto pochybnosti rázně a jednou provždy ukončil. Svým způsobem je tedy filmová Pianistka pro mě významnější než její literární předloha. Nemluvě o psychologické účinnosti, protože famózní, nesmírně autenticky působící ztvárnění ve mně vyvolávalo až nepřijemný pocit, že jsem nedopatřením nahlédla do soukromí někoho neznámého a nechtíc spatřila jeho špinavá tajemství. Nebude jednoduché se k tomuto jedinečnému filmu vracet, ale zcela určitě na něj nelze zapomenout. (13.12.2011)

Rakušani jsou úchylnej národ a veškerá jejich kultura je divná, dekadentní, sterilní, úpadková, zvrácená a navíc dost nudná. Femino-komunistka Elfriede Jelineková (autorka Pianistky), spisovatelé Thomas Bernhard a Robert Musil, zpěvák Falco, film Bílá stuha...Takovýhle filmy jsou snad za trest, ale aspoň se pobavím komentáři zdejších pseudointelektuálů. (02.01.2012)

Jeden z těch působivějších psychologických filmů, které jsem měl tu možnost vidět. Herectví hlavní představitelky je strhující. A stejně tak různé vypjaté momenty snímku. Místy to celé sice působí dost rozvláčně, ale i tak vás vtáhne do dění spolehlivě ať už u vás bude konkrétní důvod jakýkoliv. Myslím, že dokáže zaujmout i trochu šokovat každého. Hodnocení je trochu složitější, jak to u takových nezávislých filmů bývá, ale zaškatulkovat do průměru si rozhodně nezaslouží. (22.05.2012)

Jen jedna chyba - ta francouzština vídeňskému prostředí opravdu nesedí. (22.10.2019)

Po sokujucom Funny Games dalsia, este vacsia sokujuca zalezitost od Michaela Hanekeho. Zvrhle odlisnym sposobom. Laska a nenavist zobrazene medzi matkou a dcerou; v nich odrazajuce sa sexualne deviace najrozlicenejsieho charakteru a neschopnost naviazat skutocny a normalny vztah. Diktatura, otroctvo, nasilie, sebatryznenie, onania - film pre neromantikov! (10.11.2006)

Nečítal som pôvodnú Jelinekovej novelu (a po tomto filme asi ani nebudem), nad ktorou uchcávajú niektoré feministky - v tomto filme ale k tomu dôvodov nevidím. Je to príbeh o žene s ťažkou poruchou osobnosti, ktorá sa "zapletie" s mladým úspešným mužom. Ich vzájomné jednanie môžeme hodnotiť rôzne, ženy sa budú odvolávať na prostredie (hysterická matka) a násilný koniec, muži zasa na zjavnú psychopatiu hlavnej hrdinky. Ponaučenie, ktoré plynie z tohoto filmu je jedno - ak zbadáte takúto babu, tak ruky preč! :) Filmu by som vyčítal zámerné šokujúce scény a malé prekreslenie pozadia života pianistky. (24.02.2007)

Smekám před Isabelle Huppert. Zahrát tímto bezchybným způsobem zvrácenou učitelku klavíru, to chce něco víc než jen pořádnou dávku hereckého kumštu. Ta role ji sedla tak dobře, až to příjemné není - studený kamený výraz její tváře bez jediného úsměvu, náznaku emocí je mrazivý a sám o sobě varující, že tady nebude všechno ok. Ufff, musel jsem si na IMDB prohlédnout pár jejích civilních fotek, kde se usmívá, abych se odpíchnul ze dna temné studny mého vědomí, kam mě film bez slitování poslal. Pro zahnání depky si vyberte radši něco jiného... (12.12.2009)

Velmi silný film, který mě přivrtal v kině do sedačky. Zpracovává téma, které je (pro mnohé - moji osobu nevyjímaje) kontroverzní samo o sobě, takže vyčítat mu snahu o šokování diváka mi přijde poněkud scestné. Na druhou stranu ten, kdo si stěžuje na nedostatek explicitních ukázek sadomasochismu, si měl předem uvědomit, že nejde na P.. a důležité jsou především psychologické pohnutky postav. O tom, že jde o herecký koncert všech tří hlavních protagonistů, není třeba vůbec diskutovat. (10.06.2012)

Tu nejde o to, či sa nám páči hlavná hrdinka, alebo či sa stotožňujeme s jej sexuálnymi úchylkami, alebo či chápeme jej pohnútky, alebo či s ňou súcitíme. Tu ide o parádny psychologický profil jednej smutnej ženy podaný až dokumentaristicky nejednoznačným spôsobom ponechávajúci nespočet interpretačných záverov. Nie (ad: pomo), na tento film určite len tak nezabudnete... (27.06.2012)